Co kdyby EU připravovala „legrační pakt“, jako povinnou integraci českého černého humoru?

V Bruselu by mohl být diskutován návrh, který by mohl změnit způsob, jakým se Evropa dívá na humor a svobodu slova.

Připravit nový „Legrační pakt“, který by zavázal všechny členské státy k integraci českého černého humoru do svých kultur. Tento návrh, inspirovaný „Migračním paktem“, by mohl být reakcí na rostoucí politickou korektnost a snahy o cenzuru, které podle kritiků ohrožují svobodu slova v Evropské unii.

Zavedení „Legračního paktu“ by pomohlo bojovat proti přehnané politické korektnosti, která v posledních letech dusí svobodu projevu v celé Evropě. Zastánci tohoto paktu by prosazovali, že se Evropa musí vyrovnat s „krizí legrace“, kdy humor, zejména ten černý, čelí stále většímu tlaku a snahám o cenzuru. Český humor, známý svou sarkastickou a nekorektní povahou, by se tak měl stát novým standardem, který by zaručil, že si Evropa zachová svou schopnost smát se sama sobě.

Jedním z hlavních zdrojů inspirace pro tento pakt by mohl být legendární pořad Česká soda. Tento kultovní pořad z 90. let, který si nebral servítky před ničím a nikým, by mohl být přepracován na „Evropskou sodu“. Tato nová verze by mohla zaměřit svůj satirický pohled nejen na české, ale i evropské politiky a společenské fenomény. Evropská soda by tak mohla sloužit jako důležitý nástroj pro udržení svobody projevu a boje proti cenzuře.

V rámci tohoto návrhu by se dokonce mohlo uvažovat, že vedle tzv. hymny Evropské unie „Óda na radost“ by EU mohla konečně schválit i nějaký oficiální evropský nápoj s názvem „Soda na radost“, který dosud ostudně nebyl definován a který by doplnil seznam národních nápojů z jednotlivých členských států EU. Tento nápoj by oslavoval nejen jednotu a mír, ale také sílu smíchu a ironie, jako základní hodnoty evropské identity, kdy humor a svoboda slova přinášejí radost a posilují demokracii.

Návrh „Legračního paktu“ by počítal i s možností sankcí pro státy, které by odmítly tento nový standard humoru přijmout. Evropská komise by mohla zavést „smíchové kvóty“, které by měřily, kolikrát se občané dané země upřímně zasmáli vtipům černého humoru během jednoho měsíce. Nedostatečný smích by mohl vést k finančním pokutám nebo ke krácení eurodotací. Tato opatření by mělo zajistit, že žádný stát nezůstane zaostávat v přijímání humoru jako nástroje boje proti cenzuře.

„Black Humor Welcome“: Jsou aktivisté připraveni na novou vlnu humoru?

V očekávání přijetí takového „Legračního paktu“ by se po celé Evropě mohly začít objevovat aktivistické skupiny, které budou tento nový druh kulturní integrace vítat s otevřenou náručí. Transparenty s nápisy „Black Humor Welcome“ by mohly zaplavovat ulice evropských měst, přičemž aktivisté by volali po tom, aby byl český černý humor přijat stejně vstřícně jako uprchlíci z krizových oblastí. Současně by se dalo očekávat, že budou vydávány i publikace s tituly jako „Otevřené hranice humoru: Etika a ekonomika legrace“, které by se zaměřovaly na to, jaké benefity může přinést volný pohyb humoru a satiry napříč evropskými hranicemi. Aktivisté by také mohli vyzývat k vytvoření „humorových koridorů“, které by zajistily, že černý humor z České republiky bude moci volně proudit do všech členských států EU bez jakýchkoli omezení.

A zatímco by Evropská unie tlačila na přijetí tohoto humoru, tak není nepředstavitelné, že někteří politici by na sebe přitahovali pozornost i svými nečekanými gesty. U například nově zvoleného člena Evropského parlamentu Filipa Turka, který už dříve černo-humorně „pozvedal pravici“, i „pozvedal pravici“ jako politický směr, není nepředstavitelné, že by např. připomínkoval, aby tato „masová legrace“ byla jednoznačně povinná i pro vegetariány.

Zavedení „Legračního paktu“ by tedy mohlo znamenat významný krok vpřed v ochraně svobody slova a boji proti politické korektnosti, která podle některých kritiků dusí evropskou společnost. Pokud by byl podobný návrh přijat, mohla by se Evropa těšit na éru, kdy by byl satirický humor oslavován jako klíčový prvek demokracie. „Evropská soda“ i „Soda na radost“ by mohly být jen začátkem nové kapitoly, ve které se humor stane nedílnou součástí evropské identity a prostředkem, jak chránit svobodu projevu.

Je tedy na našem posouzení, zda by Evropa, která nyní stojí před tak důležitou volbou, měla diskutovat či i přijmout takový návrh pro zajištění, aby svoboda slova zůstala neotřesitelnou hodnotou nebo zda bude Evropa riskovat další a další omezování, která by mohla humor a satiru ve finále odsoudit k zániku.

Čtěte na podobné téma:

Segregace černých… „česko-sodních“ humorů „pseudo-nacisty“ Filipa Turka (6.6.2024)

Směrnice EU 1.16/18.9.12/EC:Odškodňování politiků za zkorumpovanost (1.4.2012)