V magazínu Ona dnes vyšel článek, který problematiku široce rozebíral. Ale i když se tvářil umírněně, přesto mám dojem, že toto téma mělo zůstat v pracovnách psychologů. Ledaže...
Scéna 1.
Minulost, cca. 70. léta
Tajná klubovna Vysoké lóže profesní komory Amerických komerčních psychiatrů, psychologů a psychoanalytiků.
Kolem pokerového stolu sedí nezřetelné stíny několika Zasvěcených.
Mluvčí 1
Kolegové. Situace je kritická. Ačkoliv je moderní život stále složitější, naše příjmy stagnují. Musíme vymyslet radikálně nový problém, se kterým bychom mohli patřičně pomáhat.
Mluvčí 2
To je zbytečné. Stačí starý dobrý Freud.
Mluvčí 1
No nevím. Z oidipovského komplexu se už více vytěžit nedá.
Mluvčí 2
Stačí řádně zpropagovat informaci, že něco je 'trošku složitější.' Jak víte, příliš široká nabídka možností dokáže člověka až ochromit.
Scéna 2.
Posluchárna nejmenované univerzity.
Studenti prvního semestru, přednáška praktické psychologie
Profesor
Vážení studenti... Pardon, moje poznámky... Aha, tady jsou. Tak tedy, vážení studenti. Otázka lidské sexuality je mnohem složitější, než by se zdálo z existence dvou fyzických pohlaví a dvou psycho hormonálně podmíněných odchylek... Proboha! Toto ne, to bylo pro kolegy, sekretářka mi to popletla! Tohle jste neměli slyšet...
Studenti
Jé, tajemství!!!
Pane profesore, ale když už jste to nakousl...
Scéna 3.
Blízká budoucnost.
U recepce psychologického asistenta se přetahuje dav.
Já tu byl dřív!
Ne, mne zapište.
Proboha, prosím, zapište mne! Musím vědět, kdo jsem. Zaplatím cokoliv!
