Moje Kočka do politiky jít nechce, to už jsme si ujasnily v minulosti. Já taky ne. Takže jediné, co mi zbývá, abych se pokusila ovlivnit vývoj našeho státu, je jít k volbám. Ale koho volit? Plápolající stranu spektra odmítám z principu, takže na první křižovatce byl směr jasný. Ale pak mi nohy ztěžkly. Já nevím, koho budu volííííííííííííííííííííít!! Vyla jsem zoufale s čelem na klávesnici a s pocitem paralyzující zodpovědnosti.
Jdeme k volbám!Zdroj: Internet
Kočka právě vehementně hrabala v záchodku, což se značně podobalo mé snaze pídit se po nějakých validních předvolebních informacích v médiích. A tu mě to napadlo. Neumím sice věštit z vnitřností skotu, kávové sedliny, ani z hvězd, ale zkusím kočky. Udělám si předvolební Kočkulačku a ta rozhodne!
Sledovala jsem po očku vše, co se stalo a pečlivě si zapisovala předvolební věštbu.
Koho tu máme jako prvního? Kočku jsem, jako obvykle, vypustila na zahradu se slovy: tak si běž. A jako obvykle jsem za ní zaklapla dveře s nepříjemným pocitem, že se zatoulá. Za chvilku ale seděla zvenku na okně a uraženě mňoukala. Hmm, Svobodní to nebudou.
Po příchodu z krátkého venčení vyšla z Kočky za doprovodu nevábného žbluňkavého dávení hromádka uslintané trávy. Škrtám Zelené.
Při přípravě oběda odpadl i další horký kandidát. Vodňanské kuře, které jsem Kočce nabídla k inspekci čerstvosti neobstálo a nadšeně se přiřítivší Kočka se zhnuseně odloudala pryč. Jo, bylo v lednici už pět dnů, ale to se nedá nic dělat. Věštba je věštba. Vyhodila jsem kuře do smetí a škrtla volebního nováčka.
Překvapivě se nechytil ani další ptáček. Myslela jsem si, že Kočka vyskočí na parapet a bude cvakat zubama směrem k naší ptačí budce. Tajně jsem doufala, že to bude až prvoplánově jednoduché. Přiletí pták, Kočka po něm půjde a já tam hodím paní Němcovou. Ale co to, co to? Větve se pod pernatci jen prohýbají, ale Kočka je sleduje s velice vlažným zájmem. To kdyby existovala strana, která má ve znaku můru, bylo by jasné, kam se chlupatý kompas otočí.
Začala jsem lehce propadat panice. Zrovna, když jsem si naplánovala, že na koberec v pracovně rozmístím vedle sebe zbylé volební lístky, na každý naaranžuju kus sušeného masa a budu sledovat, kam se chlupatá hlava vrhne nejdřív, přestalo to Kočku bavit. Protáhla se, zívla, slezla ze stolu, prošla kuchyní a sedla si na práh špajzu.
Napjatě jsem otevřela dveře. Kočka vyskočila na polici. Vlezla až dozadu za strouhanku a sušené švestky a chvilku se tam hnízdila. Vystrčila tlapku a shodila na zem rajčatový protlak. Pak tuňáka ve vlastní šťávě. Fazole ve slaném nálevu jí chvíli trvaly, ale přes okraj se přece jen přehouply. Za nimi letěla vepřovka a stoletý mandarinkový kompot v plechu.
Ok. Tak to bychom měli. Do urny půjdou konzervativci. Takže stejně pták. Kalous ušatý je sova, ne? Dyť já jsem to tušila, že to bude pták.
