Trump a Ukrajina: geopolitický souboj o zamražená aktiva

Každý den sledujeme jak se svět mění. Mění se dynamika světa, Evropa se probouzí a otázka zní proč. Proč tohle, proč tamto? Nejsem politolog ani politický komentátor, přesto bych rád zde sdělil své názory na současné dění.

Rozdíl mezi Donaldem Trumpem a případným prezidentem z Demokratické strany můžeme vidět velmi názorně v posledních dnech a týdnech. Donald Trump je buldozer bez jakéhokoliv vychování.

Představte si to na příkladu, že máme zahradní bazén. Soused nám ze své dobré vůle dotuje péči o něj, dokonce nám pošle technika, který nám ho vyčistí. Před měsícem se však vaším sousedem stal Donald Trump, který se logicky ptá, proč by měla jeho domácnost platit za cizí bazén. Chvíli to na něj zkoušíme, ať nám bazén čistí dál, ale on řekne „NE“. Jsi snad prase? V tomhle se hodláš koupat? Zatím to možná vypadá, že tohle odmítnutí nás probere. Proč však různé morální majáky na Twitteru či osobnosti veřejnoprávních médií pořád hrajou hry o zlém Donaldu Trumpovi? My nejsme prasata a chceme se koupat v čistém bazénu, proto si musíme koupit pořádné čerpadlo a chemické prostředky k jeho údržbě. Hlavně se však musí změnit náš životní přístup, že místo péče o bazén se raději budeme věnovat józe. Největší lží však je to, že pokud by prezidentem byl kandidát demokratické strany, tak by situace byla jiná. Kamala Harris by zcela jistě nebyla tak razantní. Ona by asi řekla, drahá Evropo, podívej se na ten bazén jak je zelený, chyť mě za ruku a půjdeme vzít ten kartáč a vyčistíme ho, ju?

Společným znakem toho, co kritizuji, je to, že debata v České republice se nevede o tom, co Donald Trump chce, abychom konali, ale jakým způsobem tak činí. Sice nyní kolem sebe prskáme, ale už i ti silně progresivističtí (namátkou europoslankyně Nerudová na sociální síti X zveřejnila od 19.02.2025 několik tweetů o nutnosti zbrojení) přicházejí s tím, že je nutné revidovat naše současné postoje k migraci, obraně nebo boji s klimatem. Působí to sice trochu komicky, zvlášť od členů vládnoucí frakce EPP, kteří jsou podepsáni pod evropskou legislativou, která škrtí průmysl v Evropě, ale na jednu stranu to není zas tak důležité. Donald Trump nám dal ideální příležitost zakopat válečnou sekeru a pracovat na tom, aby byl evropský průmysl zase konkurenceschopný. To můžou udělat pouze Evropani. Jsem rád za každého jednoho podporovatele či dokonce kandidáta do voleb těchto progresivistických stran, kteří si uvědomili, že současná cesta není úplně udržitelná a začínáme se bavit o tom, co můžeme dál dělat. Bez revize či úplného zrušení Green Dealu to však nepůjde. Mediálně známým tématem, které se občas řeší, je to, že podle tabulek EU není zbrojařský průmysl dostatečně udržitelný a banky jim neposkytnou úvěr. Postavit tedy novou fabriku nebo rozšířit stávající je tedy poměrně složité, spíše nereálné. Není to však ani pomyslný vrchol ledovce, je to jen jeden z dílků puzzle. Zbrojařský průmysl souvisí s řadou dalších odvětví, jako je chemický průmysl, těžba, kovovýroba atd. Tedy o složky průmyslu, které si současnými kroky úspěšně vyháníme z Evropy a zbrojařský průmysl musí horkotěžko hledat náhrady ve světě. Doporučuji si pustit nedávný rozhovor s panem Hynkem, prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR.

Výsledky vyjednávání a politiky Donalda Trumpa můžeme již vidět. Sice s tím mnozí nebudou souhlasit, ale je nutné říci, že Donald Trump byl v tomhle úspěšný. V prvé řadě po nás chtěl, abychom zbrojili a tím se starali o svou vlastní bezpečnost. Již dnes, několik dnů a týdnů po tom, co Donald Trump začal se svým tlakem, tak vidíme, že několik evropských států ohlásilo zvýšení nákladů na obranu a Česká republika v tomto nebude výjimkou. Premiér Fiala již ohlásil nutnost zvýšení nákladů na obranu na 3 % HDP. Zde bude zajímavé sledovat, jaká bude argumentace Andreje Babiše, pokud bude on pověřen sestavením nové vlády. Andrej Babiš velice správně vsadil na to, že se spojí s frakcí Patriotů pro Evropu, kteří jsou řekněme nejbližším ideologickým spojencem Trumpa v Evropě. Pokud Trump bude chtít, aby Evropa zbrojila, tak se bude zbrojit i za Babiše. Byť to na domácí scéně není takovým tématem, třeba Karel Havlíček již nyní připouští hodnotu 3 % HDP jako reálnou (https://www.ft.com/content/9431c30e-6d34-44a7-801c-70c662acbefb). To, že se státy vůbec baví o tom, že svůj přístup ke zbrojení změní, je výsledkem tlaku Donalda Trumpa. Donald Trump je buldozer, který Evropě řekl, že se má starat sama o sebe. To způsobilo obrovskou vlnu naprosté hysterie, která probrala celou řadu státníků, včetně Uršuly van der Leyen. Pokud byste před měsícem řekli, že za měsíc vlády Trumpa bude v podstatě celoevropská shoda na zvýšení výdajů na obranu a přehodnocení pohledu na Green Deal, tak vás lidi budou posílat na psychiatrické vyšetření. Děkujeme pane prezidente, tlačte dál, evidentně to funguje.

Já si zde tedy trochu přisadím. Je dobře, že nyní jsme konečně k tomuto dospěli. Ale je to pozdě. Evidentně jsme již promeškali období, kdy Ukrajina byla schopná vést úspěšně protiofenzivu nebo protiofenzivy. Pokud bychom Ukrajině dodali to, co jim západní vůdci slíbovali a stav obranného průmyslu začali řešit již na počátku války, tak by stav války byl úplně jiný. Nejsem žádný vojenský analytik, nicméně opravdu nepůsobí dobře, když se v literatuře (např. kniha War od Boba Woodwarda) dočítáme, že Bidenova administrativa zakazovala Ukrajině vést vojenské akce proti ustupujícím ruským jednotkám, když se Ukrajině podařil průlom v Chersonu v roce 2022 nebo během protiofenzívy v Pokrovsku v roce 2024, protože se báli, že Rusové použijí jaderné zbraně. Šlo nám vlastně vůbec někdy o to, aby Ukrajina zvítězila? Ve veřejnoprávních médiích jsme se dočítali, když Trump ohlásil jednání mezi USA a Ruskem v Rijádu, že se jedná o novodobý Mnichov. Naprostý nesmysl. Jestli chceme něco označit za Mnichov, tak je to přístup evropských států, kteří nechali většinu slibů vůči Ukrajině pouze na papíře a za celou dobu války se neprobrali. Probrali se pouze na základě hysterie, kterou vyvolal Donald Trump. Řada politiků neudělali pro Ukrajinu vůbec nic. Pouze jim byla dobrá, když si do ruky vzali ukrajinské vlajky a začali hlásit jak jsou proukrajinští. Politická situace u nás byla do jisté míry taková, že si průměrný vládní volič mohl říct, že sice na domácí scéně pokazili co se dalo, ale aspoň mává tou vlajkou a je proukrajinský. A řekněme si upřímně, tohle je obrovský deficit současné politické reprezentace.

Donald Trump podle mého názoru není žádný diplomat Kissingerovského typu. Donald Trump je obchodník. Donald Trump je „shitposter“, který bez jakéhokoliv racionálního zamyšlení řekne nebo napíše cokoliv co má na jazyku. Nemusíme se tedy dlouze zastavovat a říkat si, že Ukrajina opravdu válku nezačala nebo že Zelensky má větší podporu než 4 % nebo že v současné situaci, kdy část území je okupována a podstatná část populace vyhledala azyl v jiných zemích, opravdu není možné vést řádné prezidentské volby. To není žádná nukleární fyzika. Jedná se pouze o snahu šokovat, případně dotlačit někoho k nějakému jednání. Vyhnul jsem se doteď zmínce o navržené dohodě o těžbě nerostů, protože té bych se chtěl věnovat samostatně.

Je opravdu škoda, že řada lidí posuzuje Donalda Trumpa jen podle toho, co řekne a ne podle jeho činů. Třeba nyní je hojně diskutovaným tématem rezoluce OSN, kde USA hlasovala proti přijetí této rezoluce. Proč nás to však šokuje? Zcela samostatným tématem je to, že OSN je naprosto zbytečná organizace, která není schopna žádné akce. Krok USA nepodpořit tuto rezoluci není zase tak překvapující, pokud se o něm zamyslíte. Prostředník ve vyjednávání se nemůže jen tak postavit na jednu stranu sporu, aby to nenarušilo důvěru ve vyjednávání. Já chápu, že rozčilování se nad tímto krokem zaručí lajky nebo srdíčka na sociálních sítích, ale pozice USA je čistě pragmatická, aby bylo možné s Rusy vůbec vyjednávat.

Svět není černobílý a měli bychom začít nevěřit politikům a jiným osobnostem na sociálních sítích, kteří se současnou geopolitickou situaci prodat jako souboj dobra se zlem. Upřímně řečeno, žádné dobro neexistuje. Dostávám se nyní k tématu, které jsem úmyslně přeskočil z předchozích bodů, a to je téma dohody na těžbě nerostných surovin na Ukrajině. Osobně jsem tento krok ze strany amerického prezidenta vnímal spíše jako nátlak z pozice moci, který prezidenta Zelenského natlačí do obchodu výměnou za politickou a vojenskou podporu. Ukrajinský prezident však americkou stranu překvapil, když dohodu odmítl. Dle aktuální politické situace to vypadá, že americká strana dohodu upravila, nicméně byla i podruhé odmítnuta. Ze strany médií, je tato dohoda vykreslována jako veskrze negativní a Američané jsou vnímáni „jako ti zlí“. Tomuto výkladu se není zas tolik divit. Je to spíše oportunismus, ale negativní konotaci vůči Američanům poměrně rozumím. Každopádně, včerejší tisková konference Donalda Trumpa a francouzského prezidenta Macrona ukázala ještě trochu jiný pohled na věc. Donald Trump, jak má ve zvyku, se na tiskové konferenci zase ne tak úplně udržel. Kromě ruční šermovačky mezi Trumpem a Macronem, která nastala poté, co Trump pochválil francouzštinu jako krásný jazyk, však velice zajímavá byla diskuze po otázce novinářky na zmražená ruská aktiva v Evropě (https://www.youtube.com/watch?v=EEBDJqgaTVU od 14:19). Prezident Macron na dotaz, zda Francie povolí „rozmražení“ těchto aktiv odpověděl, že nyní jsou využívány výnosy z úroků, nicméně samotné aktiva není možné použít, jelikož by to nebylo v souladu s mezinárodním právem. Macron posléze připustil, že by zamražená ruská aktiva byla využita jako součást vyjednávání, případně byly využity jako součást reparací. Na navazující dotaz novinářky, zda Francie podporuje, aby finanční kompenzace z těchto aktiv se týkaly i USA odpověděl Macron neurčitě, že v prvé řadě musí být kompenzována Ukrajina jako napadený stát a až poté státy, které Ukrajinu finančně podporovaly. Donald Trump se poté do tohoto rozhovoru vložil, že Evropa pouze peníze půjčuje a dostane peníze zpátky. Mediálně probírané je poté to, že prezident Macron Trumpa opravil, že Evropa hradila přibližně 60 % celkových nákladů, a že pokud součástí vyjednávání bude dohodnuto, že Rusko tyto zamražená aktiva ponechá jako reparace, tak tyto aktiva budou použity jako úhrada půjčky Ukrajině. Na toto reagoval zase Trump větou, že Evropa takto dosáhne na své peníze zpět, zatímco Američané ne.

Osobně mám za to, že v tomhle může být zakopaný celý problém, který vyvolal spor mezi Donaldem Trumpem a Evropou. Pokud se podíváme na oficiální čísla (Odkaz) tak zjistíme, že Evropa drží 320 mld. dolarů v ruských aktivech, zatímco USA pouze 5 mld. dolarů. V tomto kontextu nevycházíme úplně pozitivně, protože se jako Evropa pasujeme do role chudinky a oběti. Nejsme žádní „good guys“. Již tři roky sedíme na obrovském množství peněz, které jsme doposud nevyužili jako vyjednávací páku. Přesto jsme do této chvíle očekávali, že veškeré náklady na střet s Ruskem budou financovat Američané. Jediným logickým vysvětlením kroků Evropy jsou ty, co vlastně říkal v té odpovědi na dotaz novinářky Macron, tedy to, že součástí dohody s Ruskem bude to, že tyto ruská aktiva budou využity jako reparace Ukrajině a pak budou využity jako náhrada nákladů ostatním. Faktem je to, že USA z těchto peněz neuvidí vůbec nic, protože se Evropa těší na porcování ruského medvěda, což se Trumpovi logicky nelíbí (o využití těchto prostředků bude samozřejmě muset rozhodnout soud, nicméně se bude ejdnat o národní soud státu, kde ty dané prostředky jsou). Naše pozice je čistě alibistická, protože se jako Evropa tváříme, že jsme v pozici, kdy za nás musí vyjednávat USA. Tři roky je přístup Evropy takový, že ví, že se jim veškeré náklady na vyzbrojování Ukrajiny vrátí, protože se mohou opřít o zmražená ruská aktiva. Přesto neudělali vůbec nic. Naši marnost dokresluje to, že tu někteří přes toto všechno dokáží stále tvrdit, že klimatické změny jsou největší hrozba 21. století. V důsledků změn klimatu v celé Evropě zemře několikanásobně méně lidí než kolik Rusové na Ukrajině zabijí za rok (např. Odkaz) . Nemusíme však hledat problémy pouze v zahraničí. Mnohem závažnějším problémem než změny klimatu je třeba stárnutí populace nebo neexistující koncepce fungování energetiky.

Veřejnoprávní média se snaží hodnotově sdělit, jak je Trump na Evropany a Ukrajince zlý. Nicméně, z tohoto nevycházíme o nic lépe. Naopak, jsme oportunisti a pozéři. Svět není černobílý.