Po skončení 2. Světové války byli naši lidé plni naděje a optimismu, že teď už bude lépe a zvěrstva, co se děla za války, jsou nenávratně pryč. Ale už únor 1948 ukázal, že vše může být ještě daleko horší, než si kdokoliv dovedl
představit. Komunisté převzali moc a v duchu ruského modelu nastolili bolševický teror a demokracie prakticky zmizela.
Naši vojáci, kteří během války bojovali v Anglii v perutích RAF za mír nás všech, byli pozatýkáni a většinou odsouzeni k mnohaletým trestům. A ostatní jako Milada Horáková či Slánský odsouzeni k trestu smrti. To byla ta pravá bolševická demokracie.
Narodil jsem se v těchto letech a už od prvního nadechnutí jsem žil v prostředí strachu a nesvobody, kdy nikdo z lidí nevěděl, který soused či soudruh na ně ukáže prstem a budou odsouzeni k mnohaletému trestu.
A kdo byli udavači, soudruzi a jejich přisluhovači? Byl to náš dlouholetý soused, soudruh z okresu, jen více ochotný udávat a za výhodu rudé knížky v kapse a pocit jakési moci dělat věci, které byli s odporem přisuzované jen vojákům německé armády za války.
Ale toto byli a stále jsou Češi, naši lidé, sousedé, známí a přesto byli ochotni ostatní mučit, mlátit, ponižovat a zavírat do vězení. Vzít jim veškerý majetek a neváhali je zastřelit, když se v zoufalství v bezvýchodné situaci pokusili přejít hranici na západ.
Chodil k nám domů i bývalý pilot RAF pan Friedl, slušný a vzdělaný pán, vždy ochotný pomoci lidem v nouzi. Po návratu z Anglie pomohl s manželkou jedné známé herečce s noclehem, při jejím pokusu přejít hranice. Udal ji kolega a manželé Friedlovi byli odsouzeni za napomáhání k útěku k mnohaletému vězení. On dostal 12 roků manželka 10 let, tak si soudruzi představovali vládnutí a komunismus.
Celá léta svého života jsem měl možnost vidět kdo je kdo, jak se kdo chová a jací lidé se po revoluci nacpali do křesel ve sněmovně a do vlády. Někteří soudruzi se nadále hrdě hlásili k této zločinecké organizaci, jiní tuto odvahu neměli a dodnes se ukrývají v jiných stranách a dělají jen to, co jim je vlastní: škodí a udávají.
Ale všichni bez výjimky souhlasí se vším, co tato zločinecká organizace representuje - naši úctu si rozhodně nezaslouží, spíš pohrdání.
Lidé konečně prohlédli a poslali tuto stranu tam, kam od počátku patří.
Vím, stále jich je plná sněmovna, těch skrytých soudruhů, kteří se dodnes ohánějí tvrzením, že on je pouze bývalý komunista. (Jako by tvrdil, jsem bývalý černoch… absurdní.)
Tyto lidi oslovuje podlost a všechny špatné vlastnosti, které jsou slušným lidem proti srsti. Mnozí to dělali ze strachu nebo prospěchu, ale nic tyto lidi neomlouvá.
Jen mě mrzí, že se toho nedočkal Václav Havel, měl by neskrývanou radost, neboť by se dočkal toho, že Láska a pravda zvítězila nad lží a nenávistí. Já osobně tyto volby vnímám jako vítězství demokracie.
Soudruhům jako Babiš a Zeman se už nějak nedaří a stále více je vidět na jejich podivné kšefty. Věřím v moudrost lidí tohoto národa ale i vím, že k opravdové demokracii tohoto národa je ještě dlouhá cesta, ale také slyším, co řekl hrabě Zdeňek Sternberg „ stačí se chovat slušně“.
