Zkouším zhubnout podle Mačingové - VIII. díl - Mám za sebou 10 dní (aneb Pročišťování se započalo)

Podle poznatků Antónie Mačingové trvá různou dobu, než začne pročišťovací fáze fungovat. Tato fáze u mě začala v 10. den. Jindy bych za projevy čištění se moc nadšená nebyla, ale dnes jsem za to byla ráda. Prostě se něco pohnulo.

Nechci čtenáře znechutit, ale neodpustím si pár řádků o ee tématu - je to prostě součást života..No, jak to říct. Ehm. Kromě zhoršení kvality pleti (pupínky) se dnes dopoledne ozvalo bříško. Respektive střeva. Tak dobře, na co chodit kolem horké kaše (mňam, kašička - chci kašičku! Jakoukoli - bramborovou, ovesnou, krupicovou!! :(, napíšu to rovnou - pročištění dnes přineslo průjem. Naštěstí ho nedoprovázely křeče ani nevolnost, jen ten poslední krok trávení měl hodně tekutou podobu. Asi sebou tento proces musel vzít i nějaké starší usazeniny, protože stolice (říká se tomu ještě stolice, když je to nepevná konzistence? Nemělo by se říkat třeba "řečice"?:) byla extrémně nevoňavá.

9. den

Celé dopoledne a odpoledne jsem pobíhala s kamarádkou po obchodech. Moc jsem toho proto za dnešek nevypila. Alespoň jsem se podívala do obchodů. Bude paráda, až si budu moct (tedy jestli se vydaří) kupovat menší oblečení! Ono není moc lehké sehnat hezké věci ve velikosti 44. Přesto nějaké úspěšné úlovky byly. Sice to úplně k tématu není, ale musím se pochlubit - takhle nakupovat jsem byla asi po pěti letech! Nakupování mě nebaví, nosím věci až do úplného roztrhání, nedám dopustit na sekáče. Výjimečně jsem si to ale užila.

Asi jsem neobjevila Ameriku :), ale pro mě je důležité si zopakovat, že když se člověk zabaví, tak nepříjemné věci (v současnosti je pro mě nepříjemnost číslo jedna JÍDLO) zase tak neřeší. Prostě sní, co má připravené a jede se dál. Přineslo mi to poučení, že když to nebudu tak moc prožívat, půjde to lehčeji. Musím tedy změnit i trávení volného času, protože úplně nejraději jsem v postýlce s knížkou a nebo spím. Já to věděla, že to není jen o nějakém "blbém" jídle. Že se to dotkne všech oblastí mého života! Moc ráda bych žila barevnější život, ale mám určitá omezení, která mi v tom brání. Dnešek byl tedy dobrým nakopnutím k tomu, abych se konečně začala překonávat i v jiných oblastech svého působení na tomto světě :)

10. den

Dopoledne několik návštěv toalety (viz ee téma výše). O to víc jsem doplňovala tekutiny. Několik skleniček vody umí divy. Minulý týden touto dobou mi bylo nevolno. Teď jsem si našla super levný rychlý lék - několik skleniček vody. Jsem za to moc ráda! Opravdu je cítit rozdíl, když do sebe dostanu jen litry dva, a když zvládnu vypít tři litry a půl. Zpočátku to moc nešlo, ale teď už jsem si zvykla. Neucucnu si, prostě se napiju pořádně, alespoň pět doušků. Systém zaznamenávání se také osvědčil. Vsadím se, že kdybych si to nehlídala, byla bych schopná vypít třeba celý jeden litr během jedné hodiny, a pak naproti tomu několik hodin nevypít ani kapku.

Chuťová apatie k obědům a k večeřím pořád trvá, ale jelikož ani nemám moc hlad, připravuji si maličké porce. Dříve jsem si například dělala salát z řepy ze tří kusů, dnes jsem k večeři měla salát jen z jednoho a stačilo mi to.

Viděla jsem po měsíci a půl několik svých kamarádek. Nenápadně jsem se producírovala :), ale zatím jsem pořád ještě od nikoho neslyšela otázku, jestli jsem náhodou nezhubla. Ty jo, úplně si představuju, jak bude nějaký slunečný den, a já třeba při nákupu náhodou potkám starého známého a on řekne: "Hele, tys docela zhubla, co?" .Pak půjdu do práce a další člověk, který mě delší dobu neviděl utrousí: "Přijde mi, že jsi nějaká hubenější. Sluší ti to!" A pak třeba přijde pošťačka a pronese něco podobného. Bylo by super, kdyby to pak přišlo jako lavina a najednou to o mě říkal každý. Jelikož jsem se od začátku ani nevážila, ani neměřila, nemohu objektivně posoudit, jak "to" funguje. Věřím, že nejdřív musí změna začít zevnitř, a časem se to projeví i vně. Snad už brzo..

PS - Už 10 dní!! To je strašně moc!! Jsem na sebe pyšná!