Jaro-letní zamyšlení aneb první výlet

Dneska nebudu vtipná. Budu sentimentálně romantická. Dolehlo na mě jaro a na kočky taky, tak sorry. H je služebně v Praze a já mám před sebou den, kdy toho hodně stihnu! Mám rozpracovaných asi deset projektů a cítím, že mi to dnes půjde od ruky. Začít se ovšem musí pořádnou snídaní. Sedím na zápraží a piju kafe, slunce svítí, ptáci řvou a mezi kameny na dvorku rozkvetly fialky, petrklíče a sedmikrásky. Život je nádherný! Je jaro! Počítač ani nezapnu, jdu umývat okna.

Kočka mhouříPetra Žallmannová

Otevírám okno v kuchyni, vyhazuju těsnící deku, pět mrtvých masařek a jednoho pavouka a pouštím do domu jaro. Nááádhera... Kočko, kam se ženeš? Kočka stojí na parapetu a točí nosem. Tak že by dneska poprvé? Že bych je pustila? Vzrušením se mi zrychluje tep. Kočce asi taky, protože nelení a seskakuje na násep pod oknem. Rozhodovala jsem se očividně moc dlouho. Rychle jí jdu otevřít i vstupní dveře, kdyby se náhodou zalekla své odvahy a chtěla zpátky.

A taky že jo. Kočka mi proběhne mezi kotníky s ocasem vysoko zdviženým zpět do předsíně. Ale za chvíli už je zase venku, sedí na schodech a očichává velký fialový cákanec, kterým nahlásil příchod jara nějaký nízko letící orel. Zvedne se a kráčí podél domu, nakoukne za roh, seskočí z náspu a vydá se podél obvodu dvorku. Otírá se tvářemi o cirkulárku, pařez, rozpadlý plotek – všechny tyhle historické artefakty mají v záři slunce poetiku zašlých časů, měla bych si jít pro foťák, ale jsem líná. Kočka narazí na drn zelené trávy a nadšením nadskočí. Za chvíli je po drnu a kočka vesele mlaská. Zvratky obsahující trávu se lépe odlupují od koberce, pomyslím si. Vrací se na sluncem zalité schody, kde se rozvalí a vesele pomrukává. Idyla. Obě mhouříme oči a odmítáme se pohnout.

Na dvorek se vřítí rehek kominíček s manželkou a s velkým křikem krouží těsně nad zemí. Kočka si může hlavu ukroutit a fousiska má naježená! Dalším rozptýlením je čmelák. Je obrovský, bzouní po dvorku a nakonec mátožně naráží do auta a spouští alarm. Kočka cválá dovnitř. Je konec.

Zavřu dveře i umyté okno a sednu si k počítači. Tak, první výlet máme za sebou.