Hrozba zviditelnění „neviditelné ruky trhu“ technickým pokrokem nezápadní civilizací

Neviditelná ruka trhu je koncept Adama Smithe (1723-1790), který vysvětluje, jak lidé sledující své vlastní zájmy automaticky přispívají k rovnováze trhu a celkovému prospěchu společnosti, aniž by to vědomě zamýšleli.

Dlouhá léta je toto pojetí považováno za univerzální pravdu, obzvláště v západní společnosti, která je dosud synonymem pro technologický pokrok a ekonomickou dominanci. Dnes však již čelíme situaci, kdy tato „neviditelná ruka“ může být brzy zviditelněna – a to ne odněkud ze Západní civilizace, ale díky technologickému rozmachu a množství dat spíše někým z nezápadního světa.

Nezápadní civilizace, jako jsou Čína, Indie, Rusko a další asijské země, zažívají rychlý technologický a ekonomický rozvoj, který není jen otázkou konkurence vůči Západu, ale představuje hlubokou změnu paradigmatu. Zatímco západní země tradičně budovaly své trhy a ekonomiku na základě pravidel volného trhu a skrytého vlivu neviditelné ruky, nejnovější technologie z nezápadního světa mohou změnit tyto principy tím, že:

• Odstraní asymetrie na trhu (Systémy řízení výroby a spotřeby, jako jsou umělá inteligence a pokročilá automatizace, umožní sledovat a řídit ekonomické procesy s přesností, kterou si historičtí ekonomové mohli jen představovat. To, co bylo dříve náhodným a neřízeným jevem na trhu, se stává čím dál více řízeným a do určité míry čím dál více predikovatelným procesem);
• Vytvoří technologickou suverenitu (V tradičních ekonomikách západních států byla a je role vlády v regulaci trhu často omezena na tvorbu pravidel a zákonů. Technologické inovace v oblastech jako je blockchain, kvantové výpočty nebo pokročilá datová analytika však dávají nezápadním vládám možnost zcela nové formy dohledu a regulace, která může učinit „neviditelnou ruku“ viditelnou a řízenou. To nejenom změní fungování trhu, ale také vztah mezi státem a občanem);
• Vytvoří trhy v netradičních sektorech (Rozvoj v oblastech jako jsou kryptoměny, zelené technologie a vojenské inovace umožní nezápadním zemím vytvářet a kontrolovat nové trhy, které byly dříve neviditelné nebo mimo kontrolu).

V moderním světě je hlavním bojištěm o ekonomickou a politickou dominanci kontrola nad daty. A právě zde mají totalitní režimy výraznou výhodu oproti západním demokratickým státům, kde jsou ochrana osobních údajů, právo na soukromí a svoboda projevu klíčovými hodnotami. Centralizace dat v totalitních státech, jako je Čína, umožňuje těmto režimům:

• Efektivní dohled a kontrolu (Totalitní státy mohou centrálně shromažďovat a analyzovat data o svých občanech, firmách a ekonomických aktivitách. Mohou monitorovat nákupní zvyklosti, pracovní výkonnost, společenské interakce nebo třeba zdravotní stav jednotlivců. Díky této masivní databázi informací mohou přijímat rozhodnutí a zasahovat do fungování trhu s chirurgickou přesností);
• Rychlejší adaptaci na změny (Zatímco demokratické společnosti musí často procházet složitými procedurami schvalování zákonů a regulací, totalitní režimy mohou na základě dat okamžitě zavádět změny, aniž by čelily politickým nebo občanským překážkám. To může umožnit jejich ekonomikám rychleji se adaptovat na technologické nebo tržní změny);
• Manipulovat trh a veřejné mínění (Díky centralizaci dat mohou totalitní státy nejen predikovat tržní pohyby, ale i vytvářet scénáře pro ovlivňování veřejného mínění a nákupního chování. Například Čína využívá data o občanech k vytváření sociálních kreditových systémů, které nejen kontrolují společenské chování, ale mohou být využity i k ekonomickému řízení – kdo je poslušným občanem, získává lepší přístup k práci, půjčkám nebo zdravotní péči);
• Dosáhnout vyšší efektivity v inovacích (V západních státech jsou inovace často dílem jednotlivých firem nebo malých týmů. V totalitních režimech může stát díky centralizaci dat a kontroly určovat směr inovací a soustředit zdroje tam, kde vidí největší potenciál. To vytváří výhodu v oblastech, jako je umělá inteligence, biotechnologie nebo vojenské technologie).

Západní ekonomika a politická moc je založena na konceptu, že trh je sám o sobě samoregulačním systémem, který není pod plnou kontrolou žádného aktéra. Jakmile se ale tato „neviditelná ruka trhu“ stane viditelnou díky pokroku v technologiích, které umožňují monitoring, predikci a přímé ovlivňování tržních mechanismů, dojde k:

• Oslabení klasického kapitalismu (Když se trhy stanou řízenými mechanismy, ve kterých jsou jednotliví aktéři (např. státy nebo velké korporace) schopni manipulovat cenami, zásobami a poptávkou, klasický model volného trhu se stane zastaralým. Tento posun oslabí schopnost západních ekonomik hrát podle pravidel, které samy vytvořily);
• Zvýšení moci netržních aktérů (Státy, které budou moci díky pokročilým technologiím predikovat a ovlivňovat tržní chování, získají výhodu nad soukromými subjekty a nezávislými firmami. To může vést k vytvoření monopolů řízených státem a k narušení konkurenčního prostředí, což západní ekonomiky, zvyklé na dominanci soukromého sektoru, budou považovat za hrozbu);
• Posunu v geopolitické rovnováze (Technologický pokrok může umožnit zemím jako Čína nebo Indie vytvářet nové obchodní aliance a strategie, které budou obcházet tradiční západní struktury jako WTO nebo Světovou banku. Tento posun ve vnímání moci naruší tradiční rovnováhu a změní geopolitické postavení nejen těchto zemí, ale i západního světa jako celku).

Pokud si Západní ekonomiky a politické struktury uvědomí tuto hrozbu, mohou se snažit reagovat různými způsoby:

• Investovat do nových technologií a inovací (Evropské a americké firmy začnou masivně investovat do umělé inteligence, kvantových výpočtů a dalších technologií, aby se udržely na špici inovací a udržely si dosavadní výhodu);
• Regulovat nové technologie (EU je příkladem aktéra, který se snaží regulovat trhy s digitálními technologiemi pomocí legislativy jako je GDPR nebo regulace umělé inteligence. Tento přístup však může mít i opačný efekt – omezí rozvoj nových technologií na Západě a tím umožní nezápadním zemím získat náskok);
• Budovat aliance a mezinárodní spolupráci (Západní země se budou moci snažit posílit své aliance a zapojit se do spolupráce s jinými technologicky vyspělými státy, jako jsou Japonsko nebo Jižní Korea, aby vytvořily protiváhu rostoucí síle Číny a dalších zemí. Tato spolupráce může přinést nejen sdílení know-how, ale i koordinaci při tvorbě regulací a pravidel pro technologický trh);
• Posilovat ochranu dat a digitální suverenitu (Na rozdíl od totalitních režimů, kde jsou data centralizována a využívána pro posilování státní kontroly, se Západ bude snažit vytvořit vyvážený přístup, kde občané mají právo na kontrolu svých dat a na ochranu soukromí. Tím se občané západní společnosti budou chránit před zneužitím svých dat vnitřními i vnějšími vlivy a zajistí si svou digitální suverenitu);
• Vytvářet bezpečnostní a obranné iniciativy (NATO a EU podniknou kroky k vytvoření bezpečnostních a obranných strategií zaměřených na ochranu kyberprostoru, aby čelily hrozbám ze strany států, které mají díky centralizaci dat vyšší kapacitu pro kybernetické operace).

Potenciální „zviditelnění neviditelné ruky trhu“ technickým pokrokem nezápadních civilizací může tedy být jedním z největších možných fenoménů 21. století. Může narušit nejen klasické ekonomické teorie, ale i mocenské postavení a geopolitickou rovnováhu, kterou Západ považoval za samozřejmou. Pro západní svět tak může nastat období přizpůsobení se nové realitě, kde trh již není neviditelným mechanismem, ale viditelným a někdy i plně kontrolovaným nástrojem, který může být v rukou států a technologických gigantů z nezápadního světa. Pro Západ je nyní zásadní uvědomit si, že s technickým pokrokem přichází i nové formy kontroly nad trhem a společností. Zatímco západní země nadále fungují na základě ideálu volného trhu a individuální svobody, totalitní režimy využívají technologie k tomu, aby trh a společnost řídily centrálně a efektivně. To jim umožňuje získávat stále větší náskok v oblastech jako je ekonomický růst, inovace a geopolitický vliv.

Nezápadní svět dnes buduje ekonomiky, které nejsou řízeny jen zákony nabídky a poptávky, ale i obrovskými množstvími dat a technologií, které umožňují dohlížet na provázanost každého aspektu ekonomické a společenské aktivity. A právě tato schopnost činit neviditelné viditelným, predikovat a řídit trh a společnost na základě centralizovaných dat, činí z těchto států nejen konkurenty, ale potenciální lídry globálního ekonomického a technologického vývoje. Západní svět se musí adaptovat na tuto novou realitu a najít rovnováhu mezi ochranou osobních práv a efektivním využíváním technologií, které budou konkurovat totalitním modelům řízení. Bez této adaptace hrozí, že Západ ztratí svůj dosavadní vliv a stane se skanzenem, kdy bude odkázán pouze na roli nějakého periférního přihlížejícího v novém světovém pořádku, kde trh již není neviditelným principem, ale viditelným, monitorovaným a řízeným systémem mocí, které přetvářejí svět k obrazu svému.

Obrázek vygenerovaný uměl(eck)ou inteligencí DALL-E

Čtěte na podobné téma:

Až budou místo politiků „operátoři občanských služeb“ v obrazech umělé inteligence DALL-E

Ampérova „kybernetika“ a „cenolbogenie“ z 1834 pro současnou politiku a řízení společnosti

„Soukromé algokracie“ a veřejné „nadměrné regulatokracie“ jako někdejší komunistický režim