- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Hudební a poetická jízda s Trabandem do lidských duší a osudů započala v roce 1995, kdy se po rozpadnuvší se kapele Otcovy děti seskupila parta muzikantů kolem Jardy Svobody, téměř výhradního autora textů i hudby. Název souboru by mohl evokovat východoněmecké vozítko, kolem něhož kolovala řada vtipů. Nic není vzdálenějšího pravdě. Traband vděčí za svůj název spíše slovní hříčce – troj-bend či tra-band, neb na začátku byli muzikanti pouze tři. Postupně se skupina rozrostla o další členy a nástroje, aby se nyní ustálila na 4-5 členné formaci.
Počáteční rockový dvoutakt zachycený na prvním demu a prvním albu „O čem mluví muži?“(1997) nadělil posluchačům chytlavé a chytré rockové písničky koketující s country či punkem. Na desce najdeme například nesmrtelné hitovky Sáro! či Přijíždí posel.
Další tři alba „Kolotoč“ (2000), „Road movie“ (2002) a „Hyjé!“ (2004) se nesly v duchu takzvaného „dechna“ – ryčné rockové dechovky inspirující se dechovkami někde z balkánských končin, židovským šramlem, folkem, punkem či ryzím písničkářstvím.
Těmito alby a množstvím odehraných koncertů se skupina stala vyhledávanou a kultovní kapelou, která od té doby bez problému plní kluby napříč republikou. A to především díky inteligentním písničkám, které jsou spíše převyprávěnými příběhy rozmanitých postav a postaviček často z periferie společnosti – bezdomovců, zlodějů, gamblerů či podivínů, s nimiž se často dokážeme ztotožnit a nalézt si v jejich story i své zážitky a zkušenosti.
Za všechny jmenujme pecku Černej pasažér, která se „probojovala“ i do éteru komerčních rádií a de facto zlidověla i u táborových ohňů. Všechny čtyři desky pak skupina shrnula na DVD „Na cestě“, které natočila v pražském klubu Akropole.
Jistý předěl v tvorbě Trabandu znamenalo album „Přítel člověka“ (2007), které se vydalo klidnějšími hudebními vodami, svůj sound obohatila skupina o harmonium, které používá dodnes. Texty jsou ještě niternější a často o všech možných podobách lidských vztahů.
Tematicky na toto album navazuje deska „Domasa“(2010). Na obou deskách se frontman Jarda Svoboda nebál vejít do nových hudebních i textových vod, byť je část fanoušků zprvu přijala s mírnými rozpaky.
Ty však rozptýlila mimořádně vydařená deska „Neslýchané“ (2011), která byla vydaná i s DVD „Neslyšené“, kde jsou videoklipy písní tlumočené do českého znakového jazyka. V tomto směru se Traband přiblížil i sluchově hendikepovaným „posluchačům“ a dokázal svou hudbu převést do symbolů dvou ruk. Sociální cítění a smysl pro člověčenství a lidskost je opět patrná samozřejmě v textech jako jsou Princezna Lada či Deža ví
Zatím posledním opusem skupiny je album „Vlnobeat“(2014), které je čistě zaměřené na vztahy mezi mužem a ženou. Za všechny jmenujme skladbu Mluv se mnou, miláčku.
Pravou atmosféru trabandích písničkových příběhů, u nichž se v jednu chvíli dojmete, abyste se vzápětí pousmívali a bavili jemnými slovními hříčkami Jardy Svobody a odvázali se u tance, však zažijete především na živých koncertech.
Jako pokapela zahraje písecká parta Závodní ovce, která se stylově pohybuje mezi funky, folkem, popem a rockem. Jejich odlehčené texty a bravurní muzikantská úroveň všech osmi členů (když jsou v plné sestavě) vás nenechá chladnými a spolehlivě roztancuje. Chytré texty Petra Putny i moderování Víti Kalába Vám spolehlivě vykouzlí dobrou náladu. Na svém kontě mají sice jediné album „Nejkrásnější věk“, ale chytlavých písniček s poselstvím mají nadbytek. Za všechny připomeňme Havel v kostce, napsanou u příležitosti otevření Knihovny Václava Havla nebo Karel Klostermann, popisující spisovatelovu pěší pouť z Písku do Kašperských Hor nebo Solisko o česko-slovenských vztazích.
Více na:
http://bandzone.cz/zavodniovce
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!