smutní poutnící

samá rozmrzelá tělaranní šero, bahno stále zmrzléněmé duše a slečna, co usmát by se chtělamimika a rysy však pevně stuhlé

robotický pohyb, levá, pravá
automatická chůze, cesta dobře známá
a nikdo vám na ní nezamává
tyhle pocestné už dávno nevypravuje máma ...

ulice plné smutných poutníků
hledajících útěchu v čerstvém rohlíku
nelehká každodenní cesta do práce
ve které chybí byť jen špetka legrace