„Obchodníci s anti-dezinfem“ jsou stejně nemorální jako „obchodníci s chudobou“

„Obchodníci s anti-dezinfem“ je označení, které by se dalo použít pro ty, kdo využívají současný boj proti dezinformacím k dosažení vlastních cílů – ať už finančních, politických, nebo společenských.

Tito aktéři často vystupují s deklarovaným záměrem chránit veřejnost před nepravdivými nebo manipulativními informacemi, ale zároveň mohou sami manipulovat s informacemi nebo přehánět reálná rizika. Jejich činnost tak paradoxně může vést k podpoře nedůvěry vůči médiím i institucím, které se snaží dezinformace skutečně řešit. „Obchodníci s anti-dezinfem“ (obdobně nemorální jako obchodníci s chudobou) často nabízejí „odhalování pravdy“ nebo „osvětu“ prostřednictvím seminářů, školení, webových stránek a projektů, které slibují rozpoznat manipulativní obsah. Důležitým faktorem je i popularizace určitého druhu „paniky“ ohledně dezinformací. Na základě takto vyvolaných obav pak někteří aktéři získávají vliv v médiích či na politické scéně, nebo zvyšují návštěvnost a podporu na svých platformách. Když je téma dezinformací zneužíváno ke komerčním nebo politickým účelům, má to několik negativních důsledků:

• Eroze důvěry v anti-dezinformační snahy: Lidé přestávají věřit i těm organizacím nebo novinářům, kteří se skutečně snaží bojovat s dezinformacemi konstruktivně a objektivně.
• Stereotypizace názorových skupin: Když „obchodníci s anti-dezinfem“ démonizují různé komunity nebo názory, které nepodporují mainstream, může to vést k polarizaci společnosti, kde se lidé radikalizují a vytvářejí si paralelní informační bubliny.
• Výdělečná komodifikace dezinformací: Nabízením „prémiového obsahu“ nebo placených kurzů (pro soukromý či státní sektor) o rozpoznávání dezinformací vzniká nová komerční oblast, která spíše než na informovanost klade důraz na zisk.

Pokud by se obchod s anti-dezinfem obecněji rozšířil, mohlo by to vést k situaci, kdy veřejnost ztratí důvěru v reálné zdroje informací a bude mít problém orientovat se ve složitých tématech. Zároveň by mohly vznikat příkopy mezi různými skupinami lidí. „Obchod s anti-dezinfem“ by se tak mohl stát zrcadlem problémů, které doprovázejí samotné dezinformace. Proto je důležité pečlivě rozlišovat mezi těmi, kdo se skutečně snaží podporovat zdravý informační prostor, a těmi, kdo na tomto problému chtějí jen vydělat.

Čtěte na podobné téma:

Informování: Snižování entropie příjemce pomocí údajů, konkurenčního zpravodajství a polemik

Dezinformování: Nesnižování entropie příjemce frázemi, reklamou a politickou korektností

Dezfact-checking: Dezinformační fact-checking

Zneužívání boje proti dezinformacím pro marginalizaci oprávněné nespokojenosti občanů

Pokrytecká Čechie #4: Cílem je společnost informační ne anti-dezinformační premiére Fialo