Pod knutou bitů a bajtů

Lehce zmatená úvaha, která se od kosmicky blízkého světa zvrtne až ke zmrzlým otrokyním.

 

Je tomu již 60 let, co Stanislaw Lem napsal své Astronauty. Byl mladý, Polsko těžce vstávalo z válečných trosek a myšlenky komunismu se zdály tak sladké... Také byste tehdy jen stěží uspěli s pojmem Klimatologie. Říct to, koledujete si v lepším případě o nechápavou otázku: "Klima... co?"

Tehdy a tam mohl autor snít o všeobecném vítězství "pokrokového světového řádu" a fůzních minisluncích, která promění sibiřskou tundru v obilnici "Úplně Nového Světa." Bláhové to sny, bláhové. Dojde - li jednou k vítězství ekologických dogmatiků, půjdou archivní výtisky knihy na hranici, hned po Modré, ne zelené planetě...

Ale jak to tedy mělo být?

S monstrstavbou se mělo začít plus minus letos a z dnešního hlediska měla jedno pozitivum - vyřešila záhadu Tunguského meteoritu. V rozrýpávaném bahně se našlo pouzdro s vědeckými záznamy mimozemské lodi, která při havárii katastrofu způsobila. Po rozkódování se ukázal zdroj, Venuše a následně k planetě vystartovala kosmická loď s úkolem zjistit, kdo a proč...

Přiletěli ke zničenému, až pekelnému (ne tak pekelnému, jaký nám ho ukázaly skutečné sondy) světu. Provedli průzkum a filozoficky kniha vrcholí úvahou: "Profesor se domnívá, že oni se nezničili dobrovolně. Že o jejich smrti rozhodl stroj." Poté následuje filipika proti až mechanicky krutým silám pozemského kapitalismu a posádka se šťastně vrací do své utopie, která nic netuší o gulazích a jiných dírách v konceptu...

Jenže, neměl velký snílek kus pravdy?

Nevládne i nám stroj, pro který se jednou staneme přítěží?

Co taková burza? Vždyť nese spoustu znaků vlastního života: Bojuje o svou existenci (dokazováním údajné prospěšnosti pro jedince i firmy,) dokáže být chladně racionální, euforicky poblázněná i ochromená náporem paniky... A že je to jen společenství lidí? Možná před 82 lety. Dnes by se bez počítačů ani nehla, lidé jsou jen na ozdobu a pro trochu toho vzrůša.

V kině jsme se báli Terminátorů. Ale kolik z nás ví, že plně autonomní chodící roboti již existují, byť je zatím žene benzínový motorek pro hydraulické čerpadlo. Velký pes již běhá. ( http://www.youtube.com/watch?v=b2bExqhhWRI a spřízněné šoty.) Zatím je hlučný a směšný, budeme se smát, až na hřbetě ponese zbraň a pro palivo si nebude chodit za obsluhou, ale ke kovovému kolegovi? Docela vážně se uvažuje o novém internetu, ne pro lidi, ale pro roboty, kteří se nezajímají o porno a drby, ale o řešení problému "Jak překonat písečný svah" a sami též něco přihodí.

Stroj tu již je. Skrývá se, Turingovým testem by hladce prošel, na maskování má lidské poskoky. Jen občas některý z nich zachybuje a pravá tvář nového vládce se ukáže. Co myslíte. Může snad někdo jiný, než totálně odlidštěný idiot (pardon, umělá inteligence) zinscenovat následující situaci?

Dvě holky nabízejí v supermarketu něčí produkt.

Jsou oblečené pouze a povinně v reklamních tričkách a šortkách.

A musí se svým stánkem stát přímo mezi chladícími regály, aby mohly neustále kontrolovat, že inzerovaného produktu je dostatek...

Autor: Zbyněk Čáp | čtvrtek 7.4.2011 14:11 | karma článku: 6,05 | přečteno: 359x