Řehkova „Informační válka“: Foltýn je cenzurní propagandista.Neplní však rozkaz bránit ČR.

Náčelník armády ČR Řehka ve své knize „Informační válka“ (2017) jasně uvedl, že „strategická komunikace“ je “propaganda“ a její součástí je i cenzura. Proč ale anti-systémový Foltýn jedná neeticky a neplní rozkaz bránit ČR?

Jeden z nejznámějších a nejvlivnějších soudců amerického Nejvyššího soudu, který měl české kořeny a byl i vůbec prvním židovským soudcem tohoto soudu, Louis Dembitz Brandeis uváděl: „Nejdůležitějším politickým úřadem je úřad soukromého občana.“

Vládní koordinátor strategické komunikace plk. Mgr. Otakar Foltýn to vzal z opačného konce a chce kolem jím vybrané části občanů označovaných jako „svině“ kopat nějaké blíže neurčené fyzické či digitální hluboké příkopy a stavět ploty . Jde tak o další z příkladů situace, na kterou upozorňuji od března 2022, tzn. „Svoboda a demokracie“ vs. pokus o „proti-putinovskou diktaturu“ současnou vládou. Spíše než nějakého amerického soudce Nejvyššího soudu, tak tento právník v armádě připomíná plukovníka Sebastiana Doyla z britského sitkomu Červený trpaslík proměňující nevoliče Fialovy vlády na „padlé na bojišti informační války“, aby očistil demokracii.

Svými neuvěřitelnými výroky, které jsem od 3.1.2023 začal nazývat „Foltýnismy“, připomíná i Bruce Willise ve filmu Stav obležení. A uvidíme, zda nakonec neskončí stejně jako on – zatčením představitelem nevojenského bezpečnostního sboru pro nezákonou činnost či jen vyhozením z Armády ČR bez nároku na výsluhy pro porušování kodexu etiky vojáka, kdy místo, aby plnil rozkaz bránit ČR a její svobodu a demokracii, tak nově etabluje nějakou anti-systémovou a svébytnou „proti-putinovskou totalitu“ s PSYOPSkracií, doprovázenou nenávistnými vulgarismy jako bonus.

Věcně to nic neznamená, ale je zajímavý indikátor, že v rodině to mají – jeho bratr elitní ex-policista Martin si už porušování zákona odseděl. Nicméně nikdo nemůže být nějak kolektivisticky a předsudečně posuzován. Také hrozba totality nezmizí po případném okamžitém odvolání Foltýna. Sám už byl odvolán z vedení Vojenské policie pro „založení protiprávní skupiny v rámci Vojenské policie“ či „protizákonné spiklenecké buňky“ a následně se soudil nakolik bylo dané jednání protiprávní či jen porušující kázeň. Sám dosud zastává stanovisko, že to bylo jednání řádné.

Jaký má obecně vztah k procesním systémům, včetně demokratického systému s dělbou moci a (ne)politických brzd a protivah, sám dne 27.7.2024 charakterizoval: „...mimo vlastní zatím improvizované komunikace je to hodně o nastavení procesů a úředničině, což z duše nesnáším...“.

Je tak podivné až úsměvné, že zrovna takový „charakter“ a „odborník“ byl nasazen do informační války, která je probíhající skutečností, a strategickou komunikaci v ní lze chápat jako „proces účinného vedení propagandy“ (viz Proč věříme dezinformacím?, strana 110), jak uvedl současný a 9. náčelník Generálního štábu Armády České republiky genpor. Ing. Karel Řehka , který o ní v roce 2017 napsal i knihu , v jejímž úvodu poděkoval kromě recenzentům Lukáši Dyčkovi a Václavu Moravcovi i Otu Foltýnovi.

Cílem této knihy Informační válka je pak podle Řehky přispět ke společenské diskusi a vzdělání v otázkách bezpečnosti a obrany – viz to podstatné z ní je na hutnějším konci článku, uvádějícím mj. že „cenzurou“ v nejobecnějším smyslu rozumíme kontrolu nebo omezování informací. Čímž jasně definoval, že funkce vládního „koordinátora strategické komunikace“ je synonymem pro „cenzurního propagandistu“. Cenzurujícího minimálně vyjádření jednotlivých úřadů do mezí právě vládnoucího narativu.

Cíl informační války a strategické komunikace je jasný – Česká republika bude ubráněna a zůstane jako doposud svobodnou demokracií s dosavadním nástrojem na filtrování pravdy zvaným svoboda slova a státem, který má politické, etické a právní restrikce pro použití nepravdivých a zkreslených informací nebo pro informační působení v míru s nepřijatelností využívání lživých informací, překrucování skutečnosti či kompromitování osob. Ne, že bude vlivem hrozby XY přetransformována do nějaké anti-XY totality, ze společnosti informační se změní na společnost anti-dezinformační, s občany nepoptávanými inovacemi amplifikací, de-amlifikací či porušováním síťové neutrality a la vypínání webů v období 2-5/2022 a dotačním korytem pro anti-dezinfo šmejdy manipulujících navíc nějakým dezinformačním fact-checkingem.

Nabízí se sice i otázka, zda nově neschválila Fialova vláda nějaké nové metody pro parazitování na informační válce, aby jí pomohly v politické soutěži nějakým „anti-dezinfo-gerrymanderingem“, ale pravděpodobnější je, že si pár jednotlivců s anti-systémovým, neetickým a úzkoprsým rozhledem v čele dle mé zkušenosti s „neprocesním improvizátorem“ Foltýnem a „informačním průzkumníkem“ Zelinkou nedodrželi „etický kodex vojáka“ svým svébytným výkladem, že:

- strategická komunikace je i přípustnost cenzury (včetně amplifikací, de-amlifikací a porušováním síťové neutrality) i v konkurenčním zpravodajství a v ničím neomezované polemice;

- lze zkreslenými a zavádějícími informacemi na vnitropolitické scéně podporovat jimi vybrané politické věci nebo stanoviska;

- mohou „černou kontra-propagandou“ podvratně dezinformovat, aby ovlivnili myšlení a chování vybraných skupin lidí (včetně národních elektorátů);

- kohokoli mohou podrobit informačním aktivitám označením jej za potenciálního protivníka či cílovou skupinu a kdy mezi použitelná opatření patří i klamání prostřednictvím manipulace či falzifikace důkazů.

Probíhající informační válka zahrnuje podle Řehkovy kompilační a souhrnné knihy i černou kontra-propagandu (ne)schvalovanou mocí výkonnou, kdy informace mohou být také různě manipulovány, falzifikovány, překrucovány, korigovány, cenzurovány a některé osoby mohou být i kompromitovány pro ty které politické věci a stanoviska.

Fialova vláda je sice hodnotová a hospodářská katastrofa, na kterou ale stále můžeme za cca 10 let i s láskou vzpomínat, jako na dobu, kdy nás hospodářským zchudnutím ochránil před migrační vlnou a jmenováním Foltýna, který svým úzkoprsým a proti-ústavní jednáním a neplněním rozkazu bránit ČR a její svobodu a demokracii zabránil hladkému etablování, Foltýnovými slovy „zazmrdovanějšího systému“, než je čínský sociální kredit.

Zda budeme nadále žít ve svobodné společnosti či nikoli rozhodne naše schopnost či neschopnost pochopit závažnost dnešní situace v informačním prostoru. Na to máme mj. nejen stálé komise poslanecké sněmovny pro „agentury s povolením dezinformovat“ - BIS, ÚZSI a Vojenského zpravodajství či GIBS nebo Hybridní hrozby, ale nově od července 2024 i Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky , jehož složení je kritizováno opozicí, a jehož členové jsou povinni svou funkci vykonávat nestranně, v mezích svého oprávnění a zdržet se při jejím výkonu všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v jeho nestrannost, zejména se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran nebo hnutí, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky. Dušan Navrátil má mandát na 5 let, Vlasta Formánková a Ivana Janů mají mandát na čtyři roky a Jan Kudrna a František „Čuňas“ Stárek mají mandát na tři roky – tak uvidíme, kdy a v jakém složení komise případně vyhodnotí míry spoluvin součinností tajných služeb s těmi kterými právě úřadujícími „cenzurními propagandisty“.

PS: O knize Informační válka (Řehka, 2017)

Na straně 17 uvádí, že fyzické násilí je prostředek, účel je vnutit nepříteli naši vůli. Na straně 19 uvádí, že pokud společnost nedává najevo své odhodlání se bránit, nemohou ozbrojené síly plnit svoji základní roli, kterou je odstrašení potenciálních protivníků. Na straně 33 dále uvádí, že důležitější než protivníka ničit, je zlomit jeho odpor bez boje. Na straně 40 potom uvádí, že hlavní výzvou bude vypořádat se s obrovským potenciálem informačního zahlcení a přitom nespouštět ze zřetele operační a strategické cíle. Že psychologické operace se možná stanou rozhodující operační a strategickou zbraní ve formě mediální/informační intervence. Že logické bomby a počítačové viry, včetně skrytých virů, mohou být použity k narušení civilních i vojenských operací. Protivníci čtvrté generace budou zběhlí v manipulaci médií ke změně domácího a světového mínění až do bodu. Kdy obratné použití psychologických operací někdy zamezí nasazení bojových sil. Následně uvádí, že hlavní cíl protivníka bude zabezpečení podpory jeho obyvatelstva své vládě a válce. Televizní zprávy se možná stanou mocnější operační zbraní než obrnění divize. Že všechny charakteristiky válčení zmíněné v citátu jsou předmětem dnešních disciplín strategické komunikace nebo vojenských informačních operací. Na straně 62 uvádí, že NATO informační válčení definuje jako „využití a řízení informací s cílem získat konkurenční výhodu nad protivníkem. Informační válčení může zahrnovat sběr taktických informací, zabezpečení kvality vlastních informací, šíření propagandy a dezinformací k demoralizaci nepřítele a veřejnosti, snižování kvality informací protivníka a bránění mu v jejich sběru.“ (Bi-SC NATO Information Operations Reference Book, 2010, s 89).

Na straně 63 popisuje, že v souvislosti s působením v informačním prostředí a cíleným ovlivňováním lidí se dnes používá velké množství pojmů. Mezi ty moderní a běžně užívané patří například strategická komunikace, informační operace, mediální operace, veřejné záležitosti, psychologické operace, veřejná diplomacie a další. Asi nejznámější a zároveň zřejmě nejstarší výraz spojený s cíleným ovlivňováním lidí je slovo propaganda. Propaganda je tak nejširší pojem pro informační působení. Při vedení války hrála vždy velký význam a byla její nedílnou součástí. V dnešní době je tento termín ve společnosti vnímán silně negativně, a většina oficiálních doktrín se mu proto snaží vyhýbat… Reálně však pod různorodými názvy metody „staré dobré“ propagandy musí využívat všichni, kteří chtějí být v moderní válce úspěšní. Na straně 64 pak dále popisuje, že za oficiální definici Severoatlantické aliance můžeme považovat definici uvedenou v jejím slovníku termínů a definic AAP-06, NATO Glossary of Terms and Definitions. Ten propagandu definuje jako „Informace, zejména zkreslené nebo zavádějící povahy, používané k podpoře politické věci nebo stanoviska.“ (AAP-06,2015, s. 2-P9)

Na straně 64 uvádí, že černá propaganda je podvratná a dezinformační. Oficiální doktrína NATO pro informační operace mezi vlastní aktivity propagandu neřadí. Propagandu vnímá jako nepřátelské působení a připisuje ji protivníkovi. Do svých vlastních informačních aktivit řadí pouze takzvanou kontra-propagandu, tedy obranu proti nepřátelské propagandě. Definuje ji jako „aktivity plánované s cílem zbavit propagandu účinnosti nebo zmírnit její dopady.“… Dále uvádí, že cílené ovlivňování myšlení a chování vybraných skupin lidí však musí provádět každý, kdo chce v moderní válce obstát. Na straně 68 zdůrazňuje, že cenzurou v nejobecnějším smyslu rozumíme kontrolu nebo omezování informací.

Na straně 75 uvádí, že prvním ministrem propagandy byl jmenován Hugo Vavrečka. Ministerstvo národní obrany mělo v této nové organizaci od počátku svého zástupce, kterým se 20. září 1938 stal plukovník generálního štábu Šimon Drgáč… Jeho úkolem bylo v tomto úřadě „hájit zájmy mobilizované armády a jejího očekávaného nasazení do boje“. Na straně 79 dále připomíná, že vysoce utajovaný britský Úřad pro politickou válku měl za úkol vytvářet a šířit propagandu. Tento úřad zaměstnával akademiky, novináře, vědce, ženy v domácnosti i různé ztracené existence, které do společnosti „nezapadly“, a dokonce i odsouzené osoby. Jednalo se o různorodou směsici lidí, kteří měli společné to, že byli inovativní a uměli myslet. Na straně 80 uvádí, že v případě USA černou propagandu vedl Úřad strategických služeb a že za tvorbu a šíření bílé propagandy zodpovídal Úřad válečných informací.

Na straně 85 uvádí, že rozšíření jaderných zbraní nakonec vedlo k hlavní strategii studené války – strategii vzájemně zaručeného zničení. Tato strategie odrazovala obě strany od rozpoutání konfliktu, protože jeho zahájením by každá strana riskovala i své vlastní zničení. Dále pak na straně 119 uvádí že výraz strategická komunikace zní uším moderní západní demokratické společnosti zajisté lépe než slovo propaganda. V zásadě je to však pouze nové pojmenování procesu, který má umožnit účinné informační působení ze strategické úrovně a napříč všemi dalšími úrovněmi.

Na straně 135 uvádí, že informační operace lze pro účely navrhovaného systému informačního působení v oblasti obrany ČR chápat jako vojenskou funkci pro organizaci informačních aktivit s cílem působit na vůli, porozumění a schopnost protivníků, potenciálních protivníků a dalších cílových skupin k podpoře zabezpečení obrany ČR a cílů operací AČR. Na straně 140 varuje, že některé státy nemusí disponovat stejnou škálou vyspělých informačních technologií, jiné mohou mít například politické, etické či právní restrikce pro použití nepravdivých či zkreslených informací či pro informační působení v míru.

Na straně 147 uvádí, že Informační operace AČR (v souladu s doktrínou NATO AJP-3.10, 2009, s. 1-3) měly koordinovaně využívat tyto hlavní schopnosti, nástroje a techniky informačních operací (InfoOps): Psychologické opeorace…přítomnost, postoj, profil… operační bezpečnost… informační bezpečnost… klamání… elektronický boj… fyzické ničení… zapojení klíčových lídrů… operace v počítačové síti… civilně-vojenská spolupráce…vojenské veřejné záležitosti.

Dále na straně 148 uvádí, že také metody ovlivňování mysli mohou být různé a více či méně etické a společensky přijatelné (například míra využívání lživých informací a překrucování skutečnosti, kompromitování osob a podobně). Proto i v přípustnosti jednotlivých metod musí být předem jasno a vše musí podléhat určitému schvalování. Dále, že psychologické operace ve vojenských operacích podporují dosažení strategických i taktických cílů, zatímco minimalizují ztráty na lidských životech. Na straně 156 uvádí, že klamání jsou opatření k uvedení protivníka v omyl prostřednictvím manipulace, překrucování a falzifikace důkazů s cílem přimět ho reagovat způsobem, který škodí jeho zájmům.

Závěrem na straně 205 uvádí, že naše schopnost či neschopnost pochopit důležitost informací pro vedení budoucích konfliktů může jednoho dne rozhodovat o tom, zda budeme nadále žít ve svobodné společnosti či nikoli…

Čtěte na podobné téma:

Strategicky odkomunikováno plk. Foltýnem: Daniel Vávra je egomaniak a trouba

Hrozba armádní „PSYOPSkracie“ aneb amplifikace, de-amplifikace a síťová neutralita