Pár facek

… a byly to právě ty tři facky, které mu chyběly ke správné výchově. (Jan Werich, Finfárum)

Pan Werich to již kdysi dávno napsal v jedné ze svých pohádek o Františkovi Nebojsovi správně. Jak to funguje v praxi, nám ukázal včera ministr Kalousek. Teď se to na něj sesype jak vosy na bonbon, ale buďme upřímní, každý z nás má občas chuť sem tam někomu nafackovat a často by to bylo mnohem elegantnější řešení, než se s dotyčným tahat po soudech. Kalousek v tomto případě udělal to, co zanedbala výchova onoho hulvátka. Chodit po ulici a sprostě nadávat, ať už je to kdokoliv, se prostě nedělá. A dotyčný mladík za to dostal nafackováno a věřte mi, že teď už si to moc dobře rozmyslí, než s tím zase někdy začne. Těch pár facek mnohdy hodně chybí. K dětem se přistupuje jako v bavlnce a ony si vědomi své nedotknutelnosti ztrácejí význam autorit a slušného chování. Jakožto bývalý učitel na základní škole musím říct, že těch pár facek by bývalo bylo potřeba na spoustě místech a řešilo by to mnohem více, než nějaká ta poznámka do žákovské. A nazývat to násilím? Ale jděte, copak jste občas taky nedostali od mámy nebo táty nějaký ten záhlavec? Já párkrát ano a jednou dokonce i na prdel. A pomohlo to. Pár facek prostě někdy chybí, v jiných případech možná přebývá, ale kdy jindy ukázat sílu facky než v moment, kdy vás někdo jiný sprostě uráží? Kalousek nám jen ukázal jednu osvědčenou výchovnou metodu, na kterou se poslední dobou zapomíná, v praxi. To, že by si těch pár facek občas zasloužil i Kalousek, to už je téma na jiný článek.

PS: Panu Mackovi se kdysi republika skládala na pokutu za pár facek, kterými bránil svojí čest. Jsem zvědavý, jak to bude u Kalouska.