Střídá v ulicích měst Veřejnou bezpečnost mafiánská nebezpečnost?

Slovenský bavič Markovič v úvodu devadesátých let vyprávěl svým posluchačům o dvojsmyslných označeních některých institucí či orgánů v době předlistopadové. Kupříkladu uváděl termín požárník. Úsměvným způsobem podotkl, že toto slovo v něm rozhodně neevokuje člověka, jenž má zdolávat oheň. Spíše naopak. Měl pocit, že požárník je osoba, která požár zakládá. Dalším „povedeným“ označením orgánů byla Veřejná bezpečnost. Markovič (věřím, že i mnozí z Vás) se právě v přítomnosti Veřejné bezpečnosti, paradoxně, necítil příliš bezpečně. 

Bezpečí, mít tak pocit bezpečí v ulicích města, alespoň během dne. To je jistě přání mnoha občanů. A tomuto pocitu rád propadám i já, pokud kráčím místy důvěrně známými.

Šel jsem okolo jedenácté dopoledne širokou ulicí s tramvajovou tratí na dohodnutou pracovní schůzku. Ulice byly plné nejrůznějších lidí, převážně starších spoluobčanů. Po pěti minutách svižné chůze jsem odbočil z rušné ulice do postranní a ocitl se v těsné blízkosti pěší zóny vedoucí do centra města. Byla to vítaná změna. Pozvolna utichal hluk způsobený vozidly a tramvajemi. Ustarané tváře penzistů vystřídaly úsměvy studentek z nedaleké fakulty. Míjely mě dvojice i skupinky pohledných, usměvavých dívek. Krásné jarní dopoledne a mé kroky byly díky vší té kráse o poznání pomalejší. Za kostelem jsem ostře zamířil směrem ke slepé ulici, v níž byla kancelář mého klienta.

Ještě několik desítek kroků a budu na místě. Pohled na hodinky, ujištění o tom, že jdu včas.

Sluneční svit do této ulice téměř nepronikal, protože dláždění chodníků i krátká slepá ulice, byly lemovány šedými činžovními domy. Šeď domů a stínu ve mně vyvolali pocit úzkosti. Jakmile jsem vstoupil do slepé ulice, která byla sotva padesát metrů dlouhá, zaujala mě v ní také dvě zvláštně zaparkovaná vozidla. Stála při pravém okraji úzké cesty a jejich přední části byly otočené nikoli směrem k pěší zóně, tedy ve směru jízdy, ale naopak. Mířila zpět k silnici vedoucí k nedaleké dopravní tepně s rušným provozem, tramvajemi. Postavení obou vozidel vzbuzovalo dojem, že budou chtít urychleně opustit tuto šedou uličku. Oba automobily byly luxusní, černé, německé výroby a jak jinak, jejich skla byla tmavá, absolutně neproniknutelná pohledem.

Jen po pár krocích a daleko dříve, než jsem došel ke klientovi, do slepé ulice vtrhla další dvě zcela černá luxusní vozidla. Po chodníku společně se mnou stálo jen pár lidí. Přijíždějící auta zablokovala cestu stojícím limuzínám. Během několika vteřin, ze všech čtyřech černých, luxusních limuzín vystoupili ramenatí, urostlí muži. V podstatě šlo o dvě skupiny lidí jdoucích proti sobě.

O blížícím se nebezpečí mě přesvědčily nevraživé pohledy mužů ve skupinách. Ale neklamné bylo také chování lidí, kteří původně mířili z pěší zóny do této uličky. Ihned poté, co zahlédli čtyři luxusní černá vozidla obklopená zhruba patnácti muži s vojenskými sestřihy nebo dokonale oholenými hlavami, kteří byli oblečení do teplákových souprav, nebo kožených kabátů, zamířili jinam.

V čele každé skupiny stál jeden urostlý muž. Nepřátelské byly nejen pohledy, ale i gesta. Jeden muž snad na znamení „dočasného příměří“ na veřejnosti, natáhl svou pravou ruku směrem k vůdci druhé skupiny. Ten však neopětoval podání ruky. Naopak. Nataženou ruku soka odsunul stranou, padlo několik slovních výpadů. A po pár okamžicích muži vběhli zpět do svých dvou vozů a za kvílení pneumatik zařadili zpátečky a ujížděli neznámo kam. Totéž po pár desítek vteřin učinili osádky zbylých dvou vozů.

V závěru mi dovolte malé shrnutí.

Doufám, že tito pánové jezdící limuzínami za několik miliónů korun, jsou zcela bezúhonnými občany, řádně chodí do zaměstnání, nebo podnikají v souladu s našimi zákony, řádně platí daně a dodržují všechny platné zákonné normy.

Pokud tomu tak není, měly by orgány k tomuto účelu vytvořené, jednat a to razantně!

Jinak dále hrozí to, že kolemjdoucí občané, děti v doprovodu rodičů v nedaleké pěší zóně zažívají přinejmenším pocity úzkosti a oprávněných obav.

A tak lze říci, že socialistickou Veřejnou bezpečnost nahradila v ulicích mafiánská nebezpečnost !