Tak já taky budu trochu meditovat.

Píšete: “ Alternativou k Husákovi byla dost možná pouze nějaká forma občanské války.”

Tak s tím jako pamětník absolutně nesouhlasím. Leda, že by ji v průběhu několika dní vyvolali bezradní “Sověti”, kterým se zde situace vymkla zpod kontroly. Občanskou válkou se rozumí ozbrojený konflikt mezi dvěma zhruba stejně velkými skupinami civilních občanů. Jenže tehdy takřka celý národ byl v prvních dnech po 21. Srpnu 1968 sjednocený v odporu proti invazním jednotkám, většina vládních a stranických představitelů taktéž. Plánovanou dělnicko-rolnickou vládu, která by legalizovala vstup a pobyt jednotek Sovětské armády se nepodařilo uvést v život. Do západních televizí denně proudily filmové reportáže ukazující skutečnou situaci v ulicích Prahy a dalších měst, pro sověty velmi nelichotivou. Sověti díky tomu vysokým tempem ztráceli ideologické spojence a sympatizanty po celém světě a nutně tu potřebovali uklidnit situaci. Neuváženě unesli do Moskvy nahodile pochytané členy vlády a vedení komunistické strany a nevěděli, co dál. Ozbrojený konflikt za této situace si určitě nepřáli. A tu se sám nabízí Ludvík Svoboda, že Čechy a Slováky svým dosavadním mravním kreditem zpacifikuje, vezme pár spolucestujících vč. G. Husáka a letí do Moskvy “jednat”. Vděčnost sovětů byla velká, stačí se podívat, jaký hustý a nepřerušený uvítací špalír z letiště až do Kremlu mu, původnímu bělogvardějci, narychlo připravili.

Při jednáních se však Svobodovi nedaří zmáknout většinu ostatních členů té improvizované “delegace”, když tu se ujímá slova do té doby Rusům ne zcela známý Husák. Logickými i citovými argumenty podpoří Svobodu a Sověty, pro což se jim podaří přesvědčit zbytek čsl. delegace až na Kriegla.

A už se jelo s kopce dolů, už to frčelo. Trn z paty byl Sovětům vytržen, jejich pověst před světem zachráněna. A kdo jim to vlastně šel na ruku?

Část 2.

Husák na Slovensku během války a těsně po ní propagoval myšlenku připojení Slovenska k Sovětskému svazu, čímž komplikoval Stalinovi jeho úmysl vytvořit na západní hranici cca 500-700 km široký obranný val podřízených satelitních států, na kterých by se odehrál příští válečný konflikt, tj. mimo vlastní území SSSR, přičemž v krizové situaci by bylo možné tyto země opustit bez ztráty vlastní tváře před vlastním národem. Sověti mu to nezapomněli a ve vhodnou dobu ho nazvali buržoazním nacionalistou a nechali ho zavřít. Po propuštění z vězení Husákovi s jeho rehabilitací a návratem do politiky pomohl dlouhodobý kamarád, proreformní komunista Milan Hübl. Dokonce pomohl Husáka ustanovit do funkce generálního tajemníka ÚV KSČ proti Dubčekovi v dubnu 1969. Když však byl Hübl po nástupu normalizace na 5 let uvězněn, zakázal Husák Štrougalovi, zastupujícímu tehdy nefunkčního prezidenta Svobodu, aby Hüblovi, původnímu Husákovu kamarádovi a pomocníkovi, podepsal milost a sám po svém zvolení prezidentem ji odmítl udělit, ač ho o to Štrougal osobně žádal.