Nebylo a bude...

Na začátku září jsem byl v naší školce na prvních rodičovských schůzkách letošního roku. Krom prezenčky na nás čekal další papír, k němuž paní učitelka pronesla: "Jak víte, dokumentujeme život třídy a dáváme obrázky na Spolužáky.cz. Můžete nám potvrdit, že souhlasíte s uveřejňováním snímků?" V té chvíli jsem se propadl o pár let zpátky. Úplné deja-vu. Byl jsem svobodný, krom práce nevytížený a psal jsem si soukromý poznámkovník. Tady je tehdejší příspěvěk k věci.

Skoncujeme s nemravností? Tuhle za mnou přišla dcerka a strkala mi před nos papír. Jestli bych jí to mohl potvrdit, že jinak nebude moct na škoní výlet. Koukám se a čtu: OSVĚDČENÍ O OCHRANĚ PRÁV NEZLETILÝCH. Během školních aktivit ve 25 týdnu roku 2013 se mé dítě smí objevit na fotografiích (prosím, škrtněte nevyhovující): A) Portrét osobní. B) Portrét skupinový. C) Jako stěží rozeznatelná součást panoramatu. D) Nesmí se objevit. Odevzdejte s ověřeným podpisem. Koukl jsem na hodinky. Byl pátek, šest večer. Nemůžeš jet, miláčku. Notáři už nepracují, řek jsem jí a smutek v jejích očích mne strhl... k probuzení. Byl jsem zmatený. Byla to vize? Mám být rád, že jednou budu mít  dceru, nebo se děsit, co  to bude za svět, kam ji přivedu?


Pak jsem si uvědomil, že mne nevzbudil jen divný sen, ale i křik na chodbě. Vykoukl jsem ven. Mravnostní policie odváděla sousedy a tetičky ze sociálky vysvětlovaly jejich plačícím dcerkám, že jim ve státní rodině bude lépe. Kdo ví, co by je potkalo u nemravů, kteří si je fotili během porodu a nahé na osušce po koupání? Třeba by je na dovolené u moře blýskli, jak stojí po kolena ve vodě a přes mokré tričko se jim rýsují prsa - neprsa. Jen Bůh ví, kam by se takový snímek mohl dostat...

 Tiše jsem zase zacouval do dveří a pro změnu děkoval staromládenectví. Aby mne nedráždil smrad z domácích fotoalb, demonstrativně pálených na ulici, zavřel jsem okno. Stejně mi to nebylo nic platné, za tři dny si přišli i pro mne. Vaz mi zlomil průnik automatického špiona do mého počítače. Nalezl tam v těsné a tedy zjevně nemravné blízkosti dva soubory. Nikolka_u_vody.JPG (kamarádova dcerka na dovolené, zcela oblečená) a  Man_with_biggest_cock.JPG. Každý přece ví, že Cock znamená jen to jedno. Co na tom, že to byl jenom americký farmář s trikově zvětšeným samcem Kura domácího na obojku...

 Když mne za to prasáctví na další veřejné hranici upalovali, probudil jsem se podruhé. Naštěstí byl stále ještě rok 2004 a já jen četl novinový článek, v němž se  vzdělaný pan doktor - psychiatr děsí, kam až masová média a rychlé komunikace dostaly donedávna zcela nevinné obrázky. Divil jsem se, že rovnou nenavrhl odstranění a roztavení sochy Andersenovy Mořské víly v Kodani. Je přece malá, ukazuje prsa a dávno se změnila na erotizující komerční objekt.

 Tak to bylo 18.7.2004

 

A o měsíc později se zrodil dodatek.

 
Panu psychiatrovi k větší hrůze V jasně osvětlené aréně, sledován tisíci běsnících diváků, si obrovský muž mačká na hruď polonahou holčičku a jeho chlupatá pracka se jí tiskne na...
Scéna z pedofilního porna? Ne. Olympijský přenos. Záznam prosté lidské radosti z úspěchu. Jestli je normální, říkat šestnáctiletým vyžlatům ženy, nechávám na jiných. 

 

 

Autor: Zbyněk Čáp | pondělí 21.9.2009 10:07 | karma článku: 13,55 | přečteno: 1009x