Tuhle jsem narazila na eshop, kde je možné objednat sloní a žirafí trus. K čemu, propána, něco takového? Proč raději neprodávají třeba tygří?
Zase kočkaPetra Žallmannová
Nepopírám, že jsem v příručkách o přežití zaznamenala informaci o praktičnosti sloního trusu, který dlouho uchovává vlhkost a když má člověk ve vyprahlé krajině žízeň, jedná se o spásonosný nález. Myšlenka je to zajímavá, ale v našich souřadnicích ne zcela kulturně zažitá. Předpokládám, že většina z nás ve špajzu raději najde basu piv, než pěkně zaleželé sloní lejno.
Ale trus velkých koček, to už je produkt o poznání praktičtější. Častým nevítaným návštěvníkem holubníků a kurníků jsou kuny. A prý na ně nic nepomáhá. Kromě jedné magické substance. Tygřího hovna nakydaného po obvodu pozemku.
Jestli to má být souvislá vrstva a jak často je nutné ji obnovovat, to si nejsem jistá. Už vůbec si nejsem jistá, co by taková aroma-nálož udělala s psychickým zdravím mých koček, a proto tímto kouzelným produktem naši zahradu skrápět nebudu, i kdyby se nám na půdu nastěhovala celá kuní rodina i s malým kuním nábytkem.
Nicméně, tento tovar žádaný je. Byla jsem toho očitým svědkem. Měli jsme toho kontrabandu jednou plný kýbl v práci. I přes mnoho igelitových vrstev se obsah sebevědomě hlásil o slovo. Naštěstí zase bryskně zmizel. „Rychle si pro to přijeďte, paní Vomáčková! No jóó, mám to tady pro vás. Je to tygří, namíchaný s gepardím. Může být? Bezva. Tak ale RYCHLE!“
V souvislosti s touto příhodou jsem uvažovala o novém teritoriu svých koček. Na jaře budou poprvé, po stěhování do nového bydliště, vypuštěny ven. Jak vysvětlit oprsklým místním kočkám, že tady je teď Krakonošovo a platí přísný zákaz občurávat strategická místa, zejména naši rohožku? Dokážou se ti moji ubožáčci, městskému životu přivyklí, poradit? Zážitek s tygřím kýblem mě přivedl na myšlenku, že budu svým kočkám pomáhat. To, co zanechají v záchodku doma, pečlivě vyberu a roznesu po obvodu naší zahrady. Ha! To budete mrkat, cizí kocouři, jak nám to tu voní!
Po nějaké době se mi ale nápad rozležel v hlavě. Možná tím sice odpudím cizí kočky, ale na druhé straně tím pozvu na hody všechny místní psy. Koprofágie je u psů častá a vzhledem k ceně granulí, kterými své koty krmím, předpokládám, že produkují učiněné delikatesy.
A proč vlastně ta kočičí hovínka tak páchnou/voní? Má to několik vysvětlení. Jednak je to složením stravy. Pokud svého domácího tygra krmíme méně kvalitním žrádlem (granule a paštiky ze supermarketů, ale i ty žluté a fialové dobroty, které známe z reklam), nemůžeme očekávat, že bude trousit perly.
Druhým důvodem jsou dva anální váčky, které má každá kočka vedle otvůrku produkujícího to, o čem tady dnes píšu. Při každém výkonu je z análních váčků vytlačena trocha velice aromatické substance, která produkt ovoní kočičím Chanelem no.5. Při leknutí nebo ve stresu může kočka uvolnit část obsahu i samovolně... jak to poznáte? Pokud jste zrovna nekoupili osvěžovač vzduchu značky „shnilá ryba“, poznáte to spolehlivě.
Kočky trpí problémy análních váčků o poznání méně, než psi a navíc nám, na rozdíl od psů, většinou nedávají vědět, že je něco v nepořádku, typickým sáňkováním. I bez těch sáněk bychom však měli kočce občas nakouknout pod ocas, jestli je tam všechno růžové, nenapuchlé a v cajku.
