Brutální zásah Policie

Hospodářské noviny zveřejnily zprávu, že v okrese Zlín Policie ČR zabavila a sešrotovala motorové vozidlo nebezpečnému řidiči.

(Zdroj)

HN však touto zprávou dávají signál o něčem úplně jiném. Na první pohled se po přečtení článku zaradujeme, že konečně ubude na silnici o jednoho piráta. Poselství článku je však o mnoho horší! Od prvního ledna tohoto roku totiž Policie nabyla pravomoci nakládat s cizím majetkem dle své zvůle.

Naše nemocná společnost a nemocná demokratura jen o kousek víc vycenila zuby a ukousla si další sousto z naší domnělé svobody.

Podle novinové zprávy byl jednadvacetiletý řidič přistižen při řízení vozidla pod vlivem návykové látky a navíc nerespektoval zákaz řízení motorového vozidla v důsledku ztráty řidičského průkazu. Řidič je tedy obžalován z trestných činů obecného ohrožení a maření úředního výkonu. To je dozajista v pořádku.

Co však v pořádku zcela jistě není, je skutečnost, že od ledna je Policie nadána pravomocí svévolně zasahovat do majetkových poměrů obžalovaného. A zdůrazňuji: obžalovaného. To zakládá několik velmi ostrých zásahů do Ústavou zaručených svobod. Zákon nově obdařil Policii právem svévolně nakládat s majetkem občana. To je zcela bezprecedentní. Zejména proto, že zde snad ještě máme moc soudní, která by měla předcházet jakémukoliv výkonu represivní složky státu nad občanem.

Zákonodárce však pod populárním pláštíkem evidentnosti společenské nebezpečnosti takovéhoto jednání rezignoval na to, že o jakékoliv vině a případném trestu rozhoduje v první i poslední řadě vždy a jen nezávislý soud a místo toho dal Policii právo propadnutí věci (zabavení majetku) bez soudního rozhodnutí. Tato právní svévole je navíc umocněna tím, že i když pachatel výše naznačených trestných činů je patrně společensky značně nebezpečný a, rozhodne-li tak soud, bude zřejmě příslušně potrestán, nelze v žádném případě připustit, aby bylo předem nakládáno jakkoliv s jeho majetkem, protože to žádným způsobem nesouvisí s vyjmenovanými trestnými činy.

Výkon nakládání s jakýmkoliv majetkem občana je sprosté pošlapání vlastnických práv a to bez ohledu na to, jestli tento občan v souvislosti (anebo bez souvislosti) s tímto vlastnictvím spáchal ten, či onen trestný čin.

Deklarovali jsme, že chceme žít především v právním státě. Toto je naše vizitka. Policie může od ledna převzít vlastnická práva k předmětu jiného občana a svévolně s nimi nakládat počínaje prodejem věci, až po její likvidaci. A argumentace, že motorové vozidlo ve vlastnictví nějaké osoby je společensky nebezpečná kombinace, nemůže obstát. Výkon vlastnictví věci je aktem ústavního práva občana; trestný čin, jakýkoliv, je věcí nesouvislou, jistě zavrženíhodnou, trestatelnou, nicméně jinou.

Pokusme se extrapolovat případ do jiné roviny. Policie tedy bude moci, podle stejného schématu, zabavit a prodat, případně zbořit Váš dům, protože v něm mlátíte svou manželku a děti? Policisté mohou rozhodnout o tom, co udělají se zabaveným majetkem, protože jí od prvního ledna automaticky náleží. Vždyť je to zcela stejné. 

Vědomě se přiznávám, že tento článek jsem úmyslně vybavil jednou „nepravdou“. S plným vědomím jsem uvedl, že Policie nakládá s majetkem pachatele předem. Očekával jsem, že masivní množství diskutérů mě zavalí argumenty, že Policie smí nakládat se zabaveným majetkem AŽ po rozhodnutí soudů. Hluboce mě mrzí, že takových věcných připomínek bylo POUZE 2,5. (0,5 pro pana Vodáka, který to pochopil jako provokaci.) Ostatní buď tiše karmovali, nebo hůř, nechalo je to v naprostém klidu a nevědomosti. Tak snadno se zmasíruje dav. Omlouvám se, ale zajímalo mne, jak si snadno si lidé vezmou lež za pravdu a naopak. Sorry. Už takový experiment víckrát neprovedu. Stačilo. Dopsáno 18. 2. 2009