Co žere ta vaše?

Často dostávám dotaz, čím a jak krmit kočku. Otázka jednoduchá, ale odpověď snad nemůže být složitější. Názorů na kočičí stravování je velké množství a každý si za tím svým stojí, jako by šlo o světový mír. Jakmile se člověk přikloní na jednu nebo druhou stranu, je na šikmé ploše a řítí se do pekel. Hned se totiž objeví armáda zastánců jiných kočičích lahůdek a kamenuje ho argumenty typu: „Ale naše Murina tohle žere celej život a je naprosto v pohodě!“ – no s tím se opravdu polemizovat nedá. Internetové diskuze jsou napěchované mistry nutričních kouzel, z nichž každý by pro tu svou granulovo-kapsičkovo-masovou pravdu vraždil.

Kdo je na světě nejhladovější?Zdroj: Internet

Nejzapeklitější na celé věci je, že jediná, objektivní a absolutní pravda stran kočičího stravování prostě neexistuje. Neznamená to, že by měla v žaludcích našich chlupatců zavládnout anarchie a rozhodně bychom neměli vzdát touhu nalézt ten správný jídelníček pro naše chlupaté souputníky. A tady se dostáváme k jádru pudla... nebo spíš k jádru kota.

Jak tedy vybírat:

Stejně, jako v politice nebo ve filozofii je nutné najít správný směr. Hlavní nutriční směry jsou dva.

Komerčně vyráběné krmivo – to má další dvě větve dělení. Samozřejmě se primárně dělí na kvalitní a nekvalitní. Kvalitní suché a vlhké krmivo se dále člení na „maso, samý maso“ a na straně druhé „ó věda je tak mocná“.

„Maso, samý maso“ jsou firmy jako Applaws, Acana, Orijen, Almo Nature a další. Jejich marketingovým tahem je „kočka je masožravec a nic jiného než maso do ní nesmí“.

Do kategorie „Ó, věda je tak mocná“ spadají hlavně dvě značky Hill’s Science Plan a Royal Canin, které s pomocí nejlepších nutričních odborníku, co jich ve veterinárním světě je mixují kočkám potravinový koktejl s maximálním ohledem na jejich výživové potřeby. Proto jsou tu speciální pokrmy pro kočky různých plemen, pro kočky tučné, pro kočky, co lítají venku, pro kojící matky nebo pro staroušky. Krom toho vyrábějí i tak zvané klinické diety, které jsou k dostání u veterináře a slouží k léčbě koček nemocných. (Purina Pro Plan sice v závěsu vyrábí klinické diety a opičí se, ale nedisponuje stejnými výzkumnými centry, jako dvě prve jmenované značky).

Nekvalitního krmiva jsou mraky, ale za všechny bych chtěla jmenovat, nebo spíš nejmenovat, výrobky beze jména, které prodávají supermarkety pod vlastní značkou. U těch je problém v tom, že v testování mohou občas vyjít docela dobře... ale jen občas. Jednotlivé šarže se od sebe mohou lišit tak, jako se liší králík od králičího bobku.

Druhým nutričním směrem je BARF. V poslední době hrozná móda. Jde tu o maso, vnitřnosti, zeleninu, ovoce – všechno syrové a doma míchané. A zase závěje zastánců a odpůrců. Z jedné strany je syrové maso opravdu „přirozenou“ potravou kočky, ale na druhé straně je sporné, jestli jsme schopní doma namíchat ten syrový koktejl opravdu tak, aby odpovídal skutečnosti.

A co na to kočky?

Kočka má jen 500 chuťových pohárků (člověk asi 9000) a necítí sladkou chuť. Jóó, já vím, že ta vaše žere dorty a zmrzlinu, ale musím vás zklamat, jde po tom tuku, ne po té sladké chuti. 

Kočka má nejraději, když to má teplotu právě zakousnuté myši, takže 38°C. Pokud kupujete drahé kapsičky a divíte se, proč to ta potvora nežere, zkuste to ohřát.

Kočka je masožravec. Má krátké střevo a maso potřebuje. Pokud chcete kočku vegetariána, pořiďte si králíka (při troše štěstí vás taky poškrábe a pokouše). 

"Raději mi ty granule moc nestřídejte... čék se pak po..., ani neví jak." 

Kdyby kočky nakupovaly, asi by opravdu koupily to, co vidí v reklamě. Bohužel.

Tohle je takový malý úvod. Komu ještě nehučí v hlavě, může se mrknout do Knihovničky na webu České kočky. Najde tam několik stran podrobností a pikantérií ze světa mlsných jazyků.