To je neuvěřitelné, Berti, ale vypadá to, že máme další společné téma. I já na sobě roky pozoruji něco, čemu říkám "klaustrofobie v megaprostorách a davu", ač tuším ,že jde o pidiprojev agorafobie. Nejhorší to bylo v období, kterému já říkám přelom starého a nového života, ale dodnes se vyhýbám nákupním centrům, nádražním halám, stadionům, výstavištím atp. Nevím, zda je to typické, ale snesitelnější je to, když tam nejsem sama a rozptýlím pozornost.

Ale z jiného soudku, dnes jsem se šla po uložení synka projít a začala cvičit, jako motivaci mám začít zase běhat. Nejde mi ani tak o kila, ale o můj pocit ze sebe samotné (a samozřejmě ve skrytu duše doufám, že u toho budu i lépe vypadat)

Dášo, vážně?? Tak to mě moc mrzí:( Pro mě je taky lepší, když jsem tam s někým. A jak řešíte nákup oblečení? A co kultura? A s tím běháním - ty jo! Každá maminka, která při péči o děťátko zvládne i sportovat, si zaslouží obrovskou medaili!! :) A tak Vám ji pomyslně posílám:)