Klinická smrt ČSSD

Vzpomínáte si ještě, jak před volbami bylo ČSSD všude plno? Billboardy, televizní debaty, tiskové konference komentující každý prd, Paroubek hřmící z podia. Až z toho šel skoro strach, občas to připomínalo kampaň ve stylu německých národních socialistů z třicátých let.

Volby dopadly tak jak dopadly a ČSSD se odstěhovala do opozice. Paroubek odešel, s ním i Tvrdík, Dimun a další stojící za pompézním předvolebním vystupováním sociálně-demokratických špiček. Zůstal Sobotka, Hašek, Zaorálek, Škromach, Rath… Vrátil se Špidla. Ti, co před tím věrně stáli za svým šéfem a nastavovali svá těla před vrhanými vejci, se najednou obracejí zády. Vše, co před tím nekriticky obdivovali, je náhle špatně. Volby prohrál Paroubek, kterého před tím měli za boha. Michal David? Špatně! Jak je to dlouho, co jsme s ním stáli na podiu a zpívali My jsme ten správnej tým? To, co bylo každému jasné od začátku, kdy předvolební kampaň v tomto duchu začala, pochopili současné špičky ČSSD až nyní. A začali se hádat, překřikovat, čí podíl na porážce je ten větší. ČSSD náhle válčí sama se sebou, katarze, která měla přijít mnohem dříve, přichází v době, kdy se jí to vůbec nehodí…

 A to hned z několika důvodů. ČSSD díky svému mandátu bude jen velmi slabou opozicí. Má dvě možnosti: buď se obejme kolem ramen s KSČM a s dvaaosmdesáti hlasy se bude snažit… o co vlastně? Vlastně o nic, protože 82 hlasů není nic, co by mohlo současné vládě jakkoliv znepříjemňovat život. A nebo se bude objímat sama se sebou a bude se snažit hrát roli jediné konstruktivní levicové opozice. Každopádně síla jejich hlasů jim nedovolí prakticky nic. Dalším důvodem je volba vedení. ČSSD v současnosti nemá regulerního předsedu a ještě tři čtvrtě roku mít nebude. Bohuslav Sobotka se sice snaží profilovat jako silný vůdce, Hašek mu ovšem jde po krku a spíše než na střet s vládou to vypadá na další vnitrostranické konflikty. Už jen postavení Ratha jako ministra zdravotnictví do stínové vlády ukázalo, že bývalá jednota ČSSD je ta tam.

 ČSSD se dostává do pozic, které zná z dob před Zemanem. Koryta vysychají, stará přátelství již nepomohou. Nový vůdce v nedohlednu. Zde se rýsuje možnost pro další levicovou demokratickou stranu, která, pokud by dokázala přijít se zajímavými jmény a jasným levicovým nepopulistickým programem, může poslat ČSSD do historie. Stejně tak, jak se tomu děje v případě ODS, jejíž šance na záchranu jsou díky sestavené vládě mnohem větší, než u ČSSD. Zemětřesení na politické scéně smetlo lidovce a zelené, ČSSD je další na řadě. Zadlužená, rozhádaná, bez vedení, bez jasného programu, bez vize. Taková je současná realita, se kterou se musí Sobotka a spol. poprat a není jim co závidět. Na pojmenování chyb měli spoustu času, místo toho se ale spoléhali na průzkumy veřejného mínění. Ten jediný relevantní průzkum, kterým jsou volby, ale s nimi pěkně zametl. ČSSD je v klinické smrti a doktor s resuscitátorem je v nedohlednu.