Česko na členství v EU vydělalo. Přesto je nutné bavit se o její reformě

V sobotu 1. května jsme si připomněli už 17. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Není od věci si připomenout ty nejdůležitější body, které členství v EU Česku za celou dobu přineslo.

V řadě ohledů si díky vstupu do Evropské unie Česko výrazně polepšilo. Ostatně o přínosech členství jsem psal již dříve. Osobně vidím výročí jako příležitost k zamyšlení se nad tím, v čem se EU musí v změnit, aby dokázala lépe reagovat na aktuální výzvy a zůstala nadále významným hráčem.

Česko má ze členství v EU prospěch

Začal bych nejdříve přínosy členství. Vstup do EU v roce 2004 nesporně pomohl naší ekonomice a zaměstnanosti. Odbourání obchodních bariér znamená pro exportně založenou českou ekonomiku velké plus. Vznikl také větší počet pracovních míst, protože u nás investují zahraniční firmy, které nemusí řešit legislativní omezení. Ze zemí EU dlouhodobě plyne takřka 90 % objemu investic v ČR. A to nemluvím o tom, že do EU dlouhodobě směřuje více než 80 % českého dovozu. Z těchto zemí plynou zhruba tři čtvrtiny vývozu. EU navíc uzavírá výhodné obchodní smlouvy se zeměmi na celém světě, z nichž těží všechny členské státy včetně Česka.

Díky možnosti čerpat evropské dotace se zlepšila infrastruktura. Jezdíme po nově opravených silnicích a železnicích, zvětšuje se počet potřebných obchvatů a chytrých křižovatek. Evropské peníze pomáhají kvalitnějšímu životu i v menších obcích. Stačí, když má obec aspoň trochu schopné vedení, aby se mohly opravit hřiště, kulturní střediska nebo postavit školky. Mimochodem, Česko bylo zatím vždy v roli čistého příjemce. Dostávalo totiž více peněz z EU, než do ní odvádělo.

Peníze z evropského rozpočtu mají podíl i na zkvalitňování výuky na školách. Děti ve školách mohou využívat nový školní nábytek, počítačové učebny či si užít jiné interaktivní formy výuky díky možnosti škol pořídit si moderní vybavení. Ředitelé mají finance na další vzdělávání učitelů. Podporuje se výuka více cizích jazyků a nezřídka se děti mohou podívat do zahraničí už na základních školách.

Členství v EU znamená pro členské země i záruku lepší kvality života, k čemuž neodmyslitelně patří i přísnější ochrana životního prostředí, čistý vzduch, bezpečná, dostupná a kvalitní pitná voda.

V rámci EU se také dbá posílení práv spotřebitelů. Ve všech zemích EU můžeme zaplatit za nákup českou kartou, banky za to nesmí účtovat žádné „zahraniční poplatky“ navíc. Platí zde pravidlo, že pokud mají být poplatky, tak jedině stejné jako doma. Musí se počítat jen s přepočtem na euro. Při cestách do zahraničí se už neplatí za roaming.  

Některé věci je třeba změnit

Do ostatních zemí EU můžeme za normálních okolností nejen neomezeně cestovat, ale i pracovat a studovat, kdy EU tyto možnosti aktivně podporuje např. přes program ERASMUS. Když jsme u možností cestování, dostáváme se tím k výzvám a problémům, kterým musí EU nyní čelit. Jedním z nich je samozřejmě především pandemie covidu a její důsledky. K důsledkům šíření této nemoci patří pochopitelně i opatření ze strany států vedoucí k omezení volného pohybu mezi členskými zeměmi.

Omezování jedné ze základních svobod spojovaných s EU představuje velmi citlivou otázku. Lidé v Česku si této možnosti neomezeného pohybu cení dokonce více než ekonomické prosperity. Podle průzkumu  z podzimu 2018 považovali Češi za největší pozitiva EU právě svobodu cestování, studia a práce (46 %) a mír (30 %). Ekonomickou prosperitu si s Evropskou unií spojovalo pouze 18 % Čechů. Jak se zdá, právě svoboda cestování je pro lidi v Česku hlavní vnímanou výhodou členství. Je to pochopitelné, protože volný pohyb je jedním z případů, kdy mohou obyvatelé přímo využívat výhody členství v EU ve svém běžném životě.

Covid představuje samozřejmě problém, který musí řešit celá EU, potažmo celý svět. Je ale důležité mít na pamětí, že EU jako taková má v tomto relativně omezené pravomoce, protože zdravotnictví spadá do kompetencí národních států. Zároveň platí, že ani konec covidu pochopitelně nebude znamenat konec všech problémů v Evropě.

Jaké další výzvy stojí před EU?

EU má před sebou mnoho výzev. Nejen Češi vnímají EU jako něco pro ně vzdáleného, co se jich přímo netýká a v čem se nedokážou zorientovat. To se vedle nižšího povědomí o evropském dění projevuje nižší účastí ve volbách do Evropského parlamentu či v horším případě i protievropským smýšlením části veřejnosti. Neustále připomínám, že je potřeba zvýšit zájem lidí o evropské dění a informovanost. Brexit by v tomto měl být pro celou EU velkým poučením.

EU se musí stát nejen srozumitelnější, ale také štíhlejší, schopnou pružně reagovat na aktuální výzvy. V praxi to znamená, že je např. třeba zrušit agentury, které se ukázaly jako nepotřebné. Nutné je také zlepšit systém financování. Do budoucna bude tedy na místě stopnout dotace pro soukromé firmy a směrovat je jen do veřejného sektoru. A především je důležité, aby se řešily skutečné problémy, které lidi v Evropě trápí a neřešily se pseudoproblémy, jako jsme toho svědky především u progresivní levice.

Navzdory všem potížím a výzvám, kterým EU čelí, máme první květnový den rozhodně co slavit. Přistoupení do EU v roce 2004 představovalo pro Česko završení „návratu do Evropy“ a vstup do prestižního klubu. Oblast EU patří spolu s USA a Čínou mezi tři největší ekonomiky světa. Vedle toho je také jedním z nejlepších míst pro život na celém světě. To ale rozhodně neznamená, že je možné usnout na vavřínech. Pokud si má EU zachovat své dosavadní postavení, musí se v mnoha věcech změnit!

Přeji Vám hezký den a veselou mysl!