Karel Kryl I.

Zanedlouho, 3. března,tomu bude již 15 let, co v Passau zemřel zpěvák, skladatel, spisovatel,výtvarník a básník Karel Kryl. Vzpomeňme na něj. 

Karel Krylkarelkryl.cz

Narodil se v Kroměříži nedlouho před koncem války, 12. 4. 1944, v tiskařské rodině. Tiskárnu (fa Kryl a Scotti v Novém Jičíně), kterou jeho dědeček a rodiče museli v roce 1938 po záboru Sudet opustit, nově vybudovali v Kroměříži. Německou okupaci přežila jeho rodina ve zdraví, ačkoliv tajně tiskli zakázané vlastenecké materiály. Po únoru 1948 však byla tiskárna novým Gottwaldovským režimem zlikvidována (udává se polovina roku 1950) a tiskařské stroje byly rozbity kladivy a krumpáči. Jeho otec byl jako buržoazní padouch poslán stavět Novou huť Klementa Gottwalda. Karel s matkou a sourozenci byli vyhnáni do zanedbaného domku. Osobní zájem na perzekuci jejich rodiny má Gottwaldův zeť, Kroměřížský novodobý prominent Alexej Čepička. Otec Kryl se z výstavby NHKG vrátil až v roce 1954, později se rodina přestěhovala zpět do Nového Jičína.

V roce 1958 se Karel díky přímluvám několika přátel dostal na keramickou školu v Bechyni, kde již rok studovala i jeho sestra Marie. Od roku 1959, kdy dostal svoji první kytaru, skládal a hrál své první písně. Vystudoval úspěšně obor účelové keramiky a po maturitě v roce 1962 chtěl pokračovat ve studiích. Pro třídní původ mu však studia nebyla umožněna a musel odejít do Teplic do továrny na výrobu záchodů. Do roku 1962 se datuje jeho první veřejné vystoupení, právě v Teplicích.

Z období jeho vojenské služby v Dobřanech (1963 - 1965) pocházejí již známé písně, Nehažte kamení, Stéblo pšenice (nikdy nevyšla na desce), nebo Tráva, ovlivněné atmosférou bojového útvaru. Právě tupost vojenské služby v něm začala formovat tvrdého kritika hlouposti.

Po vojně se vrací do Teplic, kde vznikají písně Anděl, Salome a Pieta. V roce 1966 se uchází v Olomouci o místo výtvarníka a textaře u skupiny Bluesmen. Skupina, než se s Karlem rozešla, natočila společně s Hankou Ulrychovou Nevidomou dívku (vyšlo 1968 EP Panton).

V roce 1967 se Karel vrací do Nového Jičína, prakticky nezaměstnaný. Tehdy vznikají jeho písně Veličenstvo Kat, Píseň Neznámého vojína, Morituri te salutant. V Ostravském rozhlase začíná pro Mikrofórum nahrávat svoje první písně.

Počátkem ledna 1968 se stěhuje do Prahy. Pokouší se složit zkoušky na FAMU, je přijat až napodruhé, o rok později. Pracuje v Československé televizi. Po vstupu okupačních vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna ještě ve vlaku cestou z dovolené píše píseň Tak vás tu máme, bratři z krve Kainovy (vyšla na LP Rakovina). A hned po ní píseň Bratříčku, zavírej vrátka. Obě ihned nahrál v podnikovém rozhlase v Kopřivnici. Během podzimu se jeho písně staly synonymem odporu proti okupaci a staly se velice populárními.

Jiří Černý navrhuje, aby Karel Kryl sestavil ze svých ostravských nahrávek sólovou LP desku. Ta vyšla 24. března 1969 pod názvem Bratříčku, zavírej vrátka. Byla, na mnoho let, první a poslední deskou, která mu v Československu vyšla.

16. ledna se v Praze upálil na protest proti nastupující cenzuře student Jan Palach, 25. února student Jan Zajíc.

V dubnu byl Alexander Dubček vystřídán ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ Gustávem Husákem. Začala tzv. „normalizace" situace ve státě Československo. Začalo být normální mít ve státě okupační vojska, začalo být normální udávání, donášení, strach a politické prověrky.

Normalizace se zvolna začala roztahovat, Krylovy koncerty byly odříkány, desky stahovány z pultů. Zjara 1969 vznikají písně Rakovina a Bílá Hora. Protestní shromáždění na Václavském náměstí 21. srpna 1969 nerozeženou okupanti, ale Československé Lidové milice a Veřejná bezpečnost. Mrtví, zatčení, zbití; začal státní teror proti vlastnímu lidu, hrbení zad a píseň Pochod Gustápa. Karlovi ruší jeden koncert za druhým.

9. září 1969 odjíždí do Západního Německa na několik dní na písničkářský festival. Po dvou dnech požádá o politický azyl. V říjnu jsou Československé hranice opět neprodyšně uzavřeny. Karel Kryl se zpět do vlasti vrací později, než za 20 let.

V Německu, ještě v říjnu za pomoci přátel, vydává svoji druhou LP desku Rakovina.

Nevěř ostnatému drátu, byť by se stokrát tvářil jako stonek růže. Karel Kryl

Kyselý sníh

Prach dní, hedvábně hebký,
skryl bílé lebky do závoje,
prach dní, skelety sťatých
s pohledy svatých od orloje,
prach dní v pokřiku dlasků
skryl stopy svazků polosmyté,
prach dní zahladil stezku
s kameny stesku po zemi té, po zemi té.

Zem zrůd, koktavých zkratek,
svobodných matek, bezdětných vdov,
zem zrůd, zlomené vůle,
cizácké zvůle, siláckých slov,
zem zrůd, bezzubých dásní,
servilních básní, prolhaných knih,
zem zrůd, zpanštělých vozků,
zem zbabělých mozků a odvážných břich.

Do listů jív kyselý sníh zvolna se vpíjí,
nehybný čas rezavých trav, hubených žní,
vše jako dřív: lkající smích s ohnutou šíjí,
zlomený vaz skloněných hlav v lavině dní.

Čas hrůz, blábolu snobů,
znectěných hrobů, znectěných vět,
čas hrůz, bezlesých svahů,
najatých vrahů, popravčích čet,
čas hrůz, špíny a vředů,
omamných jedů, otrockých mas,
čas hrůz, vězničních dvorů,
znamení moru na dlouhý čas, na dlouhý čas.

Dny ztrát v noci tě budí,
propadlé hrudi ještě se dmou,
dny ztrát, drogy a pití,
ortely žití vyřčené tmou,
dny ztrát, reklamních šotů,
marného potu, zmarněných snah,
dny ztrát, sto hlasů ze sta,
dobrovolná gesta a povinný strach.

Do listů jív kyselý sníh zvolna se vpíjí,
nehybný čas rezavých trav, hubených žní,
vše jako dřív: lkající smích s ohnutou šíjí,
zlomený vaz skloněných hlav v lavině dní.

Lze žít, jen abys přežil,
zatímco ze žil sají ti krev,
lze žít desítky roků
s holínkou v oku, jíst chleba z plev,
lze žít bez zdi a hrbů,
s malostí blbů nesoutěžit,
lze žít, se lží se měřit
a znovu vždy věřit, že i jinak lze žít.

Karel Kryl