Ufiknout či neufiknout počtvrté - Proč je kastrace dobrý nápad

V prvních dvou dílech našeho kastračního speciálu jsme mluvili o bludo-mýtech, které často chrání kočičí a kocouří ohanbí před veterinárním zásahem. Zanechme však boje s tradicemi a pojďme se podívat na exaktní a racionální důvody pro a proti odnětí možnosti plodit. Dnes si povíme, proč ano a zítra mrkneme i na pár racionálních protiargumentů.

Proč kastrovat své koty:

1) Regulace populační exploze. Jak už jsme zmínili v kapitole o mýtech, člověk k sobě kočku za posledních 100 let pevně přivinul. Kočka je součástí světa, který jsme vytvořili, součástí civilizace. Kočičí společenstva jsou chrámy křehkých vztahů. Skupiny volně žijících koček často bojují o potravu a přežití za poměrně značného fyzického strádání. Skupiny, které uměle sestavil člověk pro svou potěchu jsou vinou vzájemné nevraživosti jedinců jen málokdy harmonické. Je tedy nasnadě, že chceme-li se obklopovat kočkami zdravými a spokojenými, budeme kočičí množení určitým způsobem regulovat. Připusťme, že v minulosti, kdy humánní metody regulace plození nebyly k dispozici, byla eliminace nadbytečných strávníků opodstatněná. Dělali to i profláknutí milovníci koček ve starověkém Egyptě. Topili kotěcí mimina, ještě než se maličkým očka proloupla. V době, kdy je kastrace téměř rutinní záležitostí a provádí se za cenu, kterou si opravdu může dovolit skoro každý, neexistuje výmluva ani omluva pro to herodesovské chování.

2) Důvody zdravotní. Přímý pozitivní vliv kastrace na zdraví kočky je spatřován zejména v oblasti prevence zhoubných nádorů a v eliminaci komplikací spojených se samotnou březostí a porodem. 

V případě kocourů jsou hlavním zdravotním problémem kousná a tržná zranění. Šrámům z boje se nevyhne téměř žádný nekastrovaný kocour, který se vydává do noci za voláním lačných nevěst. Zranění, v kombinaci s většími toulacími tendencemi, a tedy větším rizikem, že dojde ke střetu s autem, psem, sovou, nebo myslivcem zapříčiňují smutnou statistickou pravdu, že průměrný věk nekastrovaných kocourů, kteří mohou ven, je jen něco málo přes pět let. A ještě jeden faktor přispívá k této nemilé bilanci. Lomíte někdy rukama nad nemocnými nebožáky, kočkami, které onemocní ohavnými virovými chorobami FIV nebo FeLV? Statisticky, právě nekastrovaní kocouři jsou jejich největšími přenašeči. A nejúspěšnějšími díky svým rozhlehlým teritoriím.

Co se týče dlouhodobého zdravotního stavu kočičí populace, kastrace pozitivně ovlivňuje zdraví budoucích generací. Kastrace značkových nebo poloznačkových jedinců, kteří nebyli uchovnění, ale jsou  množení za účelem výroby "koťat na mazlíka" podpoří boj proti nelegálnímu obchodu s koťaty a zároveň zamezí vzniku genetických a vývojových vad, které se mohou projevit až třeba u vnoučat náhodně množených jedinců.

Neměli bychom pomíjet ani zdraví psychické, a to zejména kotů ryze domácích, kteří se nesetkávají s nekastrovanými jedinci opačného pohlaví, a jimž tedy nezbývá, než se vyrovnat se svou pravidelnou touhou po svém. Nekastrovaní domácí koti bývají často výrazně teritoriální a jejich frustrace z nemožnosti plodit dědice svých statků se v některých případech může dokonce obrátit v agresi vůči lidem nebo jiným domácím zvířatům. "Naprázdno" mrouskajícím kočkám se nezřídka vytvoří cysty na vaječnících, které způsobí, že se kočka svého bohatýra dožaduje téměř bez přestávky. MňááááááááUáááááÚúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúú. Kočka trpí, její zdraví trpí, vaše trpělivost trpí. A veterinář stejně musí skalpelem do kočičího břicha.

3) Důvody praktické. Zdánlivě nejméně podstatné, ale o to víc palčivé pro chovatele. Nekastrovaný kocour se velice snadno nechá strhnout k té báječné kratochvíli, jíž je značkování. Značkování močí. A značkování není taková legrace, jako když se macíček zapomene a vyčurá se vám do bot. Odér kočičí značky je v porovnání s pachem klasické moči nesrovnatelně mocnější a vtíravější. Značka je ekvivalentem rány pěstí, kterou vám uštědřil barový vyhazovač. Chytíte se za nos, utřete si oči, které se z ničeho nic rozslzely a vrhnete se k zemi, abyste našli "kde to je?!". Pach značkování nepřebije ani ten nejsilnější domácí vůňomet a nezbavíte se ho, ani kdybyste nanášeli zednickou lžící na postižené místo myrhu a kadidlo. Pokud máte doma nekastrovanou kočku, která nechodí ven, vězte, že hlas vaší vábící Sirény slyší všichni chlupatí páni v okolí i zpoza zavřeného okna. Divíte se, že máte občurané rohy na baráku a soustavně nakaděné v záhoncích mrkve? 

Značkovat mohou i kočky, ale činí tak méně často. Přestože kastrace nezaručuje stoprocentně, že značkování ustane, je pravděpodobnost dost velká. Kocouři i kočky mohou značkovat ještě několik týdnů či měsíců po kastraci, než se jejich kupírované pohlavní ústrojí dohodne s mozkem a všemi hormony, že už to nemá cenu. Mnoho koček se díky eliminaci stresu pramenícího z touhy po plození stává přívětivějšími a mazlivějšími. Zejména kocouři jsou známí tím, že se z nich často stanou tuliví plyšáci. V případě, že chováte více než jednu kočku a vztahy na pracovišti nejsou zcela dokonalé (což nejsou skoro nikdy, přiznejme si to), je kastrace často úlevným řešením, díky němuž lítá podstatně méně chlupů. 

Ujasnili jsme si, proč kastrovat a přichází otázka: Kdy?

Existuje celá řada studií, které potvrzují, že zvířata kastrovaná před prvním mrouskáním jsou po zbytek života zdravější. V Americe do toho jdou zvostra a kastrují už dvouměsíční koťata. Ale ani Evropa nezůstává pozadu. Existuje několik belgických studií z poslední doby, které neprokázaly, že by časně kastrovaná koťata vykazovala v pozdějším věku jakékoliv změny chování oproti koťatům kastrovaným později. V Dánsku dokonce nedávno schválili zákon o povinných kastracích koťat. 

V našich luzích a hájích panuje názor, že je vhodné počkat, až kočka či kocour dosáhnou pohlavní dospělosti a zatouží "jít na věc". Pak si vet natáhne latex a taky jde na věc. Jestli jste to prošvihli a máte doma stále plně vyzbrojeného jedince, nepropadejte panice. Pokud je kot zdráv, může být kastrován i když je starší jednoho roku. Jen pozor, nepodlehněte dojmu, že máte dost času. Kočky začínají mrouskat kolem šestého měsíce věku, ale některé i podstatně dřív.... a ne každá se svým čerstvě nabytým ženstvím hlasitě chlubí. Tak abyste nebyli překvapení. 

A na závěr malá lingvistická perlička. Nahlédneme-li do historie našeho krásného jazyka, zjistím, že původním významem slova "fešanda" byla právě kastrovaná kočka. Proč asi? ;)