Dobrý den, domníváte se, že když lidé, kteří neslyší mnoho let upozorňují nejen novináře, že nejsou hluchoněmí, protože mají mluvidla v pořádku a mnozí i normálně mluví (např. já), že je bizarní, když na to konečně upozorní zástupkyně ombudsmana příručkou, která vznikla ve spolupráci se samotnými lidmi s postižením sluchu?

Já ne. Já se domnívám, že je dost trapné, místo poděkování za shrnutí a možnosti podívat se, jak psát, celou věc zpolitizovat a předhánět se v tom, kdo to celé víc zesměšní.

To, že špatně slyší, nebo je zcela hluchý, by nemělo nikomu sebrat sebevědomí. Z dnešních příspěvků mi totiž vyplývá, že byste si sebevědomí měl posilovat Pak Vás nějaké chybné označení Vašeho stavu nebo slovní "úlet" od laika, není - li míněno jako urážka, naštvat nemůže.

Předmětná příručka je podle mne pro postižené ponižující.

PS. Jestli se řekne znaková řeč nebo znakový jazyk je významově pro naprostou většinu lidí úplně jedno, protože každý si pod tím představí to samé - metodu, jakou se dorozumívají hluší.

Připojím další možnou položku, jež pochází z dob reálného šokializmu z úřední hantýrky procesu adopce / pěstounské péče:

Rom X člověk s etnickým hendikepem

Moje máma strávila 14 let na vozíčku a své okolí svým cynismem docela šokovala. Invalida a vozíčkář považovala za velmi slušné výrazy. Sama se označovala za kripla na kriplkáře. Ostatním říkala: "Když o mě nikdo nebude říkat, že jsem kripl, znamená to že přestanu být kriplem? To sotva." Druhá její hláška: "Kripla ani tak neštve, že mu tak někdo říká. Podstatně víc ho štve, že kriplem zůstane, i když mu tak nikdo nebude říkat."

vaše matka byla moudrá žena,jen se vyjádřila tak nějak bodře po vesnicku

Ale pro potřeby uchránit se před postihem administrativy je uvedená tabulka šikovná.

Takže mohu bez obav napsat, že paní Šimůnková je patrně osoba osoba s částečnou mentální poruchou a psychosociálním postižením.

Nebylo by lepší používat přímo příslušné číslo diagnózy? V daném případě např. F108, F109, F105 atd.?

Počin paní Simunkove vyvolává úsměv s poklepáním na čelo. Vaše bonzactvi pane Zdechovsky u EU a následná policejní ochrana Vaši osoby vyvolává nutkavy pocit na zvracení.

tento blog je o nesmyslech v oblasti politické korektnosti, fanklub Andreje Babiše se nachází někde jinde....

Šimůnková [...] se zařadila po bok dalších lidí, KVŮLI nimž politická korektnost v té nejbizarnější podobě dorazila také do ČR, ne DÍKY, kristepane!

Ale k věci: Jak se stává člověk zástupcem ombudsmana? Čuchám, čuchám šabatštinu - zdědil Křeček Šimůnkovou?

Volila ji sněmovna nebo senát nevím přesně. Byla na vládě od dob Nečase jako zástupkyně pro lidská práva....

chtěl bych mít pracovní náplň a starosti paní Moniky Šimůnkové

Vaše pojetí je založeno na čisté averzi a posměchu.. Racionální důvod, v čem by konkrétně měly být pojmy ze sloupečku NEVHODNÉ lepší než ty ze sloupečku VHODNÉ, či proč vlastně ty ze sloupečku VHODNÉ jsou vlastně směšné a absurdní, jak se stále snažíte vnutit, neuvádíte ani jeden. Své úvahy nejste schopen podložit ničím víc než pochybnými tvrzeními typu "jsou podivné", "nedovedu si představit, že by se používaly", "budí úsměvy i u hendikepovaných" a "stejně jim nepomůžou". Své představy pak podpoříte faktem, že se pojmům kde kdo směje (ačkoli u přímého vyjádření předsedy Václava Krásy žádný úsměv není, jen říká, že mu osobně nevadí být označován jako vozíčkář, nikoli že by byl proti jiným pojmům). Jsou snad ty nové pojmy v něčem konkrétně nesmyslné, proti duchu jazyka, matoucí významy... nebo proč vlastně vadí? V čem jsou bizarní a šíleně korektní? Z mého pohledu se stává šíleně korektním to, že se snažíte zesměšnit svobodu slova - svobodu označovat svět vícero pojmy, než jen jedním. Jako by existoval jen jeden správný a univerzální pojem pro danou věc, a ten by mělo být třeba striktně dodržovat...

to není o nějakém hraní si se slovíčky, ale o smysluplnosti práce některých institucí.