MOTORISTÉ budí rozpaky: Jejich startovní přístup nevzbuzuje důvěru

Vstup do politické arény je vždy výzvou. Politická strana MOTORISTÉ SOBĚ (dále jen „MOTORISTÉ“), která chce reprezentovat zájmy českých řidičů, motoristů a milovníků aut, na první pohled přináší svěží vítr do politiky.

Zvláště v době, kdy se dopravní otázky, klimatické cíle a regulace automobilového průmyslu stávají čím dál aktuálnějšími. Přesto však start této „nově pojmenované strany“ (založena „ex-Svobodnými“ jako Referendum o Evropské unii v 4/2017, přejmenována na Strana nezávislosti České republiky v 2/2018 a pak znovu přejmenována na aktuální Motoristé sobě v 6/2022) vyvolává více otázek než odpovědí. Hlavní problém tkví v tom, že jejich vlastní vnitrostranické fungování neodpovídá tomu, co slibují prosazovat na celostátní úrovni.

Filip Turek: Viditelný, ale bez stranické příslušnosti

Jedním z největších paradoxů je pozice Filipa Turka, který je nejviditelnější tváří MOTORISTŮ, ale přitom není jejich členem. Turek byl v červnu 2024 zvolen do Evropského parlamentu jako nestraník navržený Přísahou, přičemž MOTORISTÉ tehdy kandidovali v rámci společné kandidátky. Nyní je však jako europoslanec veden pod MOTORISTY, což působí zmatečně a zpochybňuje zásadovost a neotřesitelnost v „nepřevlékání kabátů“. Je otázkou, jak chtějí MOTORISTÉ budovat důvěru, když jejich hlavní tvář stojí mimo oficiální struktury a nepodléhá stejným pravidlům jako ostatní členové.

Konzervativci 19. století, ale kam směřují?

Strana MOTORISTÉ se svým zaměřením na tradiční hodnoty a pragmatismus připomíná konzervativní politiku zdravého rozumu 19. století. V některých ohledech může tento přístup působit osvěžujícím kontrastem k dnešním pseudo-liberálním a pseudo-progresivním směrům 20. století, které často vykazují absenci zdravého úsudku a přispívají spíše k degresi než k progresu společnosti. MOTORISTÉ však riskují, že se stanou pouze nástrojem regresu, tedy návratu k minulosti, aniž by přinesli skutečný pokrok. Jejich program i styl komunikace naznačují spíše snahu stabilizovat starý pořádek než posunout českou politiku směrem k budoucnosti. To může být pro určitou část veřejnosti přitažlivé jako alternativa k chaotickým změnám dnešních dnů, ale nestačí to k tomu, aby strana dokázala nabídnout dlouhodobé řešení pro 21. století. V kontrastu k MOTORISTŮM by ideálem byly strany, které dokážou spojit liberální progresivní myšlení s kybernetickým/AI rozumem 21. století. Tyto strany by nejen reflektovaly technologické a společenské změny, ale také by dokázaly využít data a moderní metody řízení k efektivnímu a spravedlivému fungování státu. MOTORISTÉ, ačkoliv přinášejí zajímavé téma, nedokážou zatím přesvědčit, že mohou být tímto katalyzátorem pokroku.

Demokracie začíná uvnitř

Každý, kdo chce měnit systém, by měl začít od sebe. To je klíčová filozofie, která rezonuje nejen v politice, ale i v podnikání nebo občanských hnutích. Pokud však MOTORISTÉ chtějí být „tím systémem, který chtějí etablovat do společnosti“, musí být schopni demonstrovat, že jejich principy fungují nejprve ve vlastních řadách. A tady přichází problém. Nedávný „nevolební“ sněm strany, který měl nastartovat jejich politické ambice, nepůsobil jako seriózní politická platforma. Chyběla jakákoliv známka, že strana chápe význam demokratického fungování. Pokud chtějí MOTORISTÉ bojovat za systém, kde bude politika transparentní, efektivní a zaměřená na konkrétní potřeby občanů, musí tyto hodnoty aplikovat především na sebe. Takový přístup připomíná stav, který v politice často vyvolává zklamání: spoustu slibů, ale žádná akce. Pokud chce být tato strana silnou alternativou k současné politické reprezentaci, musí být schopna demonstrovat, že jejich vnitřní fungování je příkladem toho, co slibují zavést na národní úrovni. Jinak riskují, že budou vnímáni jako další populistická skupina, která umí jen kritizovat, ale nedokáže nabídnout řešení.

Závěr: Naděje, ale nejistota

Nové politické subjekty jsou vždy vítaným zpestřením na politické scéně, zvláště pokud přinášejí specifická témata. MOTORISTÉ však budí rozpaky. Namísto toho, aby ukázali, jak chtějí politiku měnit, působí jako spolek, který si není jistý ani sám sebou. Jejich konzervativní přístup může být pro určitou část společnosti lákavý, ale pro dlouhodobý rozvoj a skutečný pokrok bude potřeba víc. Pokud chtějí MOTORISTÉ získat důvěru veřejnosti, musí změnit svůj přístup a stát se sami příkladem toho, co slibují. Jinak se ztratí v propadlišti dějin jako další strana, která nedokázala splnit svůj potenciál. A mezitím možná někdo jiný, skutečně liberální a progresivní, se zdravým úsudkem 21. století, nabídne řešení, na která česká společnost čeká.

Čtěte na podobné téma:

„Soukromé algokracie“ a veřejné „nadměrné regulatokracie“ jako někdejší komunistický režim (6.7.2024)