Kam kráčíš, ODS?

Dvě strany si minulý víkend volili nové vedení. Nezajímá mě politika prázdných gest a frází (třeba chození pozpátku), protože to považuji za naprosto zbytečné. Chtěl bych se tedy věnovat největší opoziční straně.

Minulou sobotu a neděli si ODS volila nové vedení. Petr Fiala přijal odpovědnost za volební výsledek a řekl, že se nebude ucházet o vedení. Značka SPOLU končí. Aspoň takové byly informace a zprávy, které před sněmem ODS vzkazovala.

Jenomže, věc se má trochu jinak.

Vzal jsem si několik dní na utřídění myšlenek, a abych pravdu řekl, tak hlavně na zmírnění naštvání. Stream ze sněmu jsem měl puštěnou celou sobotu, neděli jsem si pustil ze záznamu, přičemž vedení místopředsedů bylo spíše očekávané a ne moc zajímavé.

Volební sněm začal proslovem odcházejícího Petra Fialy. Na úvod asi mnohé překvapil tím, že řekl, že po 12 letech je svobodný a může říkat, co chce. To Vám někdo držel pistoli u hlavy? Petr Fiala si vybudoval aura autentického politika. Působí tedy poměrně zvláštně, že se tedy přiznává, že vlastně nebyl.

Možná neobratný výrok, ale další nebyly o moc lepší. Spíše naopak. Petr Fiala delegátům sdělil, že výsledek vlastně nebyl tak špatný. Ano, výsledek ODS ve volbách byl nad očekávání. Průzkumy se pohybovaly mezi 18 - 22 %, nicméně většinou se očekávaný výsledek pohyboval kolem 20 %. 23,4 % je tedy relativně dobrý výsledek (s důrazem na relativně, protože tento výsledek je jen přibližně o 6 % vyšší než nejhorší volební výsledek ODS v historii). Je to však výsledek strany, která chce složit vládu? Vůbec ne. Oproti předchozím volbám SPOLU ztratilo přibližně 5 % hlasů. Již minulé volby byly s velkým štěstím, že současná opozice vládu složila, kdy k tomu pomohlo především vypadnutí komunistů a ČSSD z Poslanecké sněmovny. Ztráta pěti procent musela být tedy smrtelná. Co tedy mohla ODS udělat, aby výsledek byl lepší? Na tuto otázku myslím řada lidí čekala odpověď právě na sněmu, kdy mělo proběhnout bilancování a sebereflexe. Aspoň pro mě byl výrok Petra Fialy jak rudý hadr na býka. Fiala dále dodal, že by výsledek byl lepší, kdyby členové ODS místo stěžování na koaliční partnery raději rozdali více lístků s programem a napsali více příspěvků na sociální sítě. Petr Fiala, potažmo jeho křídlo v ODS, absolutně nepochopil důvody prohry ve volbách. Nejvíc je pro mě překvapující, že v ODS nebyl nikdo, koho by tento výrok nadzvedl ze židle.

Pojďme si zkusit rozebrat důvody prohry. Pokud bychom se zeptali sta současných a bývalých voličů ODS, je možné, že by řekli sto různých věcí. Pokusím se tyto důvody zobecnit.

1. Upozadění značky ODS na úkor projektu SPOLU.

Ostatně, toto je důvod odchodu Martina Kuby z ODS. Z průzkumů, které byly na sněmu prezentovány, vyplynulo, že 20 % lidí díky tomuto vůbec nezná značku ODS. Mladá generace, která má za sebou první volby, díky tomuto vůbec ODS nezná, a to je pro nejsilnější opoziční stranu opravdu špatná zpráva. Z průzkumů (

Radim Ivan 🇨🇿➕ @radim_ivan_57

Č+ si nechalo zpracovat průzkum od společnosti BEHAVIO, zde můžete vidět asociace značky / strany spojeny s konkrétní stranou. Aby mi nebylo podsouváno, že interpretuji jinak data, tak zde dávám co o datech říká AI. Obrázek si uděláte jistě sami.

Detailněji – silné a slabé https://t.co/76bfEHy58n

15. ledna 2026 v 9:56, příspěvek archivován: 21. ledna 2026 v 15:49

oblíbit retweet odpovědět

) také vyplynulo, že díky širokému rozkročení projektu SPOLU, které zastřešuje řekneme centristickou TOPku a spíše levicové KDU-ČSL, si řada lidí stranu nespojuje s ekonomickými tématy, je špatně čitelná a lidé ji nevěří, že s nimi komunikuje upřímně.

2. Volební program dělaný pro ty, co volit ODS nebudou

Pokud bychom se voličů i nevoličů ODS zeptali, co jim konkrétně vadí, tak je dost možné, že narazíme dost často na věci, které ODS udělala nebo je pomohla udělat, a přitom by měly být v rozporu s DNA strany. A zde je nutné říci, že mířila na voliče ostatních koaličních stran a snažila se na ně zapůsobit. Proč ODS dělá politické kroky pro voliče Starostů? Voliči ODS jsou podnikatelé, střední a vyšší třída, která nechce, aby se o ně stát staral.

Voliči ODS chtějí malý a efektivní stát. Podporu vzdělávání. Nízké daně. Kvalitní zdravotnictví.

A realita?

Zvyšování daní. Naprostý rozvrat sociálních dávek (doplatek na bydlení se za pár let zvýšil několikanásobně - pokud se bavíme o bytové problematice, hlavní problém zvyšování cen nájmů je to, že si majitelé do cen promítnou tuto dávku, na kterou nájemci bez větších obtíží dosáhnou). Rezignace na vzdělávání. Zdravotnictví bez koncepce. Zvýšení koncesionářských poplatků. Windfall tax.

Jasně, některé problémy nemá na triku ODS. Zdravotnictví a školství měli ministři z jiných stran. Ale jako strana, která měla premiéra, za toto jednoznačně nese zodpovědnost a je s velkým podivem, že za celou dobu vládnutí nedošlo k výměně ministrů (řada lidí volala k celkové personální obměně ministrů v půlce volebního období).

Zvyšování koncesionářských poplatků působí jako pěst na oko. Přitom to byl ministr z řad ODS, co něco takového navrhl a stál za tím. Z mého pohledu, místo zvyšování televizních poplatků se měla vést diskuze o tom, co od veřejnoprávních médií očekáváme. Zkrátka, redefinovat úlohu veřejnoprávních médií. Chceme, aby produkovali a financovali celou řadu filmů a seriálů? Chceme, aby na televizních obrazovkách bylo Star Dance nebo Peče celá země? Chceme, aby ČT a ČRo produkovali podcasty? Co člověk, to názor. Ale problém právě je v tom, že zde absolutně chybí diskuze o tom, co ještě v pořádku je a co není. Autoři ne-veřejnoprávních podcastů navíc na rozdíl od těch veřejnoprávních nejsou financováni z koncesionářských poplatků a musí si na svou činnost vydělat sami, což vnímají jako konkurenční nevýhodu. Proč s tímto přišla ODS? Navíc v době, kdy se stále řeší energetická krize a řada lidí je v nejistotě, jak moc velké problémy jim přinese placení emisních povolenek.

Windfall tax. Řada lidí to bere jako jeden z největších problémů. Někoho to úplně minulo nebo si to jen občas přečetli v titulcích. Co to tedy je? Daň z neočekávaných zisků. Mimořádná daň, ke které by stát měl přistoupit opravdu obezřetně. V Česku byla windfall tax zavedena v reakci na energetickou krizi po ruské invazi na Ukrajinu, která vedla k prudkému růstu cen elektřiny, plynu a také k vyšším ziskům některých firem. Stát vycházel z toho, že energetické společnosti nebo banky dosahovaly mimořádných zisků ne kvůli lepšímu hospodaření, ale kvůli vnějším okolnostem. Zde asi zatím nejde moc co vytknout. Jak jsem říkal, je to mimořádná daň, ale zase to není nic, co by ve světě předtím neexistovalo. Jenomže, tato daň byla zamýšlena, aby došlo ke kompenzování vysokých cen enegií. Potažmo se mohly investovat do zlepšování energetické soustavy. Jenomže k tomu nedošlo. Řada kritiků již v té době poukazovaly na zjevné problémy daně a její nevhodnost z důvodu, že dopadne především na minoritní akcionáře ČEZu. A ono se ukázalo, že měli pravdu. Banky na WFT nezaplatili téměř nic, takže dopadla primárně na minoritní akcionáře ČEZ. A daň byla použita čistě ke zalepení státního rozpočtu. Tento výrok vyplývá z tiskové zprávy NKÚ (Odkaz) , která minulý rok vydala zprávu o státním rozpočtu 2024, které dle vlády vyšel o téměř 11 miliard Kč menší než se předpokládalo. Jenomže toto zcela správně vyvrátil NKÚ, která napsala „Rozpočtu na příjmové straně pomohly mj. příjmy z daně z neočekávaných zisků, tzv. wind-fall tax. V roce 2024 dosáhly 36,7 mld. Kč. Velkou část těchto příjmů vláda přitom nevyužila v souladu s původním záměrem – tedy na kompenzace drahých energií.“. Vláda rozpočtové odpovědnosti? Asi těžko. Problém však není ani tak v tom, že vláda fixlovala, aby schodek rozpočtu vyšel o něco lépe. Problém je reputační. V očích akcionářů kvůli tomuto určitě nebudeme vnímáni jako stabilní partner. Za dob Václava Klause nebo Mirka Topolánka by bylo téměř nemyslitelné, že by za jejich vlády došlo k tak významnému narušení finančních trhů.

3. Hodnotová vyprázdněnost, ideologie

Hodnoty a ideologie jsou určitě důležité. Západní ukotvení, svoboda, svobodomyslnost, demokracie. To jsou všechno věci, na kterých náš stát stojí. Je dobře říkat, že patříme na Západ. Je dobře říkat, že co dělá Rusko je špatně. Ale hodnoty musí být podepřeny tím, že máte nějakou vizi nebo politický program, který naplňujete. Bohužel, v minulém období byly hodnoty vše, co vládní koalice nabízela. Úplně stejnou vyprázdněnost vidíme na úrovni EU, kdy státy mávají vlaječkami (dříve ukrajinskými, dnes vlajkami Grónska), ale to je vše. Žádná síla, žádné razantní kroky. Není divu, že Donald Trump vnímá Evropu tak slabě a taky k ní podle toho přistupuje. Proč jsme naštvaní na Trumpa a ne na vlastní slabost?

Asi nejsem jediný koho toto štve. V angličtině je na toto krásný výraz „virtue signaling“. Bohužel neznám český ekvivalent, pomohu si tedy s tímto anglicismem.

Minulá vláda měla natolik rozdílné politické strany, že její výsledky většinou končily nepříliš lahodným kompromisem nebo se pro jistotu vůbec neshodla. Bohužel pro ni, tato vláda nebyla v době, kdy by si mohla dovolit laxnost a lenost. Naopak. Energetická krize, válka na Ukrajině, energetická krize. Země potřebovala reformy. A ty koaliční vláda nepřinesla. Nevím, jestli byla líná či jen neměla politickou sílu něco změnit, nicméně faktem je to, že reformy slíbila, ale nedodržila.

Častým mottem předchozí volební kampaně bylo, že jdeme do područí Ruska. Zde bych si dovolil říct, že bychom se měli naučit neoznačovat každého názorového oponenta za fašistu, prorusáka a dalšími podobnými nálepkami. Podpora Ruska u nás je v řádech nižších jednotek procent. Ne v desítkách. Nejde udělat rovnítko mezi výsledkem současné vlády a podporou Ruska. Ani nelze souhlasit s výrokem, že nás bude táhnout na Východ. Ano, táhne nás do politického bloku Fica s Orbánem, ale určitě ne do Ruska. Tento politický blok bude oponentem současného vedení EU, ale nebude podporovatelem ruského režimu. Zda v tomto bloku chceme být, je otázka jiná (abychom předešli některým komentářům - já v tomto bloku být nechci).

Nálepka „prorusák“ je v tomto ohledu definitivní. Nepřipouští diskuzi. Těžko kvůli ní dosáhneme zlepšení nálady ve společnosti. Ano, také nesouhlasím s tím, jak část společnosti volí. Ale jsme v demokratické společnosti, kde má být normální střídání moci. Těžko kvůli tomuto nálepkování dosáhneme toho, že část společnosti bude chtít volit jinak, i kdybychom jim nabídli lepší politický program, než který je aktuálně nabízen. Prosím některé podporovatele bývalé vlády, aby tohoto nálepkování nechali. Pojďme se bavit o tom, jakou politickou scénu opravdu chceme.

4. Personální vyprázdněnost

Nemyslím si, že ODS je natolik osobnostně vyprázdněná jako jiné strany. Určitě má osobnosti, které umí zaujmout. Proč tedy nedostaly prostor? To byla jedna z otázek, na kterou jsem doufal, že sněm odpoví.

Absolutně nechápu, jak je možné, že SPOLU do voleb vyslalo lídry kandidátek jako byli Stanjura nebo Baxa. Ostatně třeba ministr Hladík by také dost vysoko na jejich kandidátce. To jim nikdo neřekl, jak mimořádně neoblíbení byli? Nevěřím tomu, že by si SPOLU neudělalo vlastní průzkumy. Doufali, že nebude koho jiného volit? Mysleli si, že jim to projde, protože voliči jsou splachovací?

Líbil se mi v rámci sněmu návrh kandidáta na předsedu, Radima Ivana, na zavedení frakcí a primárek (hlasování o lídrech kandidátek, kupříkladu jak to mají v USA). To bylo přesně to, co jsem čekal, že bude aspoň nějakou sebereflexí strany směrem k voličům. Zkrátka něco ve smyslu, poučili jsme se, nedopustíme to znovu, drahý voliči. Jenomže, přesně to se nestalo.

Souboj Radima Ivana s Martinem Kupkou byl jasný jak dopadne. Ivan je mladý komunální politik, který měl podporu pár kamarádů. Martin Kupka je zkušeným politikem se zkušeností v exekutivní funkci. V rámci projevů to bylo poměrně dost vidět. Martin Kupka využil své zkušenosti, byl klidný a příjemný. Do jisté míry říkal delegátům přesně to, co chtěli slyšet. Přesto Ivan získal téměř 30 % podporu. To pro Kupku určitě nemůže být úplně dobrá zpráva, protože se určitě nejedná o zvlášť silný mandát.

Martin Kupka je pevně spjatý s osobností Petra Fialy. Byl jeho ministrem. Byl v jeho týmu. A Petr Fiala ho veřejně na sněmu podpořil. Na jedné straně jsme před sněmem slyšeli nějaké zprávy o projektu super SPOLU, kde by byli navíc Starostové. Pak ale přišel sněm v Kupka hovořil o posilování značky ODS. Jak to tedy vnímat? Martin Kupka sice hovoří o posilování značky ODS, pořádání hodnotových konferencí atd., ale hovoří o současné době. Jedním dechem ovšem řekl, že v rámci regionální úrovně SPOLU pokračuje vesele dál. A teď to nejlepší. O další spolupráci se rozhodne před dalšími volbami.

Takže, milý voliči, teď tedy konečně začneme dělat ten pořádný pravicový program. A pak ho popřeme v rámci spolupráce, pokud se s dalšími stranami opozice dostaneme do vlády. Stejně tak jako jsme ho popřeli minule. Protože nebudeme mít sílu dotlačit koaliční partnery do pravicového programu. Jasně, rozhodnou volby a výsledky, nicméně jen naprosto naivní člověk by si myslel, že koalice SPOLU bude atakovat současné výsledky co má ANO, aby měli dostatečnou sílu prosazovat svůj program.

Myslím, že ODS si neuvědomuje, že řada lidí je volila již nyní se sebezapřením. Že nesouhlasili se SPOLU, ale jiná volba prostě nebyla. Kolik jich bude v dalších volbách? Nenaštvou se tito již jednou naštvaní voliči?

Chápu, že Petr Fiala je otcem zakladatelem projektu SPOLU. Chápu, že se s tímto projektem neloučí lehko. Ale to v ODS není nikdo, kdo by řekl, že resuscitovat něco takového nedává vůbec žádný smysl?