Mysl lidí se dá snadno ovládat

Lze lidskou mysl snadnou ovládnout nebo ne? Najít odpověď na otázku, na kterou se snaží desítky let odpovědět přední psychologové, možná není tak těžká, jak by se mohlo někomu zdát. Známe prostředky ovlivňující myšlení, skrze které dojdeme ke kýženému cíli daleko snadněji, avšak ne vždy je to možné. Samotné manipulace s lidským vědomím vyvolávají totiž několik „ale“.

MozekInternet Zaprvé nejsou globálně aplikovatelné z důvodu lidské jedinečnosti a dalších sociálně-biologických aspektů ovinujících myšlení, které nelze tak snadno definovat a predikovat. Zadruhé existuje etický problém, který demokraticky neumožňuje v některých oblastech jejich uplatnění. Zatřetí je nastolena otázka zda lze mysl lidí ovládat, nebo pouze dílčím způsobem s ní manipulovat, což je velký rozdíl.

Například výzkumy reklamy jednoznačně prokázaly, že použití emocionálních prvků jako jsou děti, úsměv, hudba s dominantními houslemi jako podkres scénického vyjádření, působí emocionálně silně až na osmdesát pět procent žen ve věku třicet až padesát let. Žena si ukládá do podvědomí takové reklamy daleko silněji a déle si je pamatuje. Při nakupování mohou mít tak výrazný vliv na preferenci výrobku.

Prvním slabým místem této teorie zůstává fakt, že pokud by všichni používali schéma děti, úsměv a hudba, přestane podobná reklama působit, protože dojde k jejímu výraznému přesycení a mozek ji nebude akceptovat.

Druhou spornou otázkou s morálním podtextem je nutnost omezovat využití takových prostředků pouze na oblast některých výrobků. Využití těchto prvků v reklamách na společensky neakceptovatelné výrobky, jako jsou cigarety nebo alkohol, kde se také mohou pozitivně odrazit v prodeji, nechce společnost v žádném případě dopustit. Někteří liberálové tak otevírají otázku demokratičnosti teorie.

A poslední ránou do teorie zázračných receptů na ovládání mysli je přijetí či spíše nepřijetí této struktury emocionálních prvků jinými kulturami. Zatímco v Česku tradice houslí je velmi dlouho přítomná a vyvolává silné emoci, například v turecké kultuře bude emocionalita stejné reklamy kulturně snížena.

Druhým příkladem jsou výzkumy veřejného mínění, ve kterých je prokázáno, že výběr otázek a jejich pořadí v dotazníku velmi ovlivňuje konečný výsledek výzkumu. Pokud se člověka zeptáte, zda by vrátil církvi majetek v hodnotě desítek miliard korun a pak se zeptáte, zda by volil křesťansko-demokratickou stranu, která byla s tímto tématem spojována, často odpoví na druhou otázku jinak, než pokud byste se zeptali nejdříve na otázku jeho politických preferencí.

Při nedávném pročítání Respektu č. 36 s článkem o ovládání jednání lidí (Vím, jak vás ovládnout) byla vyslovena hypotéza, že někteří vědci znají podstatu světové krize, protože poznali dílčí strukturu lidského jednání v závislosti na podnětech, které jsou jim dávány. Na základě mnoha provedených výzkumů zkoumající lidské jednání se osobně domnívám, že mysl lidí lze ovlivnit, nelze však nikdy stoprocentně predikovat a ovládat. To je stále ještě hudba budoucnosti…i když možná ne tak vzdálené.

Přeji hezký den a veselou mysl.