pobavilo

Choříme

Pro tyto případy v rámci okresu není špatný bílovecký (respektive staroveský) Dvořák. Sice dražší, ale perfektní. Navíc má ordinaci jak doma, tak v Ostravě. Můj kocour se zdá být s jeho péčí spokojen.

Hezké.  A já bych chtěl být svým kocourem.

Naštěstí se mu jakékoli zranění zatím vyhýbá, má se jako prase v žitě. Dělá si co chce, je mrštnej a rychlej (narozdíl ode mne), venku sežere na co přijde, doma mističky... Akorát, já být na jeho místě, neotravoval bych ho ve čtyři ráno a nechtěl pustit ven. Dneska mi lezl v posteli po zádech, vrněl mi do obličeje, pak strašně naříkal, že jsou zavřený dveře...to bych si fakt nedovolil.

A nejvíc naříkají, když se jim nic neděje. :-)

Teda, to byly nervy i to jen číst.

A také bych chtěl být svou vlastní kočkou... to by byl veget!

To byly nervy, co? Soucitím s Vámi i se čtvernožcem.

Naše micina si při seskoku vysokém udělala vnitřní zranění, léčilo se to léky a - klidem. Náš domácí horolezec o klidu nechtěl slyšet ani omylem. Nakonec skončila na matraci pod naší postelí, v ložnici veškerá kočičí výbava včetně jídla a krabičky (co bysme pro příšeru mrňavou neudělali). Nejčastější byl v době léčby syndrom zavřených dveří - to je, když kočka u JAKÝCHKOLIV zavřených dveří řve do zemdlení. Ovšem po jejich otevření nakoukne dovnitř, zjistí, že od včerejší návštěvy se nic nezměnilo, zklamaně se podívá na unaveného člověka (akce se obvykle koná ráno ve 4) a jde hulákat dalším dveřím. Od té doby jsem začala všechny dveře v ložnici, jak od skříní tak pokojové,nenávidět :-D.

Po 3 měsících se zcela uzdravila a dobré - jen jsme jí museli zamezit vstup na skříně, aby se to neopakovalo.

Ty jo, teď koukám.... naše kočky musí být sourozenci, ten můj hajzlík dělá přesně to samé. S těma dveřma. A to je zdravej jak řípa. 

Ó, chuďata malá statečná... vyřiď jí, že s tou červenou ponožkou je sexy, a brzy ji uzdravte 

Ať se brzy uzdraví. Nám tenkrát kocoura porazilo auto a měl taky dlahu..tahal nohu legračně za sebou:-)