Máte milence?

Touto otázkou mě dnes zaskočil jeden můj pacient. Vlastně se zeptal trochu jinak.

„ Máte manžela, přítele a nebo milence?"

Ačkoliv jsem se snažila zachovat tvář, musím přiznat, že mě jeho otázka poněkud vyvedla z rovnováhy.

 Odkdy se pacienti ptají zdravotníků na jejich soukromý život? Inu, je asi jiná doba?

„Manžela nemám", odpovídám zvídavému pánovi s úsměvem.

„Takže máte milence, hergot, já jsem si to hnedka myslel."

„No a jakej je?"

 „Tak mi to řekněte, snad o nic nejde, ne?" Vždyť já jsem se Vám už vyzpovídal jak v kostele a Vy s tím děláte takové drahoty?"

Nevím, jestli to byly přímo drahoty. Možná to spíš byly rozpaky. Mám úplně cizímu člověku povídat o svém milenci? A jak si je jist, že mám milence? Je rozdíl mezi přítelem a milencem?

Co vlastně bych měla říkat?

„ Co by Vás tedy zajímalo", odpovím otázkou....

„Úplně všechno a hlavně, jestli je hodnej?"

Má odpověď byla stručná:  "Ano, je hodnej"

Začínala jsem být poněkud nervozní z toho,  kam až tento zvídavý pán hodlá se svými dotazy zajít?

Bohužel nebylo úniku ze situace, neboť cesta z Prahy  byla teprve v polovině.

Kolega řidič se potutelně vpředu v kabině usmíval, neboť sem tam zaslechl úryvky našeho hovoru, zatímco já jsem si připadala, jak u výslechu FBI.

„ Víš, co mě napadlo?" „Měla jsi mu s vážnou tváří říct, že nemáš milence, ale že máš milenku a měla bys klid", snažil se mi kolega dodatečně radit....

 A jak jste na tom Vy, milí čtenáři?

Máte manžela/ku, přítele/kyni a nebo milence/ku? Jsou na Vás alespoň hodní?