Diskuzí o tom, zda by měla existovat komunistická strana, bylo už vedeno spousta. Jenže je pozdě. Jestli se někdy strana měla zakázat, tak to bylo ihned po revoluci a nikdy jindy. To se nestalo, a tak se smiřme s tím, že KSČM bude i nadále součástí našeho politického spektra. Otázkou je, jestli je to až tak zlé, jak někteří tvrdí.
Porevoluční doba byla zmatená. Bylo toho třeba hodně udělat a jelikož KSČ byla stranou masovou, je logické, že nešlo při náročné změně režimu vynechat některé její členy. V tomto shonu nebyl čas a nejspíš ani vůle k tomu, aby se řešilo co s KSČ. Zkrátka byly důležitější věci na práci. A tak se stalo, že ač změněná, tak stále komunistická strana, zůstala součástí naší politické scény. Mnohým byla a je trnem v oku. Na druhou stranu její volební výsledky po dobu 20 let dokazují, že se těší stále přízni značné části voličstva. Přibližně 15 - ti % zisk ve většině voleb dokazuje, že zde i nadále existují příznivci této strany. Už to, z pohledu naší demokratické společnosti ukazuje, že by strana nejspíše měla být zachována.
I v justičních případech, tedy v idealistickém slova smyslu, příkladech spravedlnosti, existuje promlčecí lhůta. Můžeme se přít o to, jak dlouhá by měla být tato "promlčecí doba" v případě politických uskupení a jejich hříchů. Pokud jsme se ale po dobu 20 let, dle mého názoru dobu dostatečně dlouhou, nerozhoupali k zakázání strany, nevidím zde žádné opodstatnění toho, udělat to nyní, či v budoucnu.
Dříve byly mé názory odlišné. Vehementně jsem volal po zrušení strany. Ale těď, se na věc dívám trochu jinak, i když komunisty a jejich ideologii stále zásadně odmítám. Kdyby byla tehdy (začátek 90. let) komunistická strana zakázána, dovedu si představit, že by vznikla strana s jiným názvem, nicméně stejným názorovým proudem. A hlavně se stejnými lidmi, s těmi, jejichž stranu jsme před chvílí zakázali. Efekt by vyšuměl do ztracena. Naopak strana, v jejímž názvu by se neobjevovalo slovo komunismus, by nejspíše měla podobné preference, jako současná KSČM. Jenže bez tohoto slova v názvu, by jiné parlamentní strany ztratili zábrany k tomu, využívat ji, jako vládního partnera, či jako součást jiných prvků moci výkonné.
Druhá část členů teoreticky zrušené KSČ by nejspíše hledala místo ve straně jiné, již existující. Občanské fórum, následně tedy pravicové strany, by tímto útočištěm bylo jen stěží. Logicky, by se tedy zaměřili spíše na levicové strany, kde by nejpravděpodobnější alternativou byla ČSSD. Buďme rádi, že významná část komunistů, tehdy nemusela vstoupit do ČSSD. Ztratili bychom tak silnou levicovou stranu, postavenou na demokratických základech, bez spojitosti s komunisty.
To, že je KSČM součástí naší politické scény, avšak součástí doposud ignorovanou, nevyužitou, pro vládnutí v zemi, považuji za nejlepší řešení v dané situaci. To samozřejmě bude platit jen do té doby, než se toto tabu poprvé prolomí. Už několikrát k tomu bylo velmi blízko, po posledních volbách je tomu zase o kousek blíže. Nezbývá než doufat, že se tabu neprolomí, že preference KSČM poklesnou, a že strana zanikne samovolně, přirozeně, nezájmem voličů. Vím, bohužel utopická představa ...
