- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Paní Winterová, velmi Vás obdivuji a přeji Vám i synovi hodně zdraví a štěstí.
Paní Winterová, nepíšete reálně a nemáte ucelené informace. Jsem matkou předčasně narozeného syna narozeného v též porodnici, ale mé pocity se od těch Vašich zcela zásadně odlišují. Slova jako "bezvědomí" apod. svědčí o Vaší neinformovanosti, pokud máte pocit, že je třeba o všem psát tak detailně, potřebovala byste odbornou konzultaci. Neetický je i výklad zdravotního stavu ostatních miminek hospitalizovaných na oddělení. Intermediární oddělení a jeho personál si jistě nezaslouží Vaši kritiku, hovoříme o Vámi diskutovaném tématu s ostatními maminkami a nejsme s Vámi zajedno. Péče sester je kvalitní, nechybí lidský přístup, soucit a pochopení. Jsme rády, že můžeme být se svými dětmi, účastnit se vizity i všeho dění kolem nich-málokteré zařízení je totiž ochotno Vám tento systém péče nabídnout.
Napadá mě, zda si uvědomujete, že spousta rodičů bojuje každý den za život svého dítěte, ať už se jedná o nevyléčitelně nemocné či jinak postižené jedince. Nemají potřebu křičet do světa...
Já nesouhlasím s Vámi. Vždyť to nemusíte číst!!!!!!!!!! A atˇ klidně křičí do světa.... Co je na tom špatného??? Vždytˇ na to mají snad právo, ne!?
Je mi vás líto, ale vaše problémy si vyrábíte vesměs sama. Tento západní svět je světem matriarchátu a je mi zcela jedno, jestli to chápete. Vše je dnes řízeno ženským pohledem na svět. Vláda tří králů. Matky, tchýně, babičky. To je tým, který se nedá dohromady i kdyby měla země zaniknout. O to vám teprve začnou problémy, až vám dítě poroste. To co dnes zažíváte, jen díky vaší hlavě, tak to se vám zněkolikanásobí. Ale vám už není pomoci. Tak hold kdo chce trpět, ten si vždy na sebe hůl najde.
Tři králové by se asi velmi divili, jakou teorii jste na jejich "legendě" postavil.
Katastrofické scénáře a "strašení" do zásoby - hm, možná to na někoho funguje - že by na Vás? Vypadá to, že se bojíte budoucnosti víc než já.
Zkuste si vyřešit vlastní problémy s ženskými ve svém životě. Pak Vám bude fajn - držím palce, třeba Vám to vyjde.
Dobrý den paní Leo, doufám že je u Vás vše v pořádku a že nám brzy zase dáte na web další část Vašeho příběhu.
Dobrý den Denule, jsme v pořádku - na pokračování už pracuji Děkuji za podporu. L.
je mi to tak důvěrně známé, píšete o "naší" porodnici, cesta chodbou pro mě není jen popis, "jdu" tudy znovu...
Rodila jsem z jiného důvodu, můj syn měl jiný průběh zotavování, přesto pocity jsou stejné, člověk se naučí radovat z okamžiku, jakkoli to zní jako fráze.
Chápu i potřebu se z toho "vypsat", však to dělám taky ;o)
Držím palce, aby všechno bylo tak jak má!
z + k (26tt+1, 825g, dosud vše ok, ťuk ťuk)
a jste už se synem doma nebo v jaké jste "fázi" (to zní divně, ale teď rychle neumím najít jiný výraz)? jak to s ním vypadá? když tak můj mail lea.winterova@gmail.com
Držím palce!!!
Napsala jste to krásně, jak moc Vám rozumím, řekla bych "píšete mi z duše"...máme doma 1,5letou holčičku, když se ve 24.tt narodila, vážila 670g... my někdy nemůžeme uvěřit tomu zázraku, že je tady s námi a zdravá...jsou to bojovníci a pár dalších je také tady:http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=293&postdays=0&postorder=asc&start=0
jsem na tom stejně - dívám se na syna a už tomu nemohu ani uvěřit. Před třemi dny jsem dávala do krabic to "rpvní" oblečení - velikost 40 a bylo mu to velké ve 2 měsících věku. Vím, že byl myličký, vidím to na fotkách, ale už se mi těžko vybavuje ten pocit (vjem), jak maličký vlastně byl.
Obdivuji tu vůli k životu nebo vůli života?
Držím Vám palce....při čtení Vašeho příběhu mě v zádech mrazí!!!!!Přeji mnoho dobrého!!!!!!
Bylo období, kdy jsem chtěla, abych si to radši vymyslela (aby se mi to jen zdálo). Teď je to jinak - jsem šťastná, že se syn narodil právě nám.
Je mi jasné, proč tak úžasně píšete - píšete totiž srdcem a svou duší. Prožila jsem podobný příběh a nemocným synem, který se narodil s vážnými zdravotními problémy a první rok jeho života jsme prožili po nemocnicích. Znovu se mi vrací vzpomínky (dnes je už školák). Cítím pach chodeb a dezinfekce, strašné chvíle bezmoci a duševní vyčerpanost, zoufalství a soucitné pohledy ostatních. Vidím manžela, s kterým jsme překonali všechny problémy, které se zákonitě vyskytli. Vidím sebe jak sedím v nemocniční zahradě opřená o strom a píšu si deník. Ano, taky jsem si psala, protože to byl jediný únik z reality, metoda, jak vydržet, když se střídají chvíle beznaděje a chutí bojovat. Tím, že tak krásně píšete, ventilujete své chmury ven, pomůže vám to na vše zlé zapomenout, zamknout je v krabičce nazvané „minulost“ a otevřít tu krásnou, čistou a zatím prázdnou krabičku s názvem „budoucnost“.
Děkuji Budoucnost už je velmi přívětivá. A minulost se v tomhle zorném úhlu nezdá "hrozná". Život běží jak má
Leo, to co jsem si právě přečetl, je tak neskutečně autentické, že jsem z toho měl husí kůži a slzy v očích zároveň. Jste zřejmě mimořádně silná a ryzí osobnost, že to všechno zvládáte a ještě o tom takhle bravurně píšete. Přeju Vám, malému i partnerovi, hodně síly a ať to dobře dopadne! P.S.: Kdybyste se rozhodla Váš příběh vydat jako knihu, bude to bestseller. I scénář k dokumentu si dovedu představit. Píšete skvěle. Ještě jednou hodně zdraví a síly!
Děkuji, ale "silná, ryzí osobnost"...ne, to fakt ne. Jsem normální - úplně. A chtěla jsem, aby můj syn žil. Chtěla jsem, přesto přese všechno, aby byl jeho život dobrý - ať by byl jakkoliv dlouhý. Jako každá jiná máma.
P.S. Kniha - no nevím. Už tady těch návrhů několik padlo, nejsem si jistá - mám pocit, že mi k tomu chybí podstatné vlastosti jako vytrvalost a důslednost Scénář je pro mne pole neprobádané a to bych určitě neuměla.