Často slýcháme debaty o budoucím rozšiřování Evropské Unie. Mezi potencionálními členy figurují státy, které by ani podprůměrně vzdělaný člověk rozhodně neoznačil za evropské. A tak se nabízí otázka, zda se bude třeba za 50 let Evropská Unie pořád jmenovat Evropská Unie. Je totiž klidně možné, že už jí budeme nazývat např. Euro-Asijsko-Africkou unií. Myslím si, že by bylo vhodné před dalším rozšiřováním EU určit, kdo ještě má nárok na členství v EVROPSKÉ Unii, a kdo už je zkrátka příliš daleko. A je jedno, jestli tím určujícím hlediskem bude geografická poloha, nebo kulturní a společenské prostředí země.
Když se na problém podíváme čistě geograficky, mělo by v tom být jasno. Geograficky je hranice Evropy definována na základě konsenzu už dlouhou dobu. Ale jasno evidentně není. Diskuze o možném vstupu Turecka, Kazachstánu, či Gruzie jenom dokazují, že geografická hranice není tou, kterou by Unie plánovala respektovat.
Dalším možným kritériem pro určení hranice rozšiřování EU by mohla být jakási civilizační příslušnost určitého národa. Tím myslím, že by se vzaly v potaz nejrůznější faktory, který slouží k vytváření rozdílů mezi jednotlivými civilizacemi. Státy národů, které nespadají do euroamerické – západní civilizace (samozřejmě v tomto případě pouze evropské části této civilizace), by neměly nárok na vstup do EU. Mezi takovéto faktory by mohlo patřit například převládající náboženství v zemi, jazyk a písmo, nepsané společenské normy (demokracie, rovnoprávnost pohlaví atd.). Předvstupní rozhovory s Tureckem a návrhy rozšíření EU do Afriky, či na Blízký východ, jsou důkazem toho, že ani tento pohled na určení hranice zřejmě nebude EU brát v úvahu.
Je tedy logické se ptát, jestli má Evropská Unie vůbec zájem, nějak se prostorově vymezovat. Nebo je vhodnější použít slovo omezovat??? Troufám si tvrdit, že by Unii prospělo dát jasně najevo, kde je její hranice. Přispělo by to k její stabilizaci a k usnadnění vlastní definice. Byla by to i důležitá a jasná zpráva pro státy, které uvažují o připojení k EU. I v životě je dobré vědět, na čem člověk je.
Momentálně si nemyslím, že by bylo vhodné další rozšiřování. Snad jen s výjimkou Chorvatska a Srbska, které by v situaci, kdy je členem Rumunsko, do Unie patřit měly. Vzhledem k posledním okolnostem (samostatnost Kosova), je ale zřejmé, že vstup Srbska nebude záležitostí blízké budoucnosti. V případě Turecka nejsem takovým nadšencem. Turecko je přece jenom kulturně úplně jiná země a v EU by byla jak trn v oku. Navíc dokud není Turecko přímým členem, stále ještě existuje možnost využití obou výše zmíněných návrhů hranic. Po jeho vstupu tato možnost definitivně padne. Nevypadá to, že by Turecko rozšířilo řady EU v nejbližší době. Členové Unie tak zatím mají ještě dostatek času na přemýšlení nad vlastní prostorovou definicí.
