My máme nový stroj, úžasné moci zdroj, my se máme, jadadá. Kdo ho chce pochopit, ten musel propotit, školní léta, jadadá...
Je úžasný. V chodu je tak nebezpečný, že jeho pracovní prostor musí chránit plexisklový tunel. A co všechno dělá, ještě předtím...
Zapnete ho. Rozzáří LCD panel. Pochlubí se operačním systémem známé firmy a spustí nějaké aplikace. Pak zobrazí ovládací prvky. V průměru čtyři.
A co je doživotní úkol tohoto sofistikovaného a smrtelně nebezpečného zařízení? Odměřit zhruba 40 cm balícího papíru pod projíždějícím objektem a kdesi hluboko v konstrukci, kam by nestrčil prsty ani nebožák Tutanchamon, udělat; "ŠMIK!"
Nepřipadá vám to po takovém úchvatném úvodu poněkud chudé? Mně ano. O patnáct metrů dál stojí předchozí generace téhož. Dělá do detailu to samé a vystačí si se dvěma tlačítky a pro případ té nej-nej-největší nouze zastavovacím BUCHknoflíkem. Ale tenhle technologický kmet pochází z dvacátého století, tak co bychom chtěli...
Napadly mne jen dvě možnosti, proč stroj - současník musí být tak ÚŽASNÝ.
Buď si výrobce řekl; Uděláme to maximálně COOL a zákazník bude vůl (pardon, zlatonosný oslík.)
Anebo je to strohá nutnost. Evropská populace nezadržitelně hloupne a bez animované nápovědy si neporadí ani s tak banální věcí, jako je zapnutí odvíječky balícího papíru...
Z téhle představy se mi udělalo mdlo a horko těžko jsem vytlačil třetí vysvětlení.
Není tak zle.
Je to prostě inženýrský žertík.
Malá pomsta spolužákům ze střední, kteří se posléze proflákali k titulu doktora filozofie, nebo podobně potřebnému, zatímco inženýři potili krev a prasklé mozkové závity.
Jenomže, učenců Res Excrementum Doctor začíná být v Evropě přetlak. A chtě nechtě, alespoň někteří z nich se dříve nebo později montérkám nevyhnou.
A sotva se postaví k pásu, již na ně výsměšně mrkne: "Vždyť já vím, že vlastně nic neumíš. Takže, TOHLE zmáčkni pro spuštění." ;-)
