Co na tom tak dlouho trvá?

Proč to tak dlouho trvá? Ptají se často klienti poradny. Chtějí radu hned teď! Jsou nedočkaví a těší se. Těší se, že jim někdo rychle a jednoduše poradí, co s tou zatracenou kočkou, která jim svým zlobením už dva roky pije krev. Těší se, že dostanou úhlednou obálku lehce vonící levandulí, v níž bude na cedulce ozdobným klikyhákem napsáno zaklínadlo, které oni pak slavnostně pronesou v přítomnosti kočky, a tím dojde ke spáse. Jak bych to řekla... no, ráda bych, ráda, ale nejde to.    

Kočka přemýšlí...Petra Žallmannová

Vsadím boty, že pokud máte kočičku, která dělá něco, co vám moc nejde pod nos, snažili jste se už problém vyřešit sami. Hrnek kafe a jde se sjíždět internet. V internetových diskuzích a na sociálních sítích na nás vybafne spousta jednoznačných a zaručených rad. Každý bude mávat tím odzbrojujícím argumentem „funguje to u nás, bude to fungovat i u vás“! A my to zkoušíme a snažíme se, ale výsledky jsou bídné. Na základě mnoha umrtvujících neúspěchů pak dospějeme k názoru, že je naše kočka učiněný ďábel a odsoudíme sebe i ji k věčnému sakrování.

Fígl je v tom, že nejen každá kočka je jiná, ale každá kočka je jiná v kombinaci s jiným dvounožcem, s jiným čtyřnožcem a s jiným prostředím, v němž žije. Ta samá kočka bude v jedné domácnosti „bezproblémový mazlík“, ale po přestěhování do jiné se promění v šavlozubého tygra. Je to normální, bežné a velmi individuální.

Instantní rady jsou velice nejisté. Nejistější na nich je, že fungují jen v některých případech.

I když se obrátíme na svého veterináře, jsme většinou odkázáni na specializované pracoviště. A to je v pořádku, nemůžeme po jediném lékaři chtít, aby byl zároveň skvělým psím ortopedem, hadím kardiologem, ptačím internistou a kočičím psychologem.

Cesta k veterináři by však měla být v případě každého problematického chování  to první, co podnikneme. Než se začne řešit kočičí hlava, musí být jistota, že je v pořádku tělo. Kočku možná něco opravdu bolí a bohužel nemůžeme moc spoléhat na to, že za námi večer přijde na gauč, hodí si tlapku přes tlapku a řekne „Čéče, Máňo, je mi nějak šoufl.“.

Možná kocour nečurá do fíkusu proto, aby se nám pomstil – nějaká msta je mu ve chvíli, kdy se mu močovou trubicí tlačí vláček kamínků, zcela ukradená. Možná, že si vaše Micka nevylízala všechny chlupy na břiše, protože je jí horko, ale běsně ji bolí žaludek a ona doufá, že si ho tím lízáním očistí a umyje. Možná, že vaše kočka nekouše při pohlazení proto, že je to mrcha, ale proto, že už není nejmladší a včera jí při skoku z linky úděsně ruplo v zádech. 

U veterináře bychom měli požádat nejen o klinické vyšetření. Poukážeme na problém, kterým kočka trpí a necháme udělat všechna vyšetření, která lékař považuje za adekvátní.

Já vím, že se vám to asi moc nehodí... zrovna teď na veterinu... kdy já se tam mám dostat... to tam zas budu čekat ve frontě!... kolik to všechno bude stát?... kočka zas bude na nervy a pokouše veterináře! Je to jen na vás, ale pokud s tím problémem chcete něco udělat jednou pro vždy, je potřeba začít z gruntu.

Poté, co veterinář prohlásí kočku za zdravou, můžeme se začít zabývat tím, kde vznikl problém, který ji i vás trápí. A to nám kočka neřekne. Musíme to odhalit.

Poruchu chování mnohdy způsobí jedna dramatická událost. To, že se něco změnilo, však často zaregistrujeme až se zpožděním. A pak je těžké vzpomínat, že vám před půl rokem upadl těžký svazek klíčů vedle spící kočky nebo že se přistěhoval soused s kocourem, který u vás sedává na zahradě a vyzývavě kouká do baráku. Jindy se porucha chování vyvine postupně a plíživě, vinou stabilní hladiny stresu, který by krátkodobě nevadil, ale dlouhodobě se na kočičím psychickém zdraví odrazí.

Některé věci holt trvají déle. Když jdete na oční, že špatně vidíte, také lékař jen tak namátkou nezaloví v krabici brejlí. S kočičím nitrem je to stejné. Musím se seznámit s náturou kočky, s její historií, s jejími preferencemi, zdravotním stavem a životním stylem. Až pak mohu po kouscích začít spřádat pavučinu problému, který vás tak trápí, abychom společně našli cestu k jeho řešení.