Jan Eskymo Welzl: Cimrmanovský dobrodruh, který žil mezi mýty a realitou

Jan Welzl, známý jako Eskymo Welzl nebo také Arctic Bismarck, se narodil 15. srpna 1868 v Zábřehu. Svými vlastními slovy se označoval za „Čecha moravské národnosti“.

Jeho příběh je plný dobrodružství, které z něj udělaly legendu nejen mezi obyvateli Československa, ale i v zahraničí, kde se stal známou postavou díky svým zážitkům z drsné oblasti Novosibiřských ostrovů. V této odlehlé oblasti se živil lovem kožešin, obchodem a stal se neoficiálním smírčím soudcem, který podle vlastních slov soudil podle indiánského zvykového práva.

Welzl se mezi místními domorodci těšil velké úctě. Tvrdil, že ho dokonce zvolili náčelníkem a přezdívali mu „Pojídač medvědů“. Nicméně některé jeho tvrzení o jeho životě a působení na Dálném severu jsou dnes považovány za nepřesné, až smyšlené. Například Welzl tvrdil, že na Novosibiřských ostrovech žili Eskymáci, což je podle odborníků nemožné – původní obyvatelé tam nikdy nežili. Přesto Welzl líčil jejich zvyky a jazyk, který se ukázal být smyšlený.

Jeho příběhy z cest, zejména knihy Třicet let na zlatém severu a Trampoty eskymáckého náčelníka v Evropě, měly velký úspěch, a to nejen v Československu, ale i v zahraničí. Úspěch těchto knih byl tak velký, že se dokonce objevily spekulace, že Eskymo Welzl neexistuje a autorem jeho příběhů je Karel Čapek, který napsal předmluvu k zahraničnímu vydání knihy. V roce 1928 se Welzl vrátil do Československa, kde se setkal s prezidentem Masarykem.

V roce 1929 opustil Evropu a odjel do Kanady, kde se usadil ve městě Dawson City. Toužil se vrátit na Novosibiřské ostrovy, ale sovětská vláda mu to neumožnila. Zemřel 19. září 1948 na infarkt, v nemocnici, o kterou se staraly řeholní sestry. Přesné datum jeho úmrtí bylo dlouho nejasné, ale nakonec ho potvrdil český badatel Rudolf Krejčí.

Eskymo Welzl zůstává fascinující postavou české historie, jehož životní příběh je směsicí reality, mýtů a dobrodružství. I dnes lákají jeho dobrodružstvím a fabulace, které se staly také inspirací a jedním z předobrazů pro postavu Járy Cimrmana.

Čtete na podobné téma:

Jakub Hron: Cimrmanovský vynálezce a učitel Aloise Rašína, kterému Čapek napsal nekrolog

V. S. Plumlovský: Cimrmanovský vynálezce „lamezónu“ ze středomoravského Plumlova