Herr Martin Schulz, stojím pevně za Vámi, nedejte se!

Předem bych Vám chtěl poděkovat za Váš čas, tedy že jste si našel chvilku a vysvětlil nám své postoje pro televizi ZDF. A tímto bych Vám chtěl vyjádřit mou plnou podporu a loajálnost.

Mrzí mě jen, že jsem Vás nikdy neviděl na hlasovacím lístku, abych Vás tak mohl svým hlasem podpořit.

Na úvod bych chtěl poznamenat, že je třeba všem těm šmejdům, jak je nepřímo správně nazval p. Mitrofanov zde  a zde, zatnout tipec. Všem, kteří nevěří v systém solidarity se všemi, v pomoc druhému bez výjimky, společnou evropskou budoucnost. Všem, co se neuvědomují si, že když berou, musí také dávat.

S těmi se hovořit nedá, oni opravdu nechtějí chápat, někteří si dokonce dovolili chápat po svém. Oni pořád mají nějaké argumenty, posílají si fotky a videa, sdílejí názory, které navíc nejsou schváleny. Někteří si dokonce myslí něco jiného než Vy a co je nejhorší, dovolili si vystoupit proti Vám ohavnými články plnými nenávisti.

Pro všechny tyto šmejdy by proto bylo ideální zřídit nějaké tábory, s nimi má Váš národ bohaté zkušenosti. Tam je internovat, nechť si tam tu svoji nenávist, zlobu, strach a schizofrenii šíří mezi sebou.

Ať nechodí s tou svou nenávistí, nacismem, fašismem a šmejdstvím mezi nás, slušné občany. A uvolněné prostory, byty, auta nechat uprchlíkům. Tím bychom pane Shlulz vyřešili hodně. Poprosím Vás, zauvažujte o tom.

Pane Schluz, chtěl bych apelovat, že výhrůžka silou byla málo důrazná, byla prezentována s Vaší pověstnou přátelskostí, uvědomělým myšlením, solidaritou a evropským myšlením.  Poprosím Vás, pohrozte pořádně, co síla znamená! Jinak mám strach, že se to ve zdejší kotlině nepohne k lepšímu.

Zde je naprosto vidět, jak je nutné přitlačit na proces evropské integrace, protože v případě společné armády, už by na našich hranicích mohly stát pro výstrahu tanky všech uvědomělých zemí Evropského společenství. Mám totiž strach, že nějaké stopnutí dotací s těmi šmejdy nic neudělá, protože si dovolili nebýt neziskovými organizacemi, dělají to ve volném čase a zdarma a Sobotka má strach, že by to vše u dalších voleb projel jako s RPG.

Shodou okolností jsem byl nedávno navštívit kryptu teroristů, tedy Národní památník hrdinů Heydrichiády.

Už v roce 1941 jeden Váš kolega Heydrich, humanista, průkopník evropské integrace pod vlajkou Německa (Třetí říše), vyslovil poznatek, že tento prostor není pro Čechy. Já samozřejmě souhlasím, jen mám názor, že tento prostor musí být multikulturní!

Bohužel se mezi námi našla teroristická individua, která se s tím nechtěla smířit a spáchala jeden z nejohavnějších zákeřných činů. Místo toho, aby udělali workshop, kulturní akci, průvod či vedli spřízněný dialog o tomto složitém problému, tak po někom hodí bombu. Ale nemám strach, dnes se již nikdo takový nenajde, obětovat život pro svobodu jiných, za Vlast, to by na facebooku moc lajků nezískalo. A protože si myslím, že Vám zde nic takového nehrozí, rád bych Vás tímto pozval na návštěvu, kde by jste vystoupil ideálně pod "Koněm" a osvětlil všem těmto zlým lidem, proč je solidarita se všemi potřeba. A pokud pošlete hodně na dotacích, slibuji že účast bude valná a to včetně vyšperkovaných transparentů a vlaječek.

Na závěr jsem byl potěšen, že při odchodu z muzea jsem byl obohacen multikulturní vložkou, hned jsem se cítil jako doma. A že i díky Vám bude v ČR, tedy spřátelené a členské zemi Evropské unie lépe a budu moci být hrdý na to, že jsem i díky Vaší osvícenosti pomohl zničit vše, co nám zde naši předci zanechali.

Mit dem freundlichen Grüßen, scheiße Katze und für die Ewigkeit mit dem Eurosojus (se srdečným pozdravem, zakakanou kočičkou a na věčné časy Eurosojusu)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Našim parašutistům, jejich rodinám a všem, kteří přinesli oběť, a to často nejvyšší, se případně omlouvám, pokud není dostatečně zdůrazněna ironie článku.  A na jejich památku a připomenutí si dovolím:

Josef Gabčík:

Josef Valčík:

Jaroslav Švarc:

Jan Kubiš:

Josef Bublík:

Adolf Opálka:

Jan Hrubý: 

A jména obětí po atentátu:

Jsem na Vás hrdý, dnes se pomalu zapomíná, o co jste se zasloužili a proč. Uvidíme, zda se někdo tak odvážný najde, až se tu časem vyhlásí Chalífát.

Michal Zákoucký