Trosku Vam nerozumim. Cirkev je proti potratum, ale papez ma novy stimulator a prodluzuji mu zivot. A co na to VZP Vatikan. V dnesni dobe je normalni, ze se starame o ty co to potrebuji a nemavneme nad  nim rukou, ze je to zbytecne a drahe a tak ho nechame umrit.  Navic stimulator je tak bezna vec, ze to nestoji ani za poznamku.

Asi vám uniká finanční stránka věci. Bylo a je morálně správné starat se o staré a umírající. Dříve staří lidé umírali na "běžné" nemoci a možnosti léčby nebyly, takže nebylo v podstatě za co platit.

Dneska už jsou možnosti léčby velké, některé jsou levné, jiné velmi nákladné. Tento problém se týká všech lidí, mladých i starých. Dilema srovnatelné s potraty je v tom, že v určitém okamžiku se dá říci, že "duše opustila tělo" a máme nadále vynakládat obrovské prostředky na údržbu takové prázdné schránky.

Potraty z finančního hlediska, v kontextu následné zdravotní péče, mohou představovat obrovskou úsporu.

Společnost je schopna ufinancovat jenom určité množství zdravotní péče v daném čase. S vývojem zdravotnictví a ekonomiky tento objem roste.

Zdravotní péči lze věnovat živým nebo "mrtvým". Lépe řečeno  zdravotní péče se rozděluje mezi živé a "mrtvé".

Velice by vám pomohlo, kdybyste věděl, o čem píšete. O postojích církve k potratům (které se nevímproč nazývají přerušením) máte ještě ponětí, na druhou stranu netušíte, že církev již dlouho odmítá umělé prodlužování života, které díky moderním přístrojům medicína umožňuje. Proti tomu je samozřejmě kardiostimulátor banalitou.

Tímto článkem jste se docela rozmáchl, ale čekal jsem mnohem více - je to jen takové plácání slámy. Bohužel.

Máte pravdu, o postojích církve nemám dostatečný přehled. Mám zkušenost s katolickou církví v té formě, že jsem už jako dítě vyrůstající v katolické rodině "zešel ze správné cesty".

Později jsem se dozvídal o církvi více, nikdy jsem ji ale do hloubky nestudoval. Ona církev na různých úrovních se různě chová a nabývá různé úrovně. Teolog-filozof a naproti tomu obyčejný člověk v zajetí rituálů, které se naučil od svého otce.

Pro mě církev není to co hlásají ti nahoře ale co hlásají ti věřící kolem mne.

Tak nějak jsem si vypracoval averzi k církvi, ono slyšet stále, že ta moje cesta životem je ta špatná pokud se nevrátím k tomu správnému proudu. Naštěstí na mě nebyl vyvíjen nějak zvlášť velký tlak. Ale pro člověka/dítě, který ještě to nemá v hlavě srovnané si myslím že to není správné. Vlastní rodiče dají víc na to co řekne kněz než jejich dítě..

Článek jsem odbyl, moc témat, moc rychle, nic důkladně.

Bude to asi tím, že mám tak nějak potřebu kopat do církve a v podstatě jakékoli víry v něco U potratů církev upravuje něco co se její vnitřní hierarchie nedotýká. Teoreticky církev odmítá umělé prodlužování života. Teorie je jedna věc, praxe druhá. A článkem jsem chtěl ukázat, že je snadné mít pěkné řeči, ale v realitě, jako je umírání papeže na přístrojích se objeví konflikt: Má mít papež nejlepší dostupnou péči nebo ho mají "raději" nechat zemřít na něco na co jsou jiní smrtelníci léčeni.

Ještě mě napadlo, co když papež potřebuje transplantaci srdce?

Proč? V tomto věku asi těžko. Pokus o vtip mi moc vtipným nepřijde.