Pojistky se na nás valí a nabalují jako sněhové koule s předzvěstí ještě horší laviny. Poměr pojišťováků a občanů se blíží 1:1. A tak si i leckteří zastupitelé města Písku zahráli na pojišťováky. Šli na to od lesa a ještě mazaněji než ten nejprohnanější pojišťovák pod sluncem. Pojistili rovnou sami sebe. Jinak řečeno pojistili účet města Písku před jeho možným zprůhledněním tím, že shodili ze stolu návrh nejmladšího píseckého zastupitele Martina Brože – Piráta a rebela místního městského „parlamentu“ na ztransparentnění účtů města Písku.
Jak jinak si vysvětlit rozpor mezi předvolebními sliby o otevřené radnici občanům a nepřihlášením se dá se říci k trendu moderní občanské společnosti – spravovat veřejné finance na transparentním účtu. Zástupci měšťanů, kteří si nepřejí, aby veřejné finance byly pod kontrolou samotného občana, se tak stávají, ať chtějí nebo ne, a priori nedůvěryhodnými osobami při správě veřejných financí – peněz z našich daní. Lidé – politici, kteří se na posledním píseckém zastupitelstvu přihlásili k této „politice“ si sami sobě vystavili pasy s přímým letem do destinace s názvem smetiště dějin, kde se rozkládá protekce či lobbing a zapáchá klientelismus.
Zajímavá by jistě byla anketa mezi zastupiteli královského města Písku s jedinou otázkou: „Proč já zastupitel nechci transparentní účet spravující peníze občanů města Písku?“ Nejednoho občana by jistě zajímaly důvody zastupitelova hnutí mysli – jeho pojištění sebe sama před tím, aby lidé mohli nahlédnout do toků městských peněz.
„Tak jenom pojistit a nechat zadní dvířka, hrát dvojí trojí hru a o čtvrtou se snažit,“ … jak praví klasik Karel Kryl…
