"Nikdy jsem nerozumněla, co ta holka modrooká u toho potoka nese."

Cituji i s chybou.

Také trošku:

My cizinou jsme bloudili letadlo uhá...

Klasika: Čehona byl občan pilný .... když se ruka k ruce vine, tak se dílo ....

Lístek padá, pole tu je ....

Stůj noho posvátná ....

Dobrý den, pane Dvořáku, rovněž jste mě pobavil. "Letadlo uhá" je geniální. Mějte se krásně a díky za čtení!

Jako malé dítě jsem chodíval s rodiči do kostela v sousední vesnici zvané Borová. V jedné písni se zpívalo: "Tam kde tvého trůnu u podnože, pějí světců sborové." (Dnes už má ta píseň modernizovaný text.) Chápal jsem to tak, že tam pějí svědci z Borové. Věděl jsem, že při svatbě jsou svědci a nějak se mi to spojilo.

Jako dospělý jsem šel s jedním dítětem asi 3 roky poprvé do ZOO. Bylo u vytržení. Až jsem ukázal na takovou krávu s dlouhými chlupy a a řekl: "Toto zvíře se jmenuje jak." - "Nevím." - "Říkám, že se jmenuje jak." řel jsem důrazněji a dítě se rozbrečelo a jen opakovalo: "Já nevím".

U dětí vznikají komické situace taky díky tomu, že vše chápou doslova. Vzpomínám si, že starší dcera, když byla malá, se podivovala, že nějaká věc funguje jinak, než byla zvyklá. Vysvětlil jsem jí, v čem je rozdíl. Nevím již přesně. o co šlo, vím jen, že jsem použil větu: "Tato věc má toto a v tom je ten háček." - "Ukaž mi, kde je ten háček?"

Přijeli jsme na návštěvu k příbuzným. Bydleli ve vilce. Otevřeli bránu, abych mohl zacouvat dovnitř. Jejich dva malí kluci vyběhli, nasedli do auta, klekli si na zadní sedadlo a sledovali, kam couvám. Oni auto neměli, byla to pri ně vzácnost. Já jsem jim řekl: "Tak mně kluci říkejte, abych do něčeho nevrazil. A kluco spustili: "Ať do něčeho nevrazíš, strýčku. Ať do něčeho nevrazíš..."

Pane Jílku, moc děkuji za Vaše řádky. Jsem tak ráda, že jste se podělil, už jsem se díky tomuto článku tolik pobavila. Máte pravdu, dětský svět je úžasný. A vidím, že Vy máte na co vzpomínat. Zase jsem si mezitím vzpomněla na jednu zábavnou historku, tentokrát ne z dětského světa. Ale s těmi háčky. Známá psala svému manželovi zprávu, v němž po něm chtěla, aby koupil tvarohacky. A jak to tak s těmi automatickými opravami bývá, rozdělilo to slova na tvaroh a háčky. Obé sehnal, leč pochválen nebyl. Mějte se krásně a díky za čtení.

Já si ve školce myslela, že značka "Zákaz vjezdu" je "Zákaz hvězdu". A když v písničce je "všichni již z lodě jdou", že je tam "všichni již zloději jdou".

Paní Vránová, moc díky za čtení i Vaše postřehy. Já se tu teď asi uchechtám. To je perfektní. Mějte se krásně!

Krásně píšete Tenhle článek je tím nejhezčím mostem mezi námi všemi a tou bitvou dneška. Věci nás malých...Krásně se to čte.

No a já, co mám odposloucháno a navysvětlováno až až nějakých všech těch veršů, už vypínám. Doslova. Takže ...nerozumím? Neřeším a vypnu. Jinými slovy,děkuju. Furt premýšlím, jestli musí mít ten milej kluk v tak hezký písničce ty padající minarety:)))

Přiznání:))

Tak Vám do diskuze přidam jen mé dětské dumání, proč nějaký okibača ovečky zatáčá, a moje dětské vymáhání, jakýmže krážem se má chodit, když už jsem prošla po chodníku křížem. V hlavě mi jednoznačně zůstává krasný článek úžasné zdejší paní Ibehejové, která si lámla půl dne hlavu z rychle přečteného článku, jak tak těžký závod mohl vyhrát kojenec a proč je s velkým K.... Za článek a novou zvěst, Jitko, děkuji:)) fajn večer:)

Moc děkuji za čtení i komentář. Ten úsměv se mi vrací, také jste mě pobavila. Jedna má známá mi po přečtení článku napsala, že je to jako Hrdý Budžes zcela trefně. Přeji krásnou neděli a díky za milá slova.

Klasický příklad je "už měkoně vyvádějí"...

Však Matuška taky nebyl na pohled žádný tvrďák. Díky za čtení a hezký zbytek soboty.

Co děti, ale já jsem si dlouho v písni "Zelený pláně" zaměnil verš "čpí tam pot koní a voní tymián" za "čpí tam podkoní a voní tymián"

Až později mi někdo řekl, že podkoní nečpí, ale prostě jen smrdí.

Karma

Moc zábavné, Tome.  Já si při psaní nemohla vzpomenout na nic ze svých homofónních historek, ale vím, že toho mám na svém kontě určitě taky mnoho.  Díky za tu Tvou , taky nemá chybu.