Při každé těžké nemoci si člověk musí přehodnotit žebříček svých vlastních hodnot, aby se uzdravil. Dnes, kdy je nemocná celá doba i planeta, je také nutné přehodnotit naše priority, aby lidstvo nebo národ vůbec přežily. Nastala
doba, kdy díky naší vládě je reálné zatažení naší země do válečného konfliktu.
Projev náčelníka Generálního štábu České republiky generála Řehky o tom, abychom přijali za zcela normální, že může být brzo vyhlášena mobilizace, a naši lidé budou odcházet do války… bránit naši zemi...
Proč?
Proti komu se budeme bránit?
Pojedou snad naši vojáci na Ukrajinu?... se kterou nemáme vyjma placení vysokých dávek migrantům vůbec nic společného?
Pokud si lidé nyní nepřehodnotí žebříček svých hodnot, neodloží svou pohodlnost, a místo odporu budou sedět doma na gauči, tak možná druhou příležitost už mít nebudou.
Pokud si lidé naivně myslí, že jejich svobodu a šťastnou budoucnost za ně vybojuje nebo zařídí někdo jiný, zatím co oni se budou bavit někde s přáteli, nebo sedět v teple u televize a říkat si, vždyť oni to v té Praze za nás vybojují, tak se šeredně mýlí.
Kdyby takto uvažoval každý v roce 89, tak nám tu dodnes vládnou komunisté a máme plný stát ruských vojáků.
V 89. jsem měl také děti, dobrou práci a přesto jel z jihu Čech do Prahy demonstrovat. Za sebe, za děti, za rodinu, za naši budoucnost.
Byl jsem právě ve službě jako profesionální hasič a chtěl s kolegy vyrazit do Prahy. Šéf na nás řval, ať si po víkendu přineseme občanky, že máme výpověď. Po víkendu to bylo obráceně, on šel a my dál sloužili lidem.
Museli jsme odložit strach, říci si co je nyní důležité. Demonstrovali jsme pak denně ve svém městě, až zvrhlý komunistický režim padl.
Proto je dnes pro mne zcela nepochopitelné, že někteří lidé by rádi změnu, ale osobně nejsou ochotni pro to nic udělat. Je to samozřejmě na každém z nás, jak se zachová v době, kdy se doslova hraje o vše. Kdo vysedává u televize, tak se o demonstraci nespokojených spoluobčanů zřejmě vůbec nedozví, bývají označeni za narušitele pořádku či proruské živly.
Jsem v důchodu a s manželkou nám mír a svoboda v naší zemi není lhostejná, bránit vše toto je naší povinností.
Snad lidi konečně probudí skutečnost, že mobilizace a možné vtažení země do války je za dveřmi.
