V Evropě nenajdete pohoří, o kterém by se tak málo vědělo a zároveň by mělo tak nádhernou hřebenovou cestu, jako má právě Pietra Craiului.
Pietra Craiului neboli "Královské skály" jsou součástí karpatské soustavy, konkrétněji jižních Karpat na území Rumunska. Pohoří tvoří především přibližně 25 km dlouhý skalní hřeben, který se ve svých nejvyšších místech zdvihá až do výšky 2238 m.n.m. Pohoří se nachází východně od centrálního Fagaraše a na jiho-západ od města Brašov, jednoho z nejhezčích rumunských měst. Pokud se vydáte do Rumunska za horskou turistikou, rozhodně by jste si neměli nechat ujít tento přírodní zázrak pro milovníky hřebenovek. Celý přechod hřebene je možné uskutečnit za 2-3 dny plné krásných panoramatických výhledů a adrenalinových zážitků.
Ideálním místem pro start túry je podhorské městečko Zarnesti. Zarnesti je domovem asi 25 000 obyvatel, tudíž se nejedná o žádnou zapadlou horskou vesnici. Seženete zde většinu důležitých surovin. Zarnesti je zároveň sídlem Národního parku Pietra Craiului. Dle průvodce se zde měla nacházet nově vystavěná budova správy NP, přesto nám nikdo z místních nebyl schopen říci, kde se ona budova nachází, a tak jsme byli odkázáni na průvodce španělských turistů, kteří byli ve stejné situaci a jejichž průvodce byl více podrobný. Společným úsilím se nám onu budovu podařilo objevit. Avšak po několikahodinovém hledání sme nalezli pouze nikým neobývanou rozestavěnou budovu. Nicméně jediný obyvatel této stavby, ozbrojený, velmi špatně anglicky mluvící a velmi nepříjemný člen ochranky, nám byl alespoň ochoten prodat předraženou mapu pohoří, bez které by jsme si do hor netroufli.
Většina průvodců doporučuje pro start túry chatu Plaiul Foii. Tam se vydali i naši španělští přátelé, kteří však hledali lehčí variantu cesty. My jsme jako základní startovací místo zvolili chatu Gura Raului. Zde bylo možné zanechat auto bez poplatku a zároveň zdarma přespat ve stanech na louce na pozemku chaty. Dopoledne jsme vyrazili stoupat vzhůru. První část cesty se může zdát poněkud nudná, jelikož stoupáte 2-3 hodiny lesem bez jakéhokoliv výhledu. Následně člověk vystoupá na horské pastviny odkud už se nabízí nádherný pohled na celý vápencový masiv. Zde je už stoupání pozvolnější a příjemnější. Cílem první části cesty je Cabana Curmatura ve výšce 1470 m.n.m, postavena těsně pod skalním masivem na louce obklopené lesem.
Zde je vhodné první část cesty ukončit a postavit stany, jelikož je zde oficiální kemp. Za stanování se sice platí, ale cena není nijak přemrštěná. Navíc bych nedoporučoval stanovat mimo oficiální stanoviště, jelikož se v celém národním parku nacházejí medvědi a vlci. I během našeho pobytu byli napadeni medvědem ve stanu maďarští turisté stanující mimo oficiální místa. V chatě je možno zakoupit jídlo, pití včetně piva za velmi přijatelné ceny bez vysokohorských přirážek. Dokonce nám zapůjčili i karty. V kempu je během léta vždy plno a večer se všichni schází za hudby kytar u táboráku, kde se často vytváří velmi pestrá, mezinárodní komunita.
Ráno je vhodné vyrazit k hřebenu. Cesta rozhodně není vhodná pro děti, starší turisty a turisty se sklony k závratím, jelikož je relativně náročná. Zvládli jsme ji ale, přestože se nepovažujeme za žádné profesionální horské turisty. Několik členů naší výpravy se ale muselo vrátit do kempu kvůli závratím. Bez zpevněné obuvi se na cestu určitě nevydávejte, teleskopické hůlky zanechte v kempu, protože je nebudete v náročném terénu potřebovat. Pokud se vydáte na kratší okruh neberte sebou krosny, postačí menší batoh s jídlem a pitím. Čím méně a čím lehčí zavazadla, tím lépe. Na hřeben se stoupá poměrně příkrým terénem mezi skalami a klečí. Během stoupání je nutné využít ocelová lana zapuštěná do skály. Od chaty až na začátek hřebene je možné vystoupat do dvou hodin.
Pak už následuje ta nejkrásnější část cesty. Velmi úzká hřebenová cesta s nádhernými výhledy do údolí a na město Zarnesti. Hřeben se vlní a neustále mírně stoupá. Je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Dojít je možné až k nejvyššímu bodu pohoří "Vârful La Om" ve výšce 2238 m.n.m. Dále mají turisté na výběr ze dvou možností. Buď sejdou ze hřebene zpátky dolů a druhým směrem se vrátí k chatě Curmatura, nebo mohou pokračovat v cestě po hřebeni. Musí ale dojít až k bivakovací chatě, jelikož jinde není vhodné přespat. Bivakovací chata Refugiul Vf. Ascutit - Lehman pojme přibližně 15 turistů. Spí se zdarma uvnitř na palandách.
Po hřebeni je možné jít i dále. Zpátky je možný návrat stejnou cestou, což se může zdát zbytečné, ale věřte že vás hřebenovka natolik uchvátí, že si ji rádi zopakujete. Nebo sejít z hřebene do údolí a odtud se dopravit zpět do Zarnesti. Ať už zvolíte jakoukoliv varinatu, věřím že budete maximálně spokojeni. Je třeba ale hlídat předpověď počasí, jelikož zůstat na hřebeni při bouřce může mít tragické následky. Při špatné předpovědi je ideální zvolit kratší okruh, ze kterého se dá poměrně rychle sejít dolů. Pietra Craiului nezískala pověst nejvíce nebezpečných, ale nejkrásnějších rumunských hor bezdůvodně.
