Ampérova „kybernetika“ a „cenolbogenie“ z 1834 pro současnou politiku a řízení společnosti

V moderní době plné technologických inovací a digitálních transformací je pojem kybernetiky běžně spojován s automatizací, umělou inteligencí a řízením systémů.

Málokdo však ví, že kořeny této vědy sahají až do 19. století, kdy francouzský vědec André-Marie Ampère (1775-1836) popsal kybernetiku jako vědu o řízení lidí, společností a států. I když jeho myšlenky nebyly technicky zaměřené, poskytly základní rámec pro organizaci a správu společností, který je relevantní i dnes. V tomto článku se tedy zaměříme na to, jak můžeme Ampèrovo pojetí kybernetiky aplikovat na řízení společností v současné době 20. let 21. století.

Ampère definoval kybernetiku jako disciplínu zaměřenou na řízení a organizaci lidských záležitostí. Jeho přístup byl primárně filozofický a zahrnoval koncepce řízení, kontroly a organizace společenských struktur. Viděl kybernetiku jako způsob, jak lépe spravovat lidské interakce a institucionální procesy, což mělo jasné sociální a politické konotace. Podstatou jeho myšlení bylo efektivní řízení, které může být použito k dosažení lepší správy a organizace v různých společenských kontextech.

S příchodem digitálních technologií a pokročilých analytických nástrojů se otevírají nové možnosti, jak implementovat Ampèrovo pojetí kybernetiky do moderního řízení společností a veřejné správy. Následující kroky mohou být klíčem k efektivnímu využití těchto historických principů v dnešní době:

- Data-driven governance (Řízení na základě dat): Využití velkých dat a pokročilých analytických nástrojů umožňuje veřejným i soukromým organizacím provádět informovaná rozhodnutí. Pomocí analýzy dat mohou instituce lépe pochopit potřeby občanů a přizpůsobit své služby aktuálním podmínkám. Tento přístup odpovídá Ampèrovým ideálům efektivního řízení a kontroly.

- Automatizace a AI v rozhodování: Automatizace a umělá inteligence mohou dramaticky zlepšit efektivitu administrativních procesů. Zavedení AI do rozhodovacích procesů umožňuje rychlejší a přesnější analýzu dat, což může vést k lepším a rychlejším rozhodnutím. To je moderní technický ekvivalent Ampèrova konceptu efektivního řízení lidských a společenských systémů.

- Participativní správa: V současnosti hraje participace občanů klíčovou roli v rozhodovacích procesech. Díky digitálním platformám mohou občané aktivně přispívat k diskusi a spolurozhodování o klíčových otázkách. Tento demokratický prvek řízení odpovídá Ampèrovým myšlenkám o zapojení jednotlivců do řízení společností.

- Kybernetická bezpečnost a ochrana dat: Se vzrůstajícím významem dat v řízení společností je nezbytné zabezpečit tyto informace proti kybernetickým hrozbám. Zavedení robustních systémů kybernetické bezpečnosti zajišťuje, že data používaná pro rozhodování zůstávají důvěryhodná a bezpečná. To podporuje celkovou integritu systémů řízení, což je v souladu s Ampèrovým zaměřením na kontrolu a stabilitu.

- Adaptivní správa: V rychle se měnícím světě je schopnost adaptace klíčová. Moderní správa může těžit z kybernetických modelů, které umožňují rychlou reakci na změny v prostředí, například při krizovém řízení nebo při ekonomických výkyvech. Tato flexibilita a adaptivita představuje pokročilý přístup k řízení, který by Ampère jistě ocenil.

Ampèrovo pojetí kybernetiky, i když se objevilo více než sto let před tím, než Norbert Wiener definoval moderní kybernetiku, přináší stále relevantní koncepty, které mohou obohatit současné přístupy k řízení společností. Efektivní správa založená na datech, automatizaci, participaci občanů, kybernetické bezpečnosti a s adaptivním řízením jsou principy, které nejen že ctí Ampèrovu filozofii, ale také zajišťují, že řízení společností je v souladu s potřebami a výzvami 21. století. Implementace těchto principů nám může pomoci vytvořit efektivnější, transparentnější a responzivnější společenské struktury, které lépe slouží našim současným potřebám.

Závěrem se ještě pro přehlednost seznamme s překlady vybraných pojmů z jeho knihy Pokus o filozofii věd, aneb analytický výklad přirozené klasifikace všech lidských poznatků (Essai sur la philosophie des sciences, ou, Exposition analytique d’une classification naturelle de tous les connaissances humaines), kdy díl I vyšel v roce 1834 a díl II vyšel po jeho smrti v roce 1843, a se členěním všeho lidského vědění na „říše, podříše, větve atd.“ ve dvou přehledných tabulkách:

Kybernetika - Vztahy mezi lidmi, zkoumané v předchozích dvou vědách, jsou jen nejmenší částí objektů, které musí dobrá vláda sledovat; udržování veřejného pořádku, provádění zákonů, spravedlivé rozdělování daní, výběr lidí, které musí zaměstnávat, a vše, co může přispět ke zlepšení společenského stavu, vyžaduje její pozornost v každém okamžiku. Pouze důkladné studium a porovnávání různých prvků, které mu poskytuje znalost všeho, co se týká národa, jemuž vládne, jeho charakteru, mravů, názorů, historie, náboženství, prostředků k existenci a prosperitě, organizace a zákonů, mu umožňuje tuto volbu, aby si mohl vytvořit obecná pravidla chování, jimiž se bude řídit v každém konkrétním případě. Teprve za všechny vědy, které se zabývají těmito různými předměty, bychom tedy měli zařadit tu, o níž zde mluvíme a kterou nazývám kybernetika, od slova „kormidelník“, které bylo nejprve v omezeném smyslu chápáno jako umění řídit loď a poté, dokonce i u Řeků, dostalo zcela jiný význam umění řídit obecně.

Cenolbogenie - Srovnání, které předchozí věda provádí o společenském stavu různých národů, nás vede k tomu, abychom mezi okolnostmi, v nichž se mohou nacházet, rozpoznali ty, které přispívají k prosperitě každého z nich, a ty, které jí škodí. Pak můžeme hledat příčiny, které mají. Například to, že obyvatelé té či oné země mají sklon k aktivitě nebo lenosti, že jsou všeobecně vzdělaní nebo nevzdělaní, že myslí na budoucnost svou a svých dětí nebo že přestávají pracovat, nebo že přestanou pracovat, jakmile mají dostatek prostředků na živobytí na několik dní, a že se k práci vrátí, jakmile je k ní opět zavolají momentální potřeby, že vědí, že musí plnit povinnosti, nebo že jednají jen proto, aby uspokojili své chutě; že tam bylo zavedeno otroctví nebo stav, který se od něj příliš neliší; že tam byl zaveden stupeň svobody, který více odpovídá důstojnosti člověka a je příznivější pro jeho štěstí; a konečně, jaké jsou příčiny, které způsobily obrovské bohatství několika rodin a bídu mnoha lidí. To jsou předměty, které zkoumá věda, jíž jsem dal jméno cenolbogenie a která nejen vysvětluje to, co bylo pozorováno ve statistice, vysvětleno v chrematologii, zkoumáno komparativně a redukováno na zákony ve srovnávací cenolbogenii, ale také odhaluje prostředky, jimiž můžeme postupně zlepšit sociální stav a postupně odstranit všechny příčiny, které udržují národy ve stavu slabosti a bídy.

Chrematologie - Jakmile statistika zjistí stav země z hlediska počtu obyvatel, bohatství všeho druhu atd., je dalším krokem zjištění, jak se toto bohatství vyrábí a spotřebovává.

Srovnávací cenolbogenie - Poté, co nám statistika a chrematologie ozřejmily, v jakém více či méně blahobytném stavu se různé země nacházejí a jaké jsou tak rozmanité zdroje jejich blahobytu, zbývá porovnat výsledky, které nám tyto dvě vědy poskytují, abychom stanovili obecné zákony o vzájemných vztazích, které existují mezi zmíněnými stupni blahobytu atd. nebo nemoci různých populací, a všemi okolnostmi, na nichž závisí, jako jsou zvyky a obyčeje těch, kdo pracují, jejich větší či menší stupeň vzdělání, jejich větší či menší předvídavost ohledně budoucích potřeb svých a svých rodin, smysl pro povinnost, který se u lidí rozvíjí s tím, jak se zlepšuje jejich inteligence, různý stupeň svobody, které se těší, od otroka po norského rolníka nebo dělníka v New Yorku či Filadelfii, a především různé způsoby rozdělení bohatství v závislosti na tom, zda je soustředěno v malém počtu rukou nebo rozděleno do malých majetků či malých objemů kapitálu. Zákony, o nichž hovoříme a které jsou založeny pouze na pozorování nebo porovnávání faktů, jsou předmětem vědy, kterou jsem nazval srovnávací cenolbogenie.

Čtete na podobné téma:

Pohled přes „Společenské brýle“ (23.9.2011)

„Soukromé algokracie“ a veřejné „nadměrné regulatokracie“ jako někdejší komunistický režim (6.7.2024)