Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
W

wiki5.5

18. 4. 2009 18:35
treseni rukou

je skvela vec, dokud si to zmetci nevysvetli jako slabost. Coz uz se mnohokrat v minulosti stalo, casto za vlady demokratu

0 0
možnosti
JK

Jiri Kram

18. 4. 2009 19:59
Re: treseni rukou

we shall see...

0 0
možnosti
R

RudolphoBrowning

18. 4. 2009 15:18
Co na to reknou lidi?

Ja jen doufam ze po 8 letech bezduchy blbosti v Bilem Dome, vetsina tech normalnich jen zatleska.

0 0
možnosti
JK

Jiri Kram

18. 4. 2009 16:01
Re: Co na to reknou lidi?

R^

0 0
možnosti
JT

Barry Goldwater

18. 4. 2009 14:24
Obama to zkouší jinak

protože slíbil, že to zkusí jinak. Amerika se s novým prezidentem změnila, ale Cháves a Putin a další zůstávají. Obama brzy zjistí, že s volem bez hole se domluvit nelze a budeme tam, kde jsme byli vždycky. Ale Obama bude moci, že to zkusil.

0 0
možnosti
JK

Jiri Kram

18. 4. 2009 13:59
podle me

Je lepsi, pokud si Obama potrese rukou s byvalym nepritelem, nez kdyz na sebe hrozi raketami. Navic jiste vite, ze to si s nekym potresete pratelsky rukou nic neznamena. Sice je to hezky akt, ktery rika zacneme znovu, ale rozhodne to neni o tom, ze by tim padem te druhe strane proslo vse. To si skutecne nemyslim. Co je tedy na tomto Obamove turne zajimave je, ze se sam snazi poznat kdo jsou ti kdo byli tak proti USA. To zacalo uz Medvedevem na G20 to je vlastne take klasicky nepritel USA, ale prave to smirne gesto mozna dava svetu nadeji, ze by se spory mohly vyresit jinak nez silou zbrani. Zda tato taktika je spravna ukaze az cas a take ukaze k cemu to povede. Ono napriklad v bojovych umenich se nejdrive pred bojem oba souperi ukloni a ukazaji si tak uctu, protoze v umeni valecnem se rika, ze mas ctit sveho nepritele. Tudiz podani ruky neni symbol okamziteho kamaradstvi a kapitulace, je to pouze takticky krok z ART OF WAR od

Sun Tzu.

0 0
možnosti
  • Počet článků 76
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2054x
Autor žije již 15-tým rokem mimo Evropu, od roku 2000 se usadil v Dominikánské republice, kde žije a má rodinu. Příležitostně psal reportáže mimo jiné pro časopisy Týden, Sirius, Dolce Vita a spolupracoval jako zpravodaj s českou pobočkou stanice BBC pro Karibik. Je autorem autobiografické knihy – „Klaunova zpověď“, která vyšla v roce 2004 v Čechách v nakladetelství DEUS.