Nemilované a opomíjené volby jsou před námi

Po dvou letech relativního klidu se znovu otevřou volební místnosti a více než dvacet politických stran a hnutí se bude na jihu Čech ucházet o přízeň voličů. 

Krajské volby bývají společně se senátními na okraji zájmu občanů. Lidé mají možná pocit, že pro ně nejsou jaksi nijak významně důležité, že na kraj je to daleko a jaksi tam téměř nedohlédnou. Nemilované a opomíjené volby však rozhodují o lecčems důležitém. Rozhodně ale nerozhodují o migrační politice, jak se nám leckteré rádobyvlastenecké party snaží nabulíkovat. V těch více než dvaceti různých partiček, co kandidují na jihu Čech (světe div se, včetně Moravanů), se těch rádobyvlasteneckých dá napočítat rovných sedm. Některé si slovo migrace dali přímo i do názvu, aby bylo jasno skutečně všem. Programy těchto populistů monotematicky profilované, který útočí pouze na první signální a surfují na vlnách lidského strachu, nenávisti, rozdmýchávané xenofobie, lží a polopravd, jsou programy zpravidla bez skutečného obsahu a vize. Vyděšení občané, nakrmení jednostranně zabarveným zpravodajstvím komerčních TV, pochybných internetových serverů a tištěných médií, pak mohu hledat jednoduché recepty a řešení něčeho, s čím nemají zkušenost často ani ti, kteří svá moudra vykřikují na náměstích a straší své potencionální voliče. Nic jiného nenabízejí. Nenabízejí často ani řešení toho, proti čemu brojí. Hnědnutí politiky i na komunální či krajské úrovni by však každého vnímavého voliče, který má všech pět pohromadě, mělo znepokojovat.

Druhým velkým táborem jsou již zavedené party takzvaného politického hlavního proudu či politického mainstreamu, kam patří především parlamentní strany, ale i různé účelově poslepené koalice. Bylo málo kauz o klientelismu, protekcích a netransparentnosti? Kraje rozhodně nejsou malými hráči ve veřejném dění. Rozhodují například o školství, zdravotnictví či dopravě a mají vliv a moc v mnoha dalších strategických oblastech. Budeme-li tyto volby stále tak nemilovat a opomíjet, nemůžeme se pak divit, že výše zmíněné oblasti nejsou třeba takové, jaké bychom si je přáli.

Na volby se sice hodí okřídlené: Kdyby volby mohli něco změnit, politici by je dávno zakázali!“ Jenže nevolit, znamená udržovat status quo zavedeným partám, zavedenému klientelismu, protekci, netransparentnosti a odtrženosti od voličů a jejich potřeb. A nově i nezabránit nástupu xenofobně-populistickým partičkám, které nic nevyřeší a nic konstruktivního nenabízejí. Dobrou zprávou je možná snad jen to, že jich je tolik a hlasy jejich potenciálních voličů se tak možná rozdrobí do ztracena. Přál bych nám všem se nejen u těchto voleb rozhodovat se dle svého rozumu, osobní zkušenosti s tou či onou stranou a zástupci, které ji reprezentují.