- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Než jsem přišel z vesnice do Prahy, tak jsem byl naučený každému pomáhat. Když mě během prvního dne požádalo o drobné asi sedm lidí, byl jsem na vážkách, zda dělám dobře (Prvnímu jsem dal asi deset korun, druhému a třetímu taky, ale na ostatní nezbylo). Dodnes občas (jednou za 14dní) koupím nějakému bezdomovcovi housku, párek v rohlíku nebo kafe.
Prodejci NP jsou v pohodě, horší jsou tací, kteří mají na krku ceduli, že jsem hluchoněmí a v ruce mají kelímek, případně další, co vlastní falešný průkaz, že jsem nesvéprávní nebo na Florenci žebrají o drobné na cestu z Prahy atd.
Vtipné je, když tyto osoby člověk potkává na stejném místě pravidelně :-))
Mám podobnou zkušenost, když člověk nedá, protože nemá nebo prostě nechce dát, jsou někteří jedinci docela agresívní :-( Mám na to dvě metody :
1) metoda Otevřené Dveře - "Nemáš drobák ? Mám. A dáš ? Nedám."
2) metoda Prevence - Když vidím, že se týpek připravuje k dotazu, požádám ho o drobné první :-)
Mimochodem ohledně žebráků jsem doporučuji výborný film :
"Je strašlivá zima, opravdu po mne ta osoba chce, abych vyndala ruce z vyhřátých kapes kožíšku a lovila peněženku?"
U toho bohužel zůstane většina lidí. Neochotných pomoci, rozdělit se, podat pomocnou ruku...Tak nevím, kdo je na tom hůř, ten kdo nemá ani floka nebo ten kdo nemá žádný soucit a ani špetku lásky.
No víte, tohle bylo opravdu a upřímně to první, co mne napadlo a také se za to stydím, ale je to fakt.
Kdyby toto byl jediný důvod proč nepřispět, pak bych na tom asi byla bledě.
Jenže není tomu ani rok, co jsem v Modrém klíči pomáhala v rámci dobrovolnictví s úpravou zahrady po rekonstrukci a byla jsem zmrzlá na kost a zima nebyla důvodem se na to vykašlat
Milá Katko. Jste můj jeden z oblíbených bloggerů. A mám radost, že jste z toho samého města, co já. To znamená, že Vás můžu potkat! No, k těmto individuím: Dobří jsou taky Ti, co čekávají u východu z obchoďáku u garáží.
"paní, přispějte.." kluk, špinavý, béďaratý, s ručně napsanou jmenovkou a pohlednicí za 0,50haléřů.. sádrou na ruce. Očekává aspoň něco a je mu evidentně trapně. Je mi ho líto. Ale komu bylo líto mě, když jsem měla 3500 mateřskou a z toho 1000 na měsíc na jídlo? Nikomu. Sebrala jsem se, dítě nechala babičce a odjela do světa. No a teď mám plný košík (hlavně sodovek) pro svojí rodinu a hrdě si vykračuji ke svému autíčku (i když z bazaru). A proč? Protože jsem nebrečela, že nemám, ale protože jsem šla a něco udělala, abych měla!
Jo a taky jsem stávala pro sociální dávky ve frontě.. malého jsem oblékala do toho, co kdo dal, poslal, pověsil na kliku u dvěří. A nikde jsem nežebrala. Dodnes si pamatuju, jak naše sousedka (cikáni) mi dávala oběd nebo večeři se slovy: Stejně by se to vyhodilo. A ani nevíte, jak jsem byla tehdy ráda. A nebo, jak jsme se se stejně postiženýma maminkama scházela vždy u nějaké z nich a vařili kopu jídla z věcí, které kdo doma měl, abychom ušetřili.. Ale nikdy, přísahám Bohu, nikdy bych nešla žebrat, to bych raději šla.. vy víte co..
Dobrý den,
já jsem to taky nevěděl, ale kdosi mi poradil. Když vkládáte text z Wordu, zrušte formátování. Označte text těla článku a klikněte na ikonu gumy v nabídce. Text Vašeho článku ze zvětší. Hezký den. V. Ch.
Mě zase každý měsíc volají a chtějí po mě obrazy do aukce. Na neskutečné krávoviny...Tak doprdele, at se zvednou a kdyz tomu tak veri, at to plati celou svou vyplatou.
No co si ti pouliční somráci všechno nevymyslí?! Jeden by myslel, že nemají co do huby, a oni si zatím pořádají aukce obrazů.
ale vzpomněl jsem si na vtip:
Jde Kohn s Roubíčkem a potkají žebráka. Roubíček mu dá korunu, Kohn nic. "Kohn, řeknou, proč mu nic nedali, když maj doma milión?"
"Podívaj se, Roubíček, u nás je milion chudých. Když dám každýmu korunu, co se stane?
Chudým to nepomůže ale já už nebudu milionář."
Moji generaci honili po všech brigádách / chmel, brambory, řepa a kdoví co / .Nestěžuji si. Dnešní mladá generací je posílána žebrat. Možná, že se jí to také bude později hodit.
Mila pani me "proklela"...........tak ja jsem ji rekl, ze ji "proklinam zpatky" a ona zmlkla.........asi nevedela, co na to rict.
proklela slovy: aby tě rakovina po poli honily a tys neměl kam uhnout, more!!!
Moc pekny clanek. Clovek nekdy nevi, jak se na vsechny ty charitativni akce tvarit. Co se tyce NP, kdyz jsem zila v CR, pravidelne jsem si ho kupovala - od jednoho mileho pana, ktery staval pred Menzou v Olomouci - a i tem, kteri si casopis nekoupili, popral vzdy krasny den. Byl porad takovy rozesmaty, meli jsme ho moc radi. Nevim, co je s nim dnes, ale doufam, ze se ma dobre!
Jinak s odmitnutym zebrakem mam taky svoje zkusenosti, a taktez me a pritele nazval velice nelichotivymi jmeny. Chce to pustit jednim uchem tam a druhym ven, jinak to nejde.