Rozpory Bible (III)

Nijak mě nepřekvapuje – a čekal jsem to – že za tyto články budu napaden bigotními věřícími. V lepším případě mírnou výtkou, že doufají, že se do lůna církve zpět navrátím, až se mé skutky navrší. (A doufám, že nikoliv.) V případě horším spíláním do hlupců, kteří píší o věcech, kterým nerozumí.

Chtěl bych mít tu sebejistotu těch komentátorů. Základem všeho lidského vědění byla vždy pochybnost. Za tyto pochybnosti skončil na ohni církve svaté Filippo Bruno Nolanus, známější jako Giordano Bruno. Poprava byla provedena 17. února roku 1600 na náměstí Campo de´fiori (Náměstí květin) v Římě. Ještě na hranici se odvracel od kříže, který mu byl podáván. Giordano Bruno se stal poslední obětí římské inkvizice. Jeho upálení se stalo symbolem násilného útlaku svobodného vědeckého bádání katolickou církví a Bruno se stal jedním z jeho symbolů a jedním z idolů volnomyšlenkářů.

Byl souzen za své protikatolické a rouhačské myšlenky, pravděpodobně i mučen a poté, co tvrdošíjně odmítal odvolat, odsouzen k trestu smrti upálením. První z osmi obviněni proti Brunovi kardinála Roberta Bellarmino znělo: „Giordano Bruno hlásá, že prý objevil příčinu pohybu Země i nepohybu oblohy (...), které dle jeho slov nebudou škodit Bibli.“ Bylo zbytečné citovat Brunovy verše z Ekklesiasta [I, 4]: Terra autem in aeternum stat; Sol oritur et occidit. Bruno opakoval, že Bible je napsaná jazykem pochopitelným pro věřící, ale není určená pro vědce. Ze stejného obvinění Bellarmina byl později souzen také Galileo Galilei.

Církev katolická vždy trestala krví a brutálními popravami jakýkoliv názor, který se do její ortodoxie nehodil.

V roce 1533 byly Kopernikovy názory v rukopise jeho díla De Revolutionibus předneseny papeži Klemensovi VII. V roce 1537 je králem potvrzen jako jeden ze čtyř kandidátů na biskupa warminského.

V roce 1539 biskup Jan Dantyszek obvinil Mikuláše Kopernika z konkubinátu a nařídil mu propustit hospodyni a připravoval kanonický proces. K Mikuláši Kopernikovi v roce 1539 přijel Georg Joachim von Lauchen zvaný Rhaeticus, profesor matematiky ve Wittenbergu, aby se seznámil s jeho naukou. Ve stejném roce vyjádřil své mínění o Mikuláši Kopernikovi Martin Luther: „Ten hlupák chce převrátit celé umění astronomie! Ale jak uvádí Písmo svaté, Jozue kázal zastavit se Slunci, a ne Zemi!“

Norimberský teolog Andreas Osiander přemluvil Mikuláše Kopernika, aby v předmluvě ke svému dílu představil svůj model jako hypotézu, čímž by zjemnil příliš odvážné myšlenky. V Basileji vyšlo v roce 1541 tiskem druhé vydání Narratio prima, Kopernik vykonal své poslední astronomické pozorování v životě (zatmění Slunce). Téhož roku jeho žák Georg Joachim zv. Reticus opouští Frombork s rukopisem De Revolutionibus, aby jej dal v Norimberku vytisknout. Úplný název tohoto díla, v němž Kopernik shrnul své poznatky v celistvou heliocentrickou teorii, zní De Revolutionibus orbium coelesticum libri VI (Šest knih o obězích sfér nebeských).

Církev římskokatolická neakceptovala heliocentrickou soustavu, ačkoliv vědecky je zcela jednoznačně doložena. Písmo svaté je prostě stále dogmatem, z nějž netřeba ustupovat.

O pár let později církev katolická brutálně upálila Mistra Jana z Husi. Za to, že kriticky nahlížel blahobytný a okázalý život církevních hodnostářů.

Domníval jsem se dlouho, že křesťanská víra je nástrojem šíření tolerance a lásky k bližnímu. Nemohl jsem se mýlit více. Ve světle výše zmíněných faktů (a příspěvků některých komentátorů) musím konstatovat, že křesťanské náboženství je hlasatelem nenávisti a intolerance. Že je stejně ortodoxní, jako dnes kritizovaný islamismus.

Církev svatá si libuje v nesmyslech typu vynuceného celibátu kněží (z nějž vznikají neukojené pohlavní touhy kněžích, vybíjející se v důsledku na sotva dospělých hoších), libuje si v ortodoxním odmítání používání kondomů, jako nějakého ďábla na penisu. Co na tom, že AIDS a jiné nemoci se budou nekontrolovatelně šířit. Hlavně, že máme ten katechismus.

I toho Mistra Jana po stovkách let církev ústy Jana Pavla II. poněkud odmáchla: mrzí nás to, že jsme vám ho upálili, ale konců konec, mohl si za to sám. To je satisfakce???

A jestliže se soudobá církev odvolává na judaistické kořeny, musím se ptát, proč když Židé tvrdošíjně vyznávali jednobožství, katolická církev přešla v trojjediného Boha: Otce i Syna i Ducha Svatého. Jakoby nám zde vznikaly nějaké rozpory.

Tak proč se divím, že liturgie začíná slovy: „Věřím v jedinou církev Svatou… a v jejího spasitele Ježíše Krista…“. Aha! Je jediná správná církev Svatá a tou je pověřen Vatikán a jeho interpretace náboženství. Proto jsem od víry odstoupil. Nelze mi přijímat „jediné správné myšlenky“. O to samé se pokoušeli o mnoho později komunisté. Také měli jen jedinou pravdu, na kterou jsem jim z vysoka kálel.

Příště zveřejním nějaké statistiky o počtu věřících v jednotlivých církvích v ČR.