Dnes je tomu už 48 let, co k nám vtrhla okupační vojska Varšavské smlouvy v čele s ruskou armádou. V novinách a časopisech vyjde jistě spousty textů a vzpomínek.
Z některých bude čišet oprávněná křivda Čechoslováků, kteří tento den našich novodobých dějin pamatují, a z jiných zase kapat patos po zmařeném svobodném nadechnutí společnosti v 60. letech 20. století u nás.
Pro mne byl tehdejší významnou osobností a symbolem doby především Karel Kryl, který vše, co se u nás odehrávalo, naprosto přesně popsal ve svých písňových metaforách a obrazech. Jeho protestsongy jsou však aktuální i dnes. Podívejme se, kdo nám čtvrtstoletí po změně poměrů vládne, na jakou světovou stranu se orientují někteří naši politici. A poslechněme si k dnešní situaci Krylovy texty.
Karel Kryl se nehodil komunistickému režimu, ale brzy ani divokému kapitalismu, neb byl vždy svůj a pravdivý, nesehnutý rebel s pronikavými pohledy na věci veřejné i lidskou povahu. A to se nenosí a ani nechce slyšet prakticky v žádné době a každý „systém“ je na to háklivý a alergický. Krylova pravda byla přesná a často neúprosná k těm, kteří si skutečnost i životy lidí ohýbali, jak se to zrovna hodilo do krámu.
Dnešní multiinformační doba je mnohem víc nepřehlednější než tehdejší černobílý svět komunistické totality. Dnešní globalizovaný svět dost možná leckomu dává větší možnosti, na druhou stranu je nevyzpytatelnější. Kryl to věděl už na začátku 90. let a varoval před divokým kapitalismem bez solidarity a sociálního cítění či akcentu na svobodu člověka. V porevoluční euforii jeho hlas ale nikdo nechtěl slyšet, byl de facto obtěžující v očekávání nových světlých zítřků a blahobytu pro všechny. Kryl mohl publikovat své texty pouze v regionálních denících s minimálním dosahem na širší čtenářskou obec. Teprve před pár lety vyšel soubor jeho tehdejších prací pod názvem Země Lhostejnost. Je pozoruhodné je číst s odstupem dvaceti a více let a vidět, jaký byl Kryl vizionář. Co vše předvídal a před čím varoval.
Připomeňme si osobnost Karla Kryla několika jeho písněmi, které se již dají považovat za náš kulturní poklad, z něhož se dá čerpat a vycházet.
VÍCE NA: KAREL KRYL
