Jak jsem pašoval do Evropského parlamentu traktor

Vzpomínám na příběhy Šimka a Grossmanna, jak například chovali v paneláku prase nebo jeli se školou na výlet…pokud by se dožili dnešních dní, možná by se jejich nová povídka mohla jmenovat: Jak jsem propašoval do Evropského parlamentu traktor, nebo jak se v Evropském parlamentu prohánějí ženy na skútrech. V obou případech by však nespadali do povídkového žánru využívajícího fantazie, ale skutečných událostí.

Traktor Zetorwww.hostyn.cz

S europoslankyní Zuzanou Roithovou se nikdy nenudíte. Vedle svého výborného kuchařského umění a pracovitosti vyniká také v množství nápadů a kreativních řešení zcela neobvyklých situací. A tak se mě jednoho dne zeptala, zda bych ji nemohl dojet pro traktor do obchodního domu IKEA, který ji umožní lepší pohyb v kuchyni.

Jako otec malých dětí jsem si představil nějakou šlapací hračku, která by jí posunovala po kuchyni, protože má v současné době nohu v dlaze. Teprve později jsem pochopil, že jde o umělohmotné sedátko s obchodním názvem traktor s pěti kolečky, které umožní bez zbytečného namáhání nohou dobrý pohyb po kuchyni, což je s ohledem na vyvrtnutý kotník velmi dobrý pomocník.

Zatímco najít a koupit traktor v IKEI žádným problémem nebyl, dovézt ho do Evropského parlamentu do kanceláře poslankyně přes bezpečností službu bylo opravdovým uměním. Bezpečnostní služba mě odmítala pustit s „traktorem“ přes kontrolu s tím, že musím jet přes garáž, což jsem zase nemohl pochopit já. 

A tak jsem vymyslel zlatou českou uličku. Místo složitého vysvětlování jsem zvolil cestu jiným vchodem, kde jsem zahlásil, že je to balík pro poslance, oni ho zkontrolovali a pustili mě dovnitř. A pak že se s traktorem do Evropského parlamentu nedostanete…Tam už si traktor převzala Zuzana Roithová, která právě kolem projížděla na svém červeném skútru, přezdívaném Poláky jako „papamobil“, v Zuzčině případě jako „mamamobil“.

A o čem tento příběh vypovídá? Myslím, že o ničem jiném než o životě. Je to jedna z mnoha příhod, která může být příjemným zpestřením vyprávění o Evropském parlamentu. Ten je zajímavý nejen svou architekturou, lidmi, kteří v něm pracují, ale i příběhy, které přinášejí každodenní pracovní i lidské starosti.

Přeji hezký den a veselou mysl!